Co by se stalo, kdyby se Země přestala otáčet? Zemřelo by šest miliard lidí a vznikl jeden velký kontinent

MAGAZÍN - Všechny planety ve vesmíru mají jedno společné. Bez ohledu na svou velikost, povrch a vzdálenost od nejbližší hvězdy se otáčejí kolem své osy. Co by se ale stalo, kdyby se planeta Země točit přestala? Lidstvo by bylo zkáze, kterou si ani nedokážeme představit. Zkáze, kterou by nemělo šanci přežít.

Když před více než 13 miliardami let vznikl Velkým třeskem vesmír a začal se formovat do podoby, v jaké ho známe dnes, obrovská nahromaděná síla vymrštila do prostoru miliardy planet. Díky tomu získaly všechny planety rotaci a dodnes se točí kolem své vlastní osy. Tato rotace je nezávislá na rotaci kolem slunce, která je zapřičiněna působením gravitace, přesto není nekonečná. Některé planety postupně zpomalují a kolem své osy se točí stále menší rychlostí. V případě Země se rotace zpomaluje zhruba o dvě sekundy za 100 000 let.

Co by se ale stalo, kdyby rotace Země začala prudce zpomalovat, až by se zastavila úplně? Jako první by podle National Geographic problém pocítily letecké společnosti, které využívají složitou soustavu satelitů umístěnou na oběžné dráze. Nenacházely by se totiž tam, kde by měly být, a všechny GPS navigace by přestaly fungovat. V případě automobilové dopravy by o až tak velký problém nešlo, letadla jsou ale na navigacích závislá. A statisíce lidí by se ocitly ve vážném ohrožení.

Zpomalení rotace také ovlivní naše chápání dne jako takového. Ten je nyní rozdělen na 24 hodin, kdy jeho polovinu tvoří světlo a druhou noc, tedy tma. Při zpomalení rotace by ale došlo k prodloužení dne, případně noci, podle toho, kde na Zemi byste se nacházeli. I to je ale problém, který působí v souvislosti s jinými jako banalita.

Ačkoliv se říká, že planeta Země je kulatá, není to pravda. Naše planeta má na rovníků větší průměr, než na pólech, a je tedy spíše šišatá. Pokud se ale rotace Země zpomalí, moře a oceány se začnou stahovat blíže k pólu, neboť je rotace přestane držet na rovníku. Jako první proto začnou státy evakuovat polární oblasti, kde stoupne hladina moří.

Postupně by ale mizely i další státy. Pod vodou by byla většina Evropy, Ameriky i Asie. Veškeré vodstvo by se nalilo k oběma pólům a zaplavilo by prakticky vše, kromě úzkého pásu pevniny na rovníku. Už bychom neměli sedm kontinentů tak, jako dnes, ale jeden velký pruh suché země na rovníku, který by byl zhruba na úrovni Španělska, Itálie a Afriky. Cokoliv výše na server nebo níže na jih by bylo zatopeno vodou.

Ani to ale není to nejhorší, s čím bychom se potkali. Vzhledem k tomu, že Země je tvořena zemskou kůrou, pláštěm a jádrem, každá z těchto částí se přestává otáčet jinou rychlostí. Tím se ale planeta začne sama trhat na kusy. Objeví se ohromná zemětřesení, probudí se sopečná činnost a teplotní změny.

Snížení rotace by také ovlivnilo atmosféru nad námi. Vzduch by začal řídnout a brzy bychom si připadali jako při výstupu na nejvyšší hory světa. Takový vzduch, jaký se nyní nachází v několikakilometrové výšce, by totiž postupně přecházel do nižších poloh. V tu chvíli by už byla většina infrastruktury zničená, zemětřesení a sopky by většinu silnic a železnic zničily a lidstvo by bylo nuceno opustit největší města světa a shluknout se do táborů poblíž rovníku.

Naše chápání dne a noci je v troskách. 24hodinový cyklus je minulostí a den může trvat i třicet hodin a více, v závislosti na rychlosti, s jakou se rotace zpomaluje. To by mělo ohromný dopad na přeživší, zejména po psychické stránce. Lidé nejsou nastaveni na jiný časový a ani zvířecí obyvatelstvo ne. Vzrostl by počet sebevražd a dezorientovaných lidí, které by postupně dostihly deprese.

Svět by radikálně změnil svou tvář. Mapy jsou nepoužitelné, lidé skomírají v rovníkových oblastech a došlo by i k ustálení větrů, které by nahradily masivní bouře. Čtyři roční období jsou také minulostí a svět střídavě pohltí extrémní horko a neméně extrémní zima. Spousta zvířat vyhynula a stejně tak i spousta lidí. Zemědělství nefunguje, potraviny dochází a kde nepanuje ohromné vedro, zamrzne vše, co známe.

Pak se Země zastaví úplně. Den trvá půl roku, noc také. Objevují se ohromné větry a tsunami. Bouře, přívalové deště a hurikány. Oceány zamrzají a umírají další lidé, podle odhadů přežije zkázu pouze necelá miliarda lidí, možná méně. Jedno je ale jisté, lépe už nebude. Neexistuje žádná hybná síla, která by dokázala uvést Zemi opět do pohybu a nezničit při tom vše živé na planetě. Planetě, kterou obývají pouze nejodolnější formy zvířat a lidé, kteří se dokázali přizpůsobit zcela novému světu.

Máme štěstí, že takový scénář nikdy nenastane.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země vesmír, Země

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů

Plánování zimních radovánek vyžaduje přesné načasování. Jarní prázdniny v Česku republice trvají tradičně jeden týden, ale jejich termín se liší podle toho, v jakém okrese se nachází škola vašeho dítěte. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje republiku do šesti vln, které se střídají od začátku února až do poloviny března. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavii se poslední zápas v Lize mistrů nevydařil. Ani na Kypru si výhru nepřipsala

Na závěr ligové fáze fotbalové Ligy mistrů byl Slavii nalosován zdánlivě papírově nejslabší soupeř v podobě kyperského Pafosu, nováček v nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěži. Proto se už před rozehráním ligové fáze tak trochu počítalo s tím, že by právě na jeho mohla Slavia bodovat a dokonce i vyhrát. Postupem času se věřilo, že právě tento zápas by mohl být pro Slavii tím prvním vítězným nejen v rámci tohoto ročníku, ale i od roku 2007. Jenže zmýlená neplatí, Pražanům se závěrečný duel v letošní Lize mistrů hrubě nevydařil, především ve druhé půli se jejich hra totálně rozsypala a nenapomohl jim ani fakt, že je oslabil svým vyloučením Bořil. To všechno zapříčinilo prohru 1:4.

včera

včera

včera

Počasí

Počasí má v části Česka dělat do středy potíže. Platí výstraha

Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy. 

včera

Ben Hodges

Není to jen hybridní konflikt. Rusko je v otevřené válce s Evropou, varuje americký generál

Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges varoval, že Rusko je v současnosti v otevřené válce s Evropou, i když si to mnozí odmítají připustit. Na konferenci v Oslu kritizoval používání termínu „hybridní válka“, který podle něj dostatečně nevystihuje vážnost ruských nepřátelských aktivit. Cílem Moskvy je podle generála donutit evropské státy, aby přestaly podporovat Ukrajinu.

včera

Aleš Juchelka na zasedání nové vlády

Vláda schválila odsunutí termínu pro vyplácení superdávky. Macinka začne komunikovat jinak, oznámil Babiš

Vláda podpořila plán ministra práce Aleše Juchelky na odsunutí termínu pro vyplácení nové superdávky. Příjemci dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti tak budou tyto podpory dostávat podle starých pravidel až do července, místo původně plánovaného dubna. První platby v nové výši by tak lidé měli obdržet v srpnu. Vláda se dnes také pokusila uklidnit vyhrocenou situaci mezi Pražským hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou.

včera

Jens-Frederik Nielsen

Nic se nezměnilo. Trump chce stále ovládnout Grónsko, varuje premiér

Grónský premiér Jens Frederik-Nielsen varoval, že ačkoliv americký prezident Donald Trump vyloučil použití vojenské síly, Washington se v jádru stále snaží ovládnout tento arktický ostrov. Podle premiéra se pohled Spojených států na Grónsko nezměnil a USA stále usilují o to, aby bylo území připojeno k jejich federaci a řízeno přímo odtud.

včera

Oto Klempíř

Klempíř si na ministerstvo pozve umělce, kteří ho kritizovali na nedělní demonstraci

Ministr kultury Oto Klempíř reaguje na kritiku, která se na jeho osobu snesla během nedělního protestu na Staroměstském náměstí. Člen vládního kabinetu za hnutí Motoristé oznámil, že hodlá zúčastněné umělce pozvat k osobnímu setkání přímo na svůj úřad. Cílem této schůzky má být přímá konfrontace názorů, aby se předešlo dalšímu vzájemnému osočování skrze mediální výstupy.

včera

Masúd Pezeškján

Íránský prezident vydal pokyn k zahájení rozhovorů se Spojenými státy

Íránský prezident Masúd Pezeškiján vydal pokyn k zahájení jaderných rozhovorů se Spojenými státy. Tato informace se v pondělí objevila v tamních médiích. Rozhodnutí přichází poté, co americký lídr Donald Trump vyjádřil naději v uzavření dohody. Ta by měla odvrátit případný vojenský zásah proti islámské republice.

včera

Stanislav Přibyl

Papež jmenoval novým pražským arcibiskupem Stanislava Přibyla

Současný arcibiskup Jan Graubner, který úřad zastával od května 2022, na jaře definitivně skončí. Sedmasedmdesátiletý duchovní sice podal rezignaci již před dvěma lety po dosažení kanonického věku, ale papež ho tehdy požádal, aby ve funkci ještě setrval.

včera

Rusko, Kreml

Propaganda mě označuje za nepřítele, lidé na ulicích mi ale děkují, říká moskevský novinář BBC

Práce zahraničního zpravodaje v dnešním Rusku připomíná chůzi po laně nad minovým polem. Steve Rosenberg, dlouholetý editor BBC v Moskvě, o tom ví své. V ruských státních médiích se stal terčem nevybíravých útoků – například známý moderátor Vladimir Solovjov ho ve svém pořadu nazval „vědomým nepřítelem země“ a posměšně ho přirovnal k „vyprazdňující se veverce“.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek tvrdí, že má od právníků připravený návrh žaloby na Pavla

Poslanec za hnutí Motoristé sobě Filip Turek oznámil, že má od právníků připravený návrh žaloby na ochranu osobnosti směřující proti prezidentu Petru Pavlovi. Spor mezi oběma muži se vyostřil poté, co hlava státu odmítla Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Turek o postupu informoval v pondělí před jednáním koaliční rady ve Strakově akademii s tím, že chce další kroky nejprve probrat s koaličními partnery.

včera

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.

včera

Jeffrey Epstein

V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy

Korunní princezna Mette-Marit se v souvislosti s kontakty na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina odkázala na svůj „špatný úsudek“. Jméno princezny se v nově zveřejněných dokumentech ministerstva spravedlnosti USA objevuje v letech 2011–2014 hned několikrát. Tato odhalení přicházejí v době, kdy norskou královskou rodinu čeká sledování ostře sledovaného soudního procesu s jejím synem.

včera

včera

Počasí: Mrazy a sníh se s Českem tento týden rozloučí? Už o víkendu přijde zlom

Počasí bude po většinu týdne dál typicky zimní. Česko čekají silné noční mrazy a místy se přidá i sněžení. V pátek ale přijde zlom a citelné oteplení. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy