Jihokorejští vědci možná objevili lék proti rakovině. S nemocí, která je dnes považována za jednoho z největších zabijáků lidstva, podle nich mohou bojovat střevní bakterie. A první testy ukazují, že úspěšně.
Jihokorejští vědci a lékaři pracují na novém způsobu boje s rakovinou. Zjistili, že ji dokáže porazit nebezpečná střevní bakterie, která mobilizuje imunitní systém, aby cíleně ničil rakovinné buňky.
Bakterie, která by mohla znamenat průlom v boji s rakovinou, je přitom strašák všech lidí, kteří si nemocí, kterou vyvolává, prošli. Řeč je o salmonele, která bývá častou příčinou otravy jídlem, salmonelózy.
Odborníci z Chonnam National University Hwasun Hospital ale tvrdí, že tato bakterie umí mnohem více, než jen upoutat člověka v mučivých křečích na toaletu. Dokáže totiž proniknout až k nádorovým buňkám a zalarmovat imunitní systém, aby dokázal úspěšně ničit nádorové buňky.
Právě způsoby, kterým by lékaři dokázaly ničit nádorové buňky, dnes chybí, nebo mají řadu vedlejších účinků. Na podobném principu sice funguje například chemoterapie, která způsobuje rozpad rakovinných buněk, s řadou vedlejších účinků a bez stoprocentní úspěšnosti je ale potřeba přijít na lepší řešení, jak s rakovinou bojovat. Imunitní systém sám o sobě při agresivním bujení rakovinných buněk selhává a nedokáže je likvidovat.
Ve studii, kterou lékaři publikovali v magazínu Science Translational Medicine, uvádí, že dosavadní pokusy na zvířatech dopadly velmi slibně. Více než polovina myší s rakovinou tlustého střeva se vyléčila bez vedlejších účinků. Vědci připisují tento úspěch právě bakterii salmonely.
Jde o první případ, kdy vědci využili reakci organismu na salmonelu v boji s rakovinou. Dodávají navíc, že se lidé nemusí bát vedlejších účinků léčby, protože užívají bezpečnou formu salmonely, která je mnohem méně účinná než ta způsobující salmonelózu.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Lidé , lékaři , rakovina , viry a bakterie
Aktuálně se děje
včera
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
včera
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
včera
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
včera
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
včera
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
včera
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
včera
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
včera
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
včera
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
včera
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
včera
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
včera
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
včera
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
včera
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
včera
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
včera
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
včera
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
včera
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
10. července 2026 21:36
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
10. července 2026 20:27
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák