Zachvátí lidstvo ničivá pandemie? Podle vědců žijeme v nejrizikovější době

Vědci hovoří o dnešní době jako o době s největším rizikem rozšíření epidemie od dob, kdy lidstvo trápily SARS, prasečí chřipka nebo Ebola či Zika. „Jsme pouze tak silní a obranyschopní, jako je silná ta nejslabší země na světě,“ říká Jimmy Whitworth, profesor mezinárodního zdravotnické péče v Londýnské School of Hygiene & Tropical Medicine. Jedním dechem dodává, že existuje spousta zemí s velmi slabou úrovní zdravotnictví. Infekční choroby však nemají žádný respekt vůči hranicím mezi jednotlivými státy a překračují je s lehkostí.

Za tím, proč je dnešní doba z epidemiologického hlediska riziková, stojí především mnoho aspektů moderního způsobu života. Odborníci hovoří o sedmi hlavních. Nejrizikovější situace nastává, když se několik těchto faktorů vzájemně propojí.

Vzrůstající velikost populace a urbanizace

Podle OSN bude v roce 2050 žít v urbanizovaných oblastech až 66 % obyvatel naší planety. Lidé si tak budou čím dál blíž a riziko přenosu infekční choroby vzduchem, vodou, ale i prostřednictvím kanalizace či vzrůstající produkce jídla bude vyšší.

Zásahy do nových přírodních prostředí

Čím více obyvatel bude naše planeta mít, tím větší prostor musí být obydlený. Rozšiřování zástavby do tropických džunglí, lesů a dalších pustých oblastí s sebou přinese kontakt s novými druhy živočichů a rostlin a potenciálně zvýší i riziko šíření nových nemocí.

Změna klimatu

Důsledky postupného oteplování planety, které je dnes již potvrzené, mohou být různé. Nejčastějším projevem mohou být živelné pohromy, zejména povodně, které přivádějí do různých končin spoustu hmyzu, který je jedním z hlavních přenašečů chorob. Příkladem může být malárie, nebo žlutá horečka v Angole.

Globální turismus

Turismus a cestovní ruch dosáhl v roce 2015 podle Světové organizace pro turismus OSN neuvěřitelného čísla 1, 2 bilionu lidí. Nejnebezpečnějším faktorem cestování je, že umožňuje přenos a šíření infekce ještě před projevením příznaků dané choroby. Příkladem může být rozšíření viru SARS v roce 2003. Nutno však podotknout, že přenašeči jsou v tomto případě nejen lidé, ale i zvířata nebo potraviny.

Občanské konflikty a nepokoje

Státy, které trpí občanskými nepokoji, mají zvýšené riziko rozšíření infekce. Ukázkovým příkladem byla epidemie Eboly v afrických státech Sierra Leone, Guinea a Libérie, ve kterých hrozil kolaps celého systému. Občanské nepokoje či boje mají přímý dopad na ekonomiku země a s ní spojeným zdravotnickým systémem.

Nedostatek lékařského personálu

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ve více než 75 zemí působí pouhý jeden lékař na 1000 obyvatel. Ve více než 50 zemích jsou problematické i počty zdravotních sester, zejména v Africe.

Rychlejší informace

Na první pohled faktor, který by naopak měl zamezit šíření infekčních chorob. Podle Davida Heymanna z think tanku Chatham House se tím však otevírá nová úroveň strachu a cest, jak ho šířit. Pak se objevuje riziko paniky. Podle Heymanna lidé volají po spolehlivé autoritě, kterou by měla být Světová zdravotnická organizace, ta však dle jeho slov musí být pohotovější a transparentnější v informovanosti veřejnosti. Skeptický je naopak vůči sociálním médiím, která mohou podávat značně zkreslené informace.