Netradiční i nebezpečné rady na podporu touhy. Jaká afrodiziaka užívali naši předkové?

Plinius starší byl římský válečník a filosof a autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, Historia naturalis. Ze všech vědeckých poznatků, které kniha obsahuje, jsou možná nejzajímavější léčebné prostředky, které nabízí. Jeden z nich má léčit i strašlivou chorobu – ochabující libido.

„Také krev netopýra nanesená na vlnu a umístěná pod ženskou hlavou podpoří sexuální touhu; stejně pomůže také husí jazyk podávaný s jídlem nebo nápojem,“ tvrdí Plinius. Muž by pak podle něj měl pojídat smíchané holubí vejce, med a vepřové sádlo. Další metodou je prý nosit pravé varlata kohouta zabalené v kůži berana a připevněné k tělu. Na snížení libida naopak doporučuje utopit ještěrku v moči dotyčného člověka.

Sympatetická magie, která pronikla do řady forem lidové medicíny, vychází z toho, že věci na sebe mohou působit na dálku na základě skrytého vnitřního souladu. Lidé tedy věřili, že věci mohou léčit na základě podobnosti. Jinými slovy - pokud trpíte onemocněním srdce a najdete rostlinu, která vypadá jako srdce, může vás uzdravit.

Pro Řeky existoval jasný vztah mezi tvarem cibule a varlat. Takže kvůli síle pojídali nejen cibuli, ale i česnek a řadu dalších plodů. Dalším smradlavým afrodiziakem pak byl pórek, jehož falický tvar měl mužům přinést tuhost.

Římané věřili, že sexuální touhy může podpořit pot gladiátorů. Po soubojích byl gladiátorům z těla stírán a bohatí lidé si jej mohli koupit v lahvičkách. Pot se také používal v kosmetice jako přípravek pro omlazení kůže.

Staří Egypťané pak namáčeli liliové květy do vína a věřili, že jim to pomůže zvýšit jejich výkon v posteli. Mnohem drastičtější praktiky volily Amazonky, které svým zajatcům lámaly ruce nebo nohy, jelikož věřily, že zraněný muž se stává tím nejlepším milencem.

Legendární milenec Casanova měl tajnou přísadu, díky které naplňoval všechny své milostné touhy. Když se posadil k jídlu, přidal do své čokoládové pěny strouhanou ambru. A co je to vlastně ona ambra? Jedná se o voskovitou látku v vznikající v trávicím traktu vorvaně. Někdy je vyloučena z těla vorvaně spolu s trusem a plave na hladině jako velký, šedočerný chomáč, nebo ji lze také nalézt jako usazeninu na skaliscích

Čerstvá ambra nepříjemně zapáchá, ale jak stárne, změní se aroma na příjemné a zemité. Její barva se změní z šedočerné na oranžovo žlutou, až jantarovou. Přestože již byla v parfumerii většinou nahrazena syntetickými materiály, stále je vysoce ceněna a velmi dobře placena.

Španělské mušky jsou možná nejznámější afrodiziakum, které se používalo už ve starověku. Výtažky z mušky se používaly pro výrobu nápojů lásky, neboť v nich obsažené látky, zejména pak kantharidin, vyvolávají erekci. Toto užití se však nedoporučuje, protože kantharidin je nejen afrodisiakum, ale též prudký jed a snadno lze překročit smrtelnou dávku – pročež byly španělské mušky oblíbeny i mezi traviči. na předávkování španělskými muškami údajně zemřel španělský král Ferdinand II. Aragonský. 

Kámasútra není jen seznam mimořádných sexuálních pozic. Obsahuje také rady o umění lásky a rozkoše v mnoha formách. Indický mnich, který knihu sepsal, označuje za jedno z nejlepších afrodiziak mléko – teplé sladké mléko smíchané s různými přísadami. Konkrétně zmiňuje kozí varlata vařená v mléce. I tento mnich věřil v blahodárné účinky česneku.

Avicenna neboli Ibn Síná byl středověký perský polyhistor, který je považován za „otce moderní medicíny“ a za jednu z nejvýznamnějších postav zlatého věku islámu. Mezi jeho lékařskými radami lze nalézt i recept na afrodiziakální dort, který ale není určen pro slabé povahy. Recept je následující: Mozky padesáti ptáků a holubů, žloutek z dvaceti ptačích vajec, deset žloutků jarních kuřecích vajec, šťávu drceného jehněčího masa, pražené cibule a mrkve a nesmírné množství másla