Představte si svět v roce 775, kdy v dobách hlubokého středověku neexistovaly jaderné elektrárny a lidé tehdy ani žádnou radiaci neznali. Přesto se stalo něco, co dodnes nedokáže nikdo vysvětlit. Něco, čeho si tehdejší lidé zřejmě ani nevšimli.
Existuje jen málo věcí z naší historie, o kterých skoro nic nevíme. Archiváři a kronikáři zapisovali vše, co se na planetě odehrálo, od bitev přes popis obyčejného života až po anomálie, které tehdy nedokázali vysvětlit. V roce 775 našeho letopočtu se ale odehrála událost, která je z hlediska vědy významnější, než jakékoliv jiné, přesto ji dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. A jakékoliv dobové záznamy chybí.
Skupina japonských vědců z University v Nagoya pod vedením profesora Fusa Miyake zjistila, že naši planetu v osmém století ovlivnila vesmírná událost. Při rozboru materiálu z japonských cedrů odborníci nalezli anomálie v jednom z izotopů uhlíku, konkrétně v uhlíku 14, který vzniká při dopadu kosmického záření na Zemi.
V roce 775 cedry zachytily silný energetický tok, který způsobil, že obsah radioaktivního izotopu vzrostl o více než procento. Z matematického hlediska se zdá, že nejde o nic převratného, opak je ale pravdou. Množství uhlíku totiž běžně kolísá na bázi několika promile, nikdy však ne o celé procento. Až na rok 775.
Pro představu se jedná o takové množství, jako kdyby v atmosféře vybuchla jaderná bomba nebo explodovala atomová elektrárna. Obě možnosti jsou ale vyloučeny, protože lidé tehdy radiaci neznali. Jediné možné vysvětlení je, že záření přišlo z kosmu. I to má ale háček.
Způsobit takto silné anomálie může například ohromná sluneční erupce. Ta by ale zničila atmosféru na naší planetě. Vyloučena je také možnost, že by u naší planety vybuchla supernova. Nejen, že by si toho tehdejší kronikáři z celého světa museli všimnout, zbytky supernovy by ale i dnes musely být zachytitelné.
Odborníci podle časopisu Nature zkrátka vyloučili možnost pozemského zavinění, protože lidstvo tehdy nemělo možnost, jak izotopy uhlíku ovlivňovat. Neznalo je. Stejně tak jsou vyloučeny výbuchy supernovy a sluneční erupce. Na rozdíl od současných vesmírných anomálií se tato musela odehrát v těsné blízkosti planety Země, vzhledem k její síle si to totiž odborníci jinak vysvětlit nedokáží.
Někteří lidé se domnívají, že by tak silná radiace mohla být způsobena vesmírnou bitvou mimozemských civilizací, která se odehrála poblíž naší planety. Ačkoliv zní tato teorie zajímavě, s největší pravděpodobností bude i ta mylná. Opět lze totiž očekávat, že by si lidé všimli podivných záblesků na obloze.
Vědci mají několik teorií, kterými odhadují, co se tehdy mohlo stát. Podle jedné z nich mohlo jít o vzdálenější výbuch hypernovy, která uvolnila velké množství gama záření. Jiná teorie se odkazuje na Anglosaskou kroniku, která v roce 774 popisuje podivný rudý úkaz nad Anglií. Ten by mohl doplnit teorii o hypernově, která se zhroucením přeměnila v černou díru.
Teorie o gama paprscích zatím zůstává tou nejreálnější, na jakou vědci dosud přišli. Potvrzovala by i to, že si lidé ničeho nevšimli, proto gama záření je běžným okem neviditelné. S určitostí ale zatím nedokáží přesně říct, co se skutečně v roce 775 odehrálo, a konspirační teoretici proto i nadále věří v kosmickou bitvu o planetu Zemi.
Související
Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak
Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Aktuálně se děje
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
včera
Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný
včera
Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO
včera
Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti
včera
Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce
včera
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
včera
Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji
Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny.
Zdroj: Jan Hrabě