Záhadný mrak nad Evropou a miliony mrtvých? Klimatická anomálie byla po letech vyřešena

Historik Prokopios z Kaisareie (500 – 565) ve svém díle zaznamenal, že slunce svítilo na obloze jen jako měsíc. V létě mrzlo, objevovaly se sněhové přeháňky a nemohla dozrát úroda. Podobná situace nastala také v roce 539.

Tato přírodní katastrofa vedla k hladomoru, který podlomil zdraví mnoha lidí a v roce 541 vyústil v obrovskou epidemii, která vešla do dějin pod názvem „Justiniánův mor". Ten se do Evropy vracel až do 8. století a zabil zhruba 100 milionů lidí. V nejhorších měsících prý umíralo v Konstantinopoli až 10 tisíc lidí denně.

Nová studie, jejíž výsledky publikoval prestižní časopis Nature, porovnávala vzorky ledu z Arktidy se záznamy starověkých a středověkých historiků. Přišlo se na to, že na přelomu roku 536/537 došlo k ničivé erupci na severoamerickém kontinentu, která se opakovala v roce 539. Letopočty odpovídají tomu, co o počasí zaznamenali análisté v Evropě.

„Naše nová datace umožnila objasnit dlouhotrvající debatu a původu a následcích rozsáhlých klimatických anomáliích, které byly pozorovány ve Středomoří a které začaly oním mrakem nad Evropou v roce 536," řekl doktor Michael Sigl z Institutu pro výzkum pouště v americkém Renu.

„Našli jsme důkazy o minimálně dvou erupcích, při kterých byly do vyšší vrstvy atmosféry vyvrženy částečky s obsahem síranu. Důsledkem pro Evropu byl hladomor a Justiniánův mor, který zdecimoval polovinu obyvatel Středomoří," dodal vědec.

Zmíněná studie hovoří pouze obecně o erupcích v Severní Americe. Mohlo by se jednat o výbuch stratovulkánu Ilopango (dnes kalderové jezero) na ostrově San Salvador. Geologové na základě radiouhlíkové metody zjistili, že ke kolapsu sopky došlo mezi roky 410 – 535. Výbuch, který byl 20krát silnější než erupce Sv. Heleny v roce 1980, vyvrhl 25 km³ horniny a sopečný prach pokryl 10 tisíc km². Tato katastrofa vedla k zániku rané etapy klasického období mayské civilizace (250 – 550).