Kolik lidí žilo na Zemi za dobu její existence? Číslo je mnohem menší, než byste čekali

Na otázku "Kolik lidí žije na Zemi?" jsme byli ještě před několika lety zvyklí odpovídat číslem "šest miliard". To už ale dávno neplatí, v roce 2011 překonalo lidstvo sedmimiliardovou hranici a tento počet nadále strmě stoupá. Dnes je nás na planetě zhruba 7,5 miliard a za pár let se podle odhadů přiblížíme k desetimiliardové hranici.

Na počátku letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí. Od té doby populace až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste.

Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 15 a 13 let. Od pěti miliard (červenec 1987) k šesti (říjen 1999) to bylo 12 let, od šesti k sedmi miliardám (říjen 2011) o rok více (13 let).

Podle odhadů je nyní na světě 7,4 miliardy obyvatel, hranici osmi miliard by svět mohl dosáhnout již za deset let. Do roku 2050 se má populace zvýšit na zhruba deset miliard lidí a o půl století později by mohlo Zemi obývat asi 11,2 miliardy lidí.

Podle odhadů odborníků by nárůst světové populace měl pokračovat stále pomaleji. Před 50 lety byl roční nárůst dvě procenta, loni to bylo 1,2 procenta a za 100 let by se světová populace mohla téměř stabilizovat. Zpomalení růstu světové populace je důsledkem snižování porodnosti. Zatímco v roce 1950 připadalo ve světě na jednu ženu v průměru pět dětí, nyní je to 2,5 dítěte.

Kromě zpomalení populačního růstu bude hlavním trendem růst podílu obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to přes 50 procent a do roku 2030 by to mělo být 75 procent. Městská populace rozvojových zemí se zdvojnásobí a ztrojnásobí se i plocha měst.

Za 15 let bude ve městech soustředěno 80 procent globálního hrubého domácího produktu. Nejrychleji mají růst menší města s méně než milionem obyvatel, v nichž dnes žije 59 procent městské populace.

Dalším trendem má být snižující se "nadváha" Asie ve prospěch Afriky a čínská ztráta prvenství v počtu obyvatel. Nejlidnatější zemí je stále Čína (1,4 miliardy lidí), ale druhá Indie (1,3 miliardy) pravděpodobně v důsledku vyšší porodnosti Čínu již do roku 2030 předstihne. Obě tyto země spolu se Spojenými státy, Indonésií, Brazílií, Pákistánem a Nigérií mají dohromady 3,85 miliardy obyvatel, tedy více než polovinu světové populace.

Z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije kolem 60 procent lidstva, následovaná Afrikou (15 procent) a Evropou (12 procent). Nadváha Asie se ale bude podle prognóz zmenšovat a v roce 2050 by podíl obyvatel Asie na světové populaci měl činit už "jen" 54 procent, u Afriky by měl tento podíl naopak stoupnout až na 25 procent, u Evropy naopak klesnout na pouhých asi osm procent.

Průměrný věk světové populace je podle odhadů 30 let, u mužů to činí 29,4 roku a u žen 30,9 roku. Zajímavé jsou i další odhady, podle kterých se celkový počet lidí, kteří kdy žili na zeměkouli, odhaduje na asi 108 miliard.

Z jazyků vede s přehledem čínština, kterou podle odhadů OSN hovoří necelá miliarda lidí. Za čínštinou je španělština (přes 400 milionů hovořících) a angličtina (360 milionů). Naopak z náboženství je nejrozšířenější křesťanství (téměř 32 procent; na 2,2 miliardy) před islámem (22,3 procenta; 1,6 miliardy), okolo miliardy je hinduistů i nevěřících.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země

Aktuálně se děje

včera

Aktualizováno včera

včera

Ulefoss

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

včera

včera

Michal Stiborek

Zemřel bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek

České zdravotnictví opustila výrazná osobnost. Ve věku 57 let zemřel Michal Stiborek, někdejší ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Stiborek podlehl blíže nespecifikované nemoci. 

včera

Vladimir Putin

Rusové už plánují druhé setkání s Trumpem. O místu mají jasno

Ještě sice neproběhlo ani první setkání mezi lídry obou mocností, ale Kreml již plánuje druhé jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. O jedné věci má přesto jasno už dnes. Další schůzka by se měla konat v Rusku. 

včera

včera

Současné řešení pro PVO krátkého a středního dosahu IRIS-T SL

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.

včera

včera

včera

Letní počasí

Počasí aktuálně: Meteorologové vydali nové výstrahy před vysokými teplotami

Do Česka se vrátilo horké letní počasí. Již v pátek platila výstraha před vysokými teplotami a víkendové dny v tomto směru nebudou výjimkou. Nové znění výstrahy zmenšuje její územní platnost pro sobotu a přidává varování pro nedělní den. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinu nedáme okupantům, vzkazuje Zelenskyj. Problém vidí v Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody. 

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

včera

včera

Jim Lovell

Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13

NASA v pátek oznámila úmrtí jedné z legendárních osobností vesmírných letů. Ve věku 97 let zemřel astronaut Jim Lovell, který se nejvíce proslavil jako velitel poškozeného Apolla 13. Lovell absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Donald Trump oznámil, kdy a kde se setká s Vladimirem Putinem

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou příští týden na Aljašce, aby jednali o případném ukončení války na Ukrajině. Trump předtím naznačil, že Kyjev se asi bude muset vzdát některých území, pokud chce dosáhnout zastavení bojů. 

včera

8. srpna 2025 21:10

8. srpna 2025 19:42

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu po masivní kritice couvá: Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat

Po rozsáhlé kritice a vzrůstu napětí ve vztazích s klíčovými spojenci, zejména s Německem, izraelský premiér Benjamin Netanjahu zmírnil svou rétoriku ohledně budoucího uspořádání Pásma Gazy. Původně prohlásil, že Izrael převezme plnou kontrolu nad Pásmem Gazy, ale po schválení plánu na převzetí kontroly nad městem Gaza ze strany jeho bezpečnostního kabinetu svá slova upravil. Uvedl, že Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat, ale spíše ji „osvobodit od Hamásu“.

8. srpna 2025 18:13

Evropské stát zvažují uznání státu Palestina. Co to ale znamená a co se změní?

Británie se před několika dny rozhodla následovat příkladu Francie a oznámila, že by mohla v září uznat stát Palestina, pokud Izrael splní několik zásadních podmínek. Ty zahrnují uzavření udržitelného míru, povolení humanitární pomoci, schválení příměří a zastavení anexe Západního břehu Jordánu. Vláda Spojeného království zároveň vyzvala Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy