Brzké vstávání do práce? Naše zdraví trpí, je třeba to změnit

Četné studie se zabývají souvislostmi mezi spánkem, zdravím a produktivitou práce. Nejběžnější pracovní doba v podnicích bývá od devíti do 17 hodin.

Vědec Paul Kelley z Oxfordské univerzity Kelley však namítá, že tento časový rozvrh není synchronizován s požadavky organismu osob ve věku do pětapadesáti let. A to všechno představuje hrozbu nejen pro produktivitu práce, ale také pro náladu a duševní zdraví lidí. "Proto by bylo třeba provést velkou revoluci a při organizaci profesionálních aktivit respektovat biologické hodiny osob," zdůrazňuje Kelley.

Mnohé výzkumy ukázaly, že během puberty dochází k fyziologické změně cirkadiánního rytmu, kdy mladí lidé začínají chodit spát v průměru o dvě hodiny později, než když byli dětmi. A proto musejí spát déle ráno.

Některé testy ukázaly, že děti ve věku deseti let se před půl devátou ráno málo soustředí, zatímco šestnáctiletí dosahují nejlepších výsledku po desáté hodině dopolední a vysokoškoláci po 11. hodině. Kelley, který realizoval sérii testů ve školách, je přesvědčen, že posun školní výuky na pozdější dobu by zlepšil výkony žáků o deset procent. "Jde o zásadní sociální otázku. Jestliže zaměstnanci začínají pracovat před desátou hodinou, jsou unavení a demotivovaní. V naší společnosti je mnoho lidí, kteří trpí nedostatkem spánku. Tak je ohroženo jejich zdraví. Také srdce a játra se tomuto rytmu špatně přizpůsobují. To platí i pro nemocnice a věznice. Lidé jsou buzeni, aby snědli snídaní, kterou v té době nechtějí. Nedostatek spánku je utrpení," uvádí Kelley.

Různé klinické studie spojují nedostatek spánku s poruchami nebo nemocemi, mezi něž patří obezita, kardiovaskulární choroby a nedostatek kognitivních schopností.