Na otázku "Kolik lidí žije na Zemi?" jsme byli ještě před několika lety zvyklí odpovídat číslem "šest miliard". To už ale dávno neplatí, v roce 2011 překonalo lidstvo sedmimiliardovou hranici a tento počet nadále strmě stoupá. Dnes je nás na planetě zhruba 7,5 miliard a za pár let se podle odhadů přiblížíme k desetimiliardové hranici.
Na počátku letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí. Od té doby populace až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste.
Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 15 a 13 let. Od pěti miliard (červenec 1987) k šesti (říjen 1999) to bylo 12 let, od šesti k sedmi miliardám (říjen 2011) o rok více (13 let).
Podle odhadů je nyní na světě 7,4 miliardy obyvatel, hranici osmi miliard by svět mohl dosáhnout již za deset let. Do roku 2050 se má populace zvýšit na zhruba deset miliard lidí a o půl století později by mohlo Zemi obývat asi 11,2 miliardy lidí.
Podle odhadů odborníků by nárůst světové populace měl pokračovat stále pomaleji. Před 50 lety byl roční nárůst dvě procenta, loni to bylo 1,2 procenta a za 100 let by se světová populace mohla téměř stabilizovat. Zpomalení růstu světové populace je důsledkem snižování porodnosti. Zatímco v roce 1950 připadalo ve světě na jednu ženu v průměru pět dětí, nyní je to 2,5 dítěte.
Kromě zpomalení populačního růstu bude hlavním trendem růst podílu obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to přes 50 procent a do roku 2030 by to mělo být 75 procent. Městská populace rozvojových zemí se zdvojnásobí a ztrojnásobí se i plocha měst.
Za 15 let bude ve městech soustředěno 80 procent globálního hrubého domácího produktu. Nejrychleji mají růst menší města s méně než milionem obyvatel, v nichž dnes žije 59 procent městské populace.
Dalším trendem má být snižující se "nadváha" Asie ve prospěch Afriky a čínská ztráta prvenství v počtu obyvatel. Nejlidnatější zemí je stále Čína (1,4 miliardy lidí), ale druhá Indie (1,3 miliardy) pravděpodobně v důsledku vyšší porodnosti Čínu již do roku 2030 předstihne. Obě tyto země spolu se Spojenými státy, Indonésií, Brazílií, Pákistánem a Nigérií mají dohromady 3,85 miliardy obyvatel, tedy více než polovinu světové populace.
Z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije kolem 60 procent lidstva, následovaná Afrikou (15 procent) a Evropou (12 procent). Nadváha Asie se ale bude podle prognóz zmenšovat a v roce 2050 by podíl obyvatel Asie na světové populaci měl činit už "jen" 54 procent, u Afriky by měl tento podíl naopak stoupnout až na 25 procent, u Evropy naopak klesnout na pouhých asi osm procent.
Průměrný věk světové populace je podle odhadů 30 let, u mužů to činí 29,4 roku a u žen 30,9 roku. Zajímavé jsou i další odhady, podle kterých se celkový počet lidí, kteří kdy žili na zeměkouli, odhaduje na asi 108 miliard.
Z jazyků vede s přehledem čínština, kterou podle odhadů OSN hovoří necelá miliarda lidí. Za čínštinou je španělština (přes 400 milionů hovořících) a angličtina (360 milionů). Naopak z náboženství je nejrozšířenější křesťanství (téměř 32 procent; na 2,2 miliardy) před islámem (22,3 procenta; 1,6 miliardy), okolo miliardy je hinduistů i nevěřících.
Související
Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak
Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Aktuálně se děje
před 14 minutami
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 4 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 5 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák