Ruku v ruce s klimatickými změnami se mezi lidmi stále častěji hovoří o tom, že jaro a podzim už prakticky vymizely. Vědci se ale obávají jiné možnosti, a sice definitivního konce léta. Právě to totiž může mít za následek sopečná činnost.
Vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry v Coloradu zveřejnili výsledky své poslední studie, v níž uvádějí, že budoucí sopečné výbuchy by mohly způsobit konec léta.
Prakticky vzato bychom toto roční období mohli ztratit na několik let, čímž by lidé nebyli schopni vůbec nic nic vypěstovat. Schopnost oceánů vyrovnávat se s narůstajícími klimatickými změnami je totiž stále nižší a sopečné výbuchy by mohly zcela změnit roční období.
Odborníci svou studii postavili na změnách, k nimž došlo po erupci indonéské sopky Tambora v roce 1815. Ta vychrlila do ovzduší obrovské množství oxidu siřičitého a částice síranu se v horní vrstvě atmosféry změnily na aerosoly.
Jejich přítomnost v ovzduší má ale jeden negativní efekt, dokáže totiž odrazit světlo, čímž ochladí povrch Země. Rok po výbuchu sopky tak bylo mimořádně chladné léto v celé Evropě a v části Severní Ameriky. To mělo ostatně za následek velmi nízkou úrodou.
Pokud by se podobná erupce opakovala v roce 2085, měla by mnohem dramatičtější vliv na globální teploty. Podle výzkumu by zahřála oceány na vyšší teplotu, voda, která bude ochlazená po vulkanické erupci, ale zůstane zachycena na povrchu a nepronikne hlouběji do oceánu. To způsobí dramatické ochlazení atmosféry.
Vědci provedli několik simulací erupcí sopek podobné Tambor a porovnávali je s informacemi o klimatu od roku 850 do roku 2005. Následně nasimulovali klima v roce 2085. Po první simulaci zjistili, že aerosoly ve stratosféře blokují část slunečního tepla, čímž ochladí Zemi. Vznikne větší množství zasněžených ploch, které odrážejí teplo zpět do prostoru. A právě oceány slouží jako důležitá protiváha, neboť teplo pohlcují.
Podle výsledků druhé simulace by se ale schopnost oceánu zmírnit ochlazení výrazně snížila. Povrchové ochlazení by tak zapříčinilo nárůst ledových ploch na zeměkouli až o čtyřicet procent a celkové ochlazení planety, v němž by plodiny přežívaly jen stěží.
Související
Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie
Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci
Vědci , sopky , katastrofy
Aktuálně se děje
včera
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
včera
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
včera
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
včera
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
včera
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
včera
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
včera
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
včera
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
včera
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
včera
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
včera
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
včera
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
včera
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
včera
Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku
včera
Počasí se zklidnilo, ceny začnu klesat? Potravinářský gigant popsal, co se dnes děje
včera
Počasí: Meteorologové varují před větrem. Pocitovou teplotu srazí dolů
včera
Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi
včera
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
včera
Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?
včera
Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina
Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák