Ruku v ruce s klimatickými změnami se mezi lidmi stále častěji hovoří o tom, že jaro a podzim už prakticky vymizely. Vědci se ale obávají jiné možnosti, a sice definitivního konce léta. Právě to totiž může mít za následek sopečná činnost.
Vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry v Coloradu zveřejnili výsledky své poslední studie, v níž uvádějí, že budoucí sopečné výbuchy by mohly způsobit konec léta.
Prakticky vzato bychom toto roční období mohli ztratit na několik let, čímž by lidé nebyli schopni vůbec nic nic vypěstovat. Schopnost oceánů vyrovnávat se s narůstajícími klimatickými změnami je totiž stále nižší a sopečné výbuchy by mohly zcela změnit roční období.
Odborníci svou studii postavili na změnách, k nimž došlo po erupci indonéské sopky Tambora v roce 1815. Ta vychrlila do ovzduší obrovské množství oxidu siřičitého a částice síranu se v horní vrstvě atmosféry změnily na aerosoly.
Jejich přítomnost v ovzduší má ale jeden negativní efekt, dokáže totiž odrazit světlo, čímž ochladí povrch Země. Rok po výbuchu sopky tak bylo mimořádně chladné léto v celé Evropě a v části Severní Ameriky. To mělo ostatně za následek velmi nízkou úrodou.
Pokud by se podobná erupce opakovala v roce 2085, měla by mnohem dramatičtější vliv na globální teploty. Podle výzkumu by zahřála oceány na vyšší teplotu, voda, která bude ochlazená po vulkanické erupci, ale zůstane zachycena na povrchu a nepronikne hlouběji do oceánu. To způsobí dramatické ochlazení atmosféry.
Vědci provedli několik simulací erupcí sopek podobné Tambor a porovnávali je s informacemi o klimatu od roku 850 do roku 2005. Následně nasimulovali klima v roce 2085. Po první simulaci zjistili, že aerosoly ve stratosféře blokují část slunečního tepla, čímž ochladí Zemi. Vznikne větší množství zasněžených ploch, které odrážejí teplo zpět do prostoru. A právě oceány slouží jako důležitá protiváha, neboť teplo pohlcují.
Podle výsledků druhé simulace by se ale schopnost oceánu zmírnit ochlazení výrazně snížila. Povrchové ochlazení by tak zapříčinilo nárůst ledových ploch na zeměkouli až o čtyřicet procent a celkové ochlazení planety, v němž by plodiny přežívaly jen stěží.
Související
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
Vědci , sopky , katastrofy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců
před 2 hodinami
Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel
před 3 hodinami
Lidé dnes v minimálně jednom případě zvolí senátora
před 4 hodinami
Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj
před 5 hodinami
Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů
před 6 hodinami
Počasí v příštím týdnu. Deštník se bude hodit, naznačuje předpověď
Aktualizováno včera
Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel
včera
Tramvaje dočasně nahradí autobusy. O víkendu začne velká výluka v Praze
včera
Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák
včera
Vražda dítěte na Semilsku. Policie odhalila a zadržela matku, hrozí výjimečný trest
včera
Trumpův golfový klub má být prezidentskou rezidencí. Návrh je podán
včera
Zemřel herec Miloslav Kopečný, představil se ve filmu Bony a klid
včera
První zpráva o nadcházející zimě. Meteorologové z modelů vyčetli, co máme čekat
včera
Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump
včera
Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku
včera
Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný
včera
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
včera
Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou
včera
Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření
včera
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za mír se stala bývalá vysoká komisařka Organizace spojených národů pro lidská práva a jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová. Norský Nobelův výbor jí ocenění udělil za její celoživotní úsilí při prosazování míru, spravedlnosti a mezinárodního práva. Předseda výboru Jørgen Watne Frydnes při oficiálním vyhlášení v Oslu zdůraznil její výjimečnou odvahu a pevný morální kompas. Oceněná právnička reagovala na zprávu o svém vítězství s nadhledem a zpočátku vyjádřila pochybnosti, zda nejde o žert.
Zdroj: Libor Novák