Před 1300 lety se na Zemi něco stalo. Vědecké teorie jsou jedna šílenější než druhá

Představte si svět v roce 775, kdy v dobách hlubokého středověku neexistovaly jaderné elektrárny a lidé tehdy ani žádnou radiaci neznali. Přesto se stalo něco, co dodnes nedokáže nikdo vysvětlit. Něco, čeho si tehdejší lidé zřejmě ani nevšimli.

Existuje jen málo věcí z naší historie, o kterých skoro nic nevíme. Archiváři a kronikáři zapisovali vše, co se na planetě odehrálo, od bitev přes popis obyčejného života až po anomálie, které tehdy nedokázali vysvětlit. V roce 775 našeho letopočtu se ale odehrála událost, která je z hlediska vědy významnější, než jakékoliv jiné, přesto ji dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. A jakékoliv dobové záznamy chybí.

Skupina japonských vědců z University v Nagoya pod vedením profesora Fusa Miyake zjistila, že naši planetu v osmém století ovlivnila vesmírná událost. Při rozboru materiálu z japonských cedrů odborníci nalezli anomálie v jednom z izotopů uhlíku, konkrétně v uhlíku 14, který vzniká při dopadu kosmického záření na Zemi.

V roce 775 cedry zachytily silný energetický tok, který způsobil, že obsah radioaktivního izotopu vzrostl o více než procento. Z matematického hlediska se zdá, že nejde o nic převratného, opak je ale pravdou. Množství uhlíku totiž běžně kolísá na bázi několika promile, nikdy však ne o celé procento. Až na rok 775.

Pro představu se jedná o takové množství, jako kdyby v atmosféře vybuchla jaderná bomba nebo explodovala atomová elektrárna. Obě možnosti jsou ale vyloučeny, protože lidé tehdy radiaci neznali. Jediné možné vysvětlení je, že záření přišlo z kosmu. I to má ale háček.

Způsobit takto silné anomálie může například ohromná sluneční erupce. Ta by ale zničila atmosféru na naší planetě. Vyloučena je také možnost, že by u naší planety vybuchla supernova. Nejen, že by si toho tehdejší kronikáři z celého světa museli všimnout, zbytky supernovy by ale i dnes musely být zachytitelné.

Odborníci podle časopisu Nature zkrátka vyloučili možnost pozemského zavinění, protože lidstvo tehdy nemělo možnost, jak izotopy uhlíku ovlivňovat. Neznalo je. Stejně tak jsou vyloučeny výbuchy supernovy a sluneční erupce. Na rozdíl od současných vesmírných anomálií se tato musela odehrát v těsné blízkosti planety Země, vzhledem k její síle si to totiž odborníci jinak vysvětlit nedokáží.

Někteří lidé se domnívají, že by tak silná radiace mohla být způsobena vesmírnou bitvou mimozemských civilizací, která se odehrála poblíž naší planety. Ačkoliv zní tato teorie zajímavě, s největší pravděpodobností bude i ta mylná. Opět lze totiž očekávat, že by si lidé všimli podivných záblesků na obloze.

Vědci mají několik teorií, kterými odhadují, co se tehdy mohlo stát. Podle jedné z nich mohlo jít o vzdálenější výbuch hypernovy, která uvolnila velké množství gama záření. Jiná teorie se odkazuje na Anglosaskou kroniku, která v roce 774 popisuje podivný rudý úkaz nad Anglií. Ten by mohl doplnit teorii o hypernově, která se zhroucením přeměnila v černou díru.

Teorie o gama paprscích zatím zůstává tou nejreálnější, na jakou vědci dosud přišli. Potvrzovala by i to, že si lidé ničeho nevšimli, proto gama záření je běžným okem neviditelné. S určitostí ale zatím nedokáží přesně říct, co se skutečně v roce 775 odehrálo, a konspirační teoretici proto i nadále věří v kosmickou bitvu o planetu Zemi.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země historie

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 5 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy