Půstem proti cukrovce? Dieta dokáže "opravit" buňky slinivky břišní

Výživa, kterou dostávaly pokusné myši, je částečný půst. Navržená dieta měla být původně metodou k omezení stresu a k ochraně buněk při chemoterapii. Spočívá v tom, že se pět dní konzumuje strava s nízkým obsahem tuků a cukrů a poté následuje návrat k normální výživě.

Dosavadní studie ukazují, že na fyziologické úrovni tento typ diety jakoby napodobuje účinky mnohem přísnějšího půstu a především funguje jako jakési oživení organismu, během něhož jsou produkovány nové buňky a zpomaluje se stárnutí díky redukci působení tří klíčových genů, a sice IGF-1, TOR a PKA. "Drastický pokles těchto genů vrací buňky do jakýchsi embryonálních podmínek," uvedl Valter Longo z milánského Institutu molekulární onkologie FIRC, dnes v čele Institutu dlouhověkosti při Jihokalifornské univerzitě. 

Longo použil ke studiu účinků své diety dva různé modely cukrovky: v jednom případě měly myši genetickou mutaci, která vyvolává rezistenci vůči inzulinu a ztrátu sekrece tohoto hormonu (tedy model pro cukrovku 2. typu), ve druhém případě byly myši léčeny chemickou látkou, která zabíjí beta buňky (model pro cukrovku 1. typu). Oběma skupinám byla podávána dieta ve třech cyklech. Výsledky byly vynikající: u obou modelů se diferencovaly nové buňky schopné produkovat inzulin a zaručit správnou rovnováhu glykemie.

Výsledky se potvrdily také u pokusů na buňkách slinivky břišní zdravých lidí a lidí s cukrovkou 1. typu. Jestliže byly podrobeny dietě, produkce inzulinu v těchto buňkách byla účinně stimulována. "To na jedné straně ukazuje, jak je možno přeprogramovat buňky jen pomocí diety, beze změny genomu, na druhé straně to ukazuje potenciál výživy k omezení příznaků cukrovky," uvedl Longo. "Význam diety však přesahuje tuto chorobu: účinky řízeného půstu se studují i na dalších buněčných systémech. Tento mechanismus může být způsobem, jak zlepšit zdravotní stav," dodal.