Co by se stalo, kdyby se Země přestala otáčet? Zemřelo by šest miliard lidí a vznikl jeden velký kontinent

MAGAZÍN - Všechny planety ve vesmíru mají jedno společné. Bez ohledu na svou velikost, povrch a vzdálenost od nejbližší hvězdy se otáčejí kolem své osy. Co by se ale stalo, kdyby se planeta Země točit přestala? Lidstvo by bylo zkáze, kterou si ani nedokážeme představit. Zkáze, kterou by nemělo šanci přežít.

Když před více než 13 miliardami let vznikl Velkým třeskem vesmír a začal se formovat do podoby, v jaké ho známe dnes, obrovská nahromaděná síla vymrštila do prostoru miliardy planet. Díky tomu získaly všechny planety rotaci a dodnes se točí kolem své vlastní osy. Tato rotace je nezávislá na rotaci kolem slunce, která je zapřičiněna působením gravitace, přesto není nekonečná. Některé planety postupně zpomalují a kolem své osy se točí stále menší rychlostí. V případě Země se rotace zpomaluje zhruba o dvě sekundy za 100 000 let.

Co by se ale stalo, kdyby rotace Země začala prudce zpomalovat, až by se zastavila úplně? Jako první by podle National Geographic problém pocítily letecké společnosti, které využívají složitou soustavu satelitů umístěnou na oběžné dráze. Nenacházely by se totiž tam, kde by měly být, a všechny GPS navigace by přestaly fungovat. V případě automobilové dopravy by o až tak velký problém nešlo, letadla jsou ale na navigacích závislá. A statisíce lidí by se ocitly ve vážném ohrožení.

Zpomalení rotace také ovlivní naše chápání dne jako takového. Ten je nyní rozdělen na 24 hodin, kdy jeho polovinu tvoří světlo a druhou noc, tedy tma. Při zpomalení rotace by ale došlo k prodloužení dne, případně noci, podle toho, kde na Zemi byste se nacházeli. I to je ale problém, který působí v souvislosti s jinými jako banalita.

Ačkoliv se říká, že planeta Země je kulatá, není to pravda. Naše planeta má na rovníků větší průměr, než na pólech, a je tedy spíše šišatá. Pokud se ale rotace Země zpomalí, moře a oceány se začnou stahovat blíže k pólu, neboť je rotace přestane držet na rovníku. Jako první proto začnou státy evakuovat polární oblasti, kde stoupne hladina moří.

Postupně by ale mizely i další státy. Pod vodou by byla většina Evropy, Ameriky i Asie. Veškeré vodstvo by se nalilo k oběma pólům a zaplavilo by prakticky vše, kromě úzkého pásu pevniny na rovníku. Už bychom neměli sedm kontinentů tak, jako dnes, ale jeden velký pruh suché země na rovníku, který by byl zhruba na úrovni Španělska, Itálie a Afriky. Cokoliv výše na server nebo níže na jih by bylo zatopeno vodou.

Ani to ale není to nejhorší, s čím bychom se potkali. Vzhledem k tomu, že Země je tvořena zemskou kůrou, pláštěm a jádrem, každá z těchto částí se přestává otáčet jinou rychlostí. Tím se ale planeta začne sama trhat na kusy. Objeví se ohromná zemětřesení, probudí se sopečná činnost a teplotní změny.

Snížení rotace by také ovlivnilo atmosféru nad námi. Vzduch by začal řídnout a brzy bychom si připadali jako při výstupu na nejvyšší hory světa. Takový vzduch, jaký se nyní nachází v několikakilometrové výšce, by totiž postupně přecházel do nižších poloh. V tu chvíli by už byla většina infrastruktury zničená, zemětřesení a sopky by většinu silnic a železnic zničily a lidstvo by bylo nuceno opustit největší města světa a shluknout se do táborů poblíž rovníku.

Naše chápání dne a noci je v troskách. 24hodinový cyklus je minulostí a den může trvat i třicet hodin a více, v závislosti na rychlosti, s jakou se rotace zpomaluje. To by mělo ohromný dopad na přeživší, zejména po psychické stránce. Lidé nejsou nastaveni na jiný časový a ani zvířecí obyvatelstvo ne. Vzrostl by počet sebevražd a dezorientovaných lidí, které by postupně dostihly deprese.

Svět by radikálně změnil svou tvář. Mapy jsou nepoužitelné, lidé skomírají v rovníkových oblastech a došlo by i k ustálení větrů, které by nahradily masivní bouře. Čtyři roční období jsou také minulostí a svět střídavě pohltí extrémní horko a neméně extrémní zima. Spousta zvířat vyhynula a stejně tak i spousta lidí. Zemědělství nefunguje, potraviny dochází a kde nepanuje ohromné vedro, zamrzne vše, co známe.

Pak se Země zastaví úplně. Den trvá půl roku, noc také. Objevují se ohromné větry a tsunami. Bouře, přívalové deště a hurikány. Oceány zamrzají a umírají další lidé, podle odhadů přežije zkázu pouze necelá miliarda lidí, možná méně. Jedno je ale jisté, lépe už nebude. Neexistuje žádná hybná síla, která by dokázala uvést Zemi opět do pohybu a nezničit při tom vše živé na planetě. Planetě, kterou obývají pouze nejodolnější formy zvířat a lidé, kteří se dokázali přizpůsobit zcela novému světu.

Máme štěstí, že takový scénář nikdy nenastane.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země vesmír, Země

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

před 1 hodinou

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

před 2 hodinami

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 9 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 10 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 11 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 11 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 12 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 13 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 14 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy