Kdy se vlastně slaví Velikonoce? Otázka, která nedá historikům spát

Mezi významné křesťanské svátky patří Velikonoce. Křesťané si v tomto období připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Před Velikonocemi drží věřící půst, a to po dobu dlouhých čtyřiceti dnů.

Velikonoce jsou tzv. pohyblivými svátky. Co to znamená? Jejich datum není pevně stanovený v kalendáři, ale každý rok se mění. Datum velikonočních svátků se řídí datem prvního úplňku, který následuje po jarní rovnodennosti. Velikonoční neděle je tedy první nedělí po prvním jarním úplňku, po dnu rovnodennosti. Velikonoční svátky připadají tedy na měsíc březen nebo duben. V letošním roce začínají Velikonoce dne 25. března Květnou nedělí a končí dne 8. dubna Bílou nedělí.

Křesťanské Velikonoce zahrnují tzv. Svatý (nebo také Pašijový) týden. Slouží jako připomínka posledního týdne v životě Ježíše Krista, jeho ukřižování a následného zmrtvýchvstání. Na Velký pátek je připomínána smrt Ježíše Krista na kříži, o Velikonoční neděli pak jeho zázračné vzkříšení.

V minulosti se datum Velikonoc řídil podle starého židovského kalendáře. Ten začínal, stejně jako židovský rok, na jaře měsícem zvaným nisan. V tomto měsíci, o úplňku, Židé oslavují jeden ze svých nejvýznamnějších svátků s názvem Pesach, který připomíná událost, kdy Mojžíš osvobodil Izraelity z egyptského zajetí. Svátky se tak trochu kryly také s připomínkou Kristova ukřižování, tedy s Velikonocemi. Ovšem brzy se křesťané rozštěpili na dvě skupiny. Jedna z nich, tzv. kvartodecimáni neboli čtrnáctníci, svátek slavili v den prvního jarního úplňku, ať už se jednalo o jakýkoliv den v týdnu. Druhá skupina křesťanů ve snaze odlišit Velikonoce od Pesachu, začala oslavovat neděli, kdy měl Ježíš Kristus vstát z mrtvých. Datum prvního jarního úplňku přitom určovali nadále podle židovského kalendáře. Teprve ve 3. století se od starého židovského kalendáře oprostili, a to především křesťané v Římě a Alexandrii.

Ve 4. století bylo zavedeno jednotné vypočítávání data pro slavení Velikonoc. Na Arleské synodě v roce 314 a na Prvním nikajském koncilu v roce 325 se došlo k závěru, že datum velikonočních svátků bude vypočítávat alexandrijský biskup a biskup římský ho bude následně vyhlašovat. Velikonoční neděle se měla slavit o první neděli po prvním jarním úplňku. Ovšem stále se čas od času objevily spory o datum Velikonoc. Ke konečnému ustálení došlo až v 6. století. Od té doby se Velikonoce vypočítávají tak, jako je tomu dnes.

Pravoslavná církev však namísto Velikonoc slaví svátek Pascha, a to většinou o něco později než katolíci. Pravoslavní se totiž řídí starším juliánským kalendářem. Navíc dodržují pravidlo přijaté Prvním nikajským koncilem, že svátek Pascha nemůže předcházet nebo být slavený současně se židovským svátkem Pesach.