Lidé žijí déle než dřív. Platí za to ale obrovskou cenu

Lidé v západoevropských zemích s největší nadějí dožití podle zprávy žijí v průměru o osm let déle než obyvatelé střední a východní Evropy s nejnižší nadějí dožití.

Střední délka života v EU se v roce 2014 prodloužila od roku 1990 o více než šest let. Nejlépe jsou na tom Španělé a Italové, kteří mají naději se dožít 83,3 roku, respektive 83,2 roku, nejhůře pak Bulhaři a Lotyši, kde je to 74,5 roku. Češi a Češky mají podle zprávy šanci dožít se 78,9 roku, přičemž u žen je to 82 let a u mužů 75,8 roku.

Autoři společné zprávy EK a OECD nazvané Stručný pohled na zdraví v Evropě 2016 ale zdůraznili, že rekordně vysoká střední délka života často nekoresponduje se střední délkou života prožitou ve zdraví. Okolo 50 milionů lidí v EU trpí několika chronickými onemocněními a přes půl milionu lidí v produktivním věku na takové nemoci každoročně zemře, což pro ekonomiky EU představuje roční náklady přibližně 115 miliard eur.

"Ze zprávy vyplývá, že v EU každoročně umírá mnoho lidí na nemoci, kterým by bylo možno předcházet a které jsou spojeny s rizikovými faktory, jako je kouření nebo obezita. Rovněž se v ní zdůrazňuje, že musíme nadále pracovat na zlepšení dostupnosti zdravotní péče," zdůraznil eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis.

Obezitou nyní v EU trpí 16 procent dospělých, což je o pět procent více než v roce 2000. Každý pátý člověk kouří.

Generální tajemník OECD José Ángel Gurría uvedl, že je také třeba se ještě důrazněji soustředit na snížení nerovností v přístupu k péči a její kvalitě a účinněji směřovat zdroje v evropských systémech zdravotní péče tam, kde se nejvíce projeví ve zdravotních výsledcích a v prevenci."

Prodloužení délky života podle zprávy také znamená, že podíl osob starších 65 let vzrostl v EU z méně než desetiny v roce 1960 na téměř 20 procent v roce 2015. Do roku 2060 má toto číslo podle prognóz dosáhnout téměř 30 procent. Stárnutí obyvatelstva si podle komise v kombinaci s nárůstem chronických onemocnění a rozpočtovými omezeními vyžádá změny ve způsobu poskytování zdravotní péče - například rozvoj elektronického zdravotnictví, zkrácení pobytu v nemocnici díky lepším službám v primární a komunitní péči a také "chytřejší výdaje" na léky s možností generických léčiv.

Zpráva také upozorňuje, že 27 procent pacientů v EU navštíví pohotovost jen kvůli nedostupnosti primární péče. "Chudí Evropané vykazují v průměru desetkrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít problém získat řádnou zdravotní péči z finančních důvodů, než jejich zámožnější spoluobčané," upozornila zpráva.