Věčný život? Vědci zřejmě brzy dokáží znovu probudit mrtvé

Představa, že lékaři dokáží zpět přivést k životu mrtvé, zatím zní jako vědecká fikce. Jenže už brzy by se tato pro někoho šílená teorie mohla stát realitou. Uvádí to server Medical Daily.

Během posledních několika desetiletí došlo k takovým pokrokům, že lékaři dokáží držet lidí naživu pomocí pokročilých chirurgických postupů, transplantací orgánů, mechanických ventilátorů a dokonce i záchránit srdce, které se už jednou zastavilo. A pokud jde o zraněný mozek, terapie kmenovými buňkami vykazuje slibné výsledky, podle kterých bude jednou možné přivést mozek zpět k životu, píše server.

Vanessa Hillová, která se zabývá psychologií, neurovědou a lidským chováním, vysvětluje, že mozek se skládá z bilionů spojení, na nichž závisí náš život. Pokud srdce přestane na několik minut pumpovat krev, mozek upadne do stavu šílenství, některé neurony vyhladoví k smrti a jiné doslova bojují o život. Neurotransmitery ve vysokých koncentracích zahltí neurony, což vede k nekontrolovatelným elektrickým změnám v mozku, a to způsobí, že se hromadí toxické chemikálie, které propálí díry v membránách neuronů, popisuje Hillová.

Všechny tyto události vedou ke smrti buněk. Neurony začnou umírat jeden po druhém, dokud mozek nepřestane fungovat úplně. Vědci však zjistili, že mozek má malý rezervoár kmenových buněk, které mohou vytvářet nové neurony, píše server. Vědci se domnívají, že tyto buňky mohou být přeměněny na nové neurony, které opravují poškozené tkáně mozku. Teoreticky také popsali možnost injekčního vpravení neurálních kmenových buněk do mozku pacienta. Takže pokud bude možné nahradit mrtvé neurony, mělo by být teoreticky možné vzkřísit pomocí terapie kmenovými buňkami osobu, která právě zemřela.

Předchozí výzkum ukázal, že je možné vypěstovat kmenové buňky v mozku myší a pomáhat jim dorůst do plně fungujících neuronů, které vytvářejí spojení se svými sousedy. V budoucnosti by tyto metody mohly být použity k opravě mozků poškozených mrtvicí. V současné době probíhá několik studií zabývající se transplantací nových neuronů do mozku lidí s Parkinsonovou chorobou.

Společnost Bioquark z Philadelphie doufá, že již brzy bude moci využít kmenové buňky na zvrácení smrti tím, že je vstříkne do míchy lidí, kteří mají klinicky mrtvý mozek. Pacienti také dostanou injekcí proteinovou směs, podstoupí elektrickou stimulaci nervů a laserovou terapii zamířenou na mozek. Konečným cílem expertů je vyvolat růst nových neuronů a podnítit je k vzájemnému propojení, které může potenciálně přivést mozek zpět k životu, píše server.

Tento koktejl molekul, který povzbudí růst neuronů, by mohl navíc prý mohl v budoucnosti existovat ve formě pilulky. Koncept ale zároveň vyvolává spoustu otázek. Budeme jinou osobou, pokud se zcela nové neurony spojí jinak? A kolik buněk může být nahrazeno, aniž by se dotyčný stal zcela jinou osobou?

Související

Thomayerova nemocnice

V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání

V pražské Fakultní Thomayerově nemocnici otevřeli banku mozkových tkání, je jediná na východ od Mnichova. Bude uchovávat vzorky mozků pacientů s neurodegenerativními nemocemi, jako je Parkinsonova choroba nebo Alzheimerova demence. Má jako instituce pomoci s jejich výzkumem a vývojem nových léků. U příležitosti otevření banky to řekl přednosta Neurologické kliniky nemocnice Robert Rusina.
Ilustrační foto

Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény - schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv, informoval ČTK Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV) v tiskové zprávě.

Více souvisejících

mozek Vědci zdraví smrt

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

před 2 hodinami

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Fotograf serveru EuroZprávy.cz podruhé za sebou uspěl v rámci Czech Press Photo

Druhým rokem v řadě uspěl v jedné z kategorií prestižní fotografické soutěže Czech Press Photo fotograf serveru EuroZprávy.cz Michal Zelinka. Mezinárodní porota letos ocenila jeho snímky z oslav zisku titulu mistrů světa v ledním hokeji na domácím šampionátu, které hostilo Staroměstské náměstí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy