K čemu skutečně slouží spánek? Člověk má zapomenout zbytečné vzpomínky

Objev publikovali na stránkách časopisu Science italští vědci Luisa De Vivová, Chiara Cirelliová a Giulio Tononi působící na Wisconsinské univerzitě, a Michele Bellesi z Polytechnické univerzity ve středoitalské Anconě.

Studie potvrdila teorii, kterou Cirelliová a Tononi vypracovali před několika lety. "Podle jejich hypotézy určuje vzájemné působení s okolím v době bdělosti postupné posilování synapsí, protože se neustále učíme nové věci, i když si to neuvědomujeme. Spánek naopak slouží k tomu, aby se synapse vrátily na energeticky udržitelnější úroveň a dovolily nám učit se další den nové věci. Díky této studii se nám poprvé podařilo získat vizuální důkaz tohoto jevu," citoval Bellesiho italský deník La Repubblica.

Cílem spánku je tedy zapomenout zbytečné vzpomínky. Vědci s použitím sofistikovaného elektronického 3D mikroskopu měřili a rekonstruovali téměř 7000 synapsí odebraných z motorické a senzorické oblasti mozkové kůry před odpočinkem a po něm. Vytvořili tak největší databázi synapsí na světě.

Po čtyřech letech náročné práce vědci zjistili, že se osm synapsí z deseti (především ty malé a střední) zmenšuje úměrně ke své velikosti, zatímco ty větší, které uchovávají důležitější informace, zůstávají stabilní.

Mozkové buňky přecházejí z jakéhosi stavu "on" (zapnuto), kdy se aktivují, do stavu "off" (vypnuto). To ovlivňuje i naši úroveň pozornosti a vyvolává epizody nevědomé nepozornosti, kdy jsme jaksi "odpojeni". Ukázala to studie Stanfordovy univerzity ve Spojených státech.

Proč neurony střídavě odpočívají i během bdění, není dosud jasné, vědci ale předpokládají, že jde o mechanismus energetických úspor. Když jsou neurony aktivní a vysílají signály s vysokou frekvencí, produkují odpad nebezpečný pro tyto buňky. Periody zpomalení signálů tedy mohou sloužit k jakési očistě od toxického odpadu.