Mnohočetný myelom je vyléčitelný

Praha - Mnohočetný myelom – zákeřné nádorové onemocnění vyrůstající z buněk kostní dřeně, které nelze vyléčit. To je dogma, které už o nemoci neplatí. Lékaři totiž díky moderní léčbě dokážou toto onemocnění krve efektivně léčit. Desítky pacientů umí uzdravit úplně. Potřebují k tomu ale více nových účinných léků. Ty zatím nejsou běžně dostupné. Jejich vstupu na trh brání špatně nastavený systém úhrad. Osudy stovek pacientů tak závisí na změně systému, po které volají odborníci.

„Za zásadní pokroky v léčbě mnohočetného myelomu vděčíme moderní terapii. To dokazují nejenom data z klinických studií, ale i z vlastního registru pacientů s tímto onemocněním, který v hematoonkologii vedeme 10 let. Ten je jedním z největších a nejkvalitnějších registrů svého druhu v Evropské Unii. Dnes v něm evidujeme data již pěti tisíc nemocných s mnohočetným myelomem. Z nich vyplývá, že se od dob zavedení moderní léčby do praxe prodloužila průměrná délka života pacientů o 2,5 roku, tj. více než dvojnásobně,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA, ze IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a dodává: „Pokud by byly běžně dostupné léky používané v klinických studiích, došlo by k dalšímu prodloužení života o 1–2 roky. Před érou nových léků přežívalo déle než 10 let 5 % nemocných. Dnes je to díky inovativní léčbě 20 %. U nemocných podstupujících intenzivnější léčbu včetně transplantace tkáně 30 %. Ještě podstatnější je ale skutečnost, že se setkáváme s desítkami případů, kdy nemocného uzdraví inovativní léčba úplně.“

Počet pacientů, kteří dlouhodobě přežijí nebo se vyléčí, by ale mohl být mnohem vyšší. „K tomu potřebujeme získat úhradu na větší počet inovativních léků,“ říká prof. MUDr. Roman Hájek, CSc., přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava. „Pro zásadní prodloužení života je důležité najít kombinaci léků, na kterou je nemocný citlivý. Jestliže místo stávajících pěti účinných léků jich budeme mít k dispozici deset, stoupá šance na nalezení účinné kombinace pro pacienta z 30–60 % podle pokročilosti nemoci až na 100 %. To dává naději pacientům, kteří na současně dostupné a používané léky nereagují. Například v období 2007–2015 se přidáním především dvou léků do praxe zlepšil medián přežití z 16 na 55 měsíců,“ říká prof. Hájek.

K vyléčení pomáhá i včasné odhalení nemoci. Mnohočetný myelom se projevuje plíživě a příznaky jsou zpočátku nejasné. Často proto odborníci chorobu u pacienta odhalí až v pokročilém stadiu. „Jakmile lékař stanoví diagnózu, měl by nemocnému v případě potřeby hned na začátku nasadit intenzivní léčbu včetně transplantace kmenových buněk,“ říká prof. Maisnar. Lékaři tuto terapii doporučují pacientům do 70 let. Lidé si ji mohou představit jako několik účinných, na různé úrovni působících léků. Poté následuje přechodná udržovací léčba. „Jde sice o režim zpočátku nákladný, ale díky němu je možné udržet pacienta ve stavu, kdy nemoc pak řadu let žádnou další léčbu nevyžaduje. Dosáhneme tak lepších výsledků, než když chorobu léčíme postupným podáváním různých léčebných přípravků s pouhými úpravami jejich dávek,“ dodává prof. Maisnar. Tento způsob dobře funguje ve Spojených státech, kde přežije díky většímu počtu dostupných léků 10 let asi 50 % nemocných. Se vstupem dalších nových léků do praxe by se mohlo v České republice do roku 2020 dožít 10 let až 40 % pacientů. „Pokud se v budoucnu zvýší investice do inovativních léků hned v počátku péče o pacienta, zvýší se i počet vyléčených. Zásadní je ale také nutnost sestavení dobré léčebné strategie. Stále však narážíme na regulační omezení, nezájem pojišťoven a také na konzervatismus lékařů,“ dodává prof. Hájek. 

Rozpor mezi tím, co nové léčebné možnosti nabízí, a tím, co je český zdravotní systém schopen zaplatit, je nyní zjevný napříč medicínskými obory. Problém je obzvlášť patrný v hematoonkologii. „Bez adekvátní léčby pacient trpí nepředstavitelnými bolestmi, protože choroba postupně rozkládá jeho kosti. Moderní léčba však dokáže výrazně utlumit příznaky, zastavit postup nemoci, a pacient tak může žít plnohodnotný život,“ říká prof. Maisnar.

O mnohočetném myelomu

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější nádorové onemocnění krve, vznikající proměnou a hromaděním plazmatických buněk v kostní dřeni. Choroba nejvíce postihuje lidi ve věku 75–79 let. Do věku 40 let se vyskytuje vzácně. Příčiny onemocnění nejsou přesně známé. Rizikovými faktory můžou být obezita, zvýšený kontakt s organickými rozpouštědly, pesticidy nebo dioxiny. Nemoc se projevuje pestrými příznaky, především bolestí páteře. Na vznik nemoci mají vliv také poruchy imunity a vystavení se záření. Celosvětově trpí mnohočetným myelomem 230 tisíc osob. V České republice lékaři nemoc objeví zhruba u 450 nemocných ročně.

Související

Joe Biden

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.

Více souvisejících

rakovina zdraví Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

před 2 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

před 8 hodinami

včera

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

včera

Plavání

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.

včera

včera

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy