Křížové výpravy jako výsada středověku? Ani náhodou, Západ má spadeno na Levantu i dnes

I když se nám mohou zdát křížové výpravy jako dávno promlčený fenomén, který s moderní Evropou má pramálo společného, není tomu tak. Stačí se jenom podívat na některé z politických projevů k situaci na blízkém východě. Asi nejznámějším z nich jsou výroky bývalého prezidenta USA George Bushe, který válku proti terorismu označil slovem „křížová výprava.“

Samozřejmě základní otázkou je, co všechno lze pod pojem křížová výprava zařadit, protože názory odborníků se značně liší. Nejčastěji ale najdeme definice, které zní zhruba takto: vojenská výprava křesťanů proti nevěřícím. Zásadní rozpory přichází ale v definici toho, proti komu všemu je možné vyhlásit křížovou výpravu. Dlouho panovala základní shoda v tom, že křížové výpravy byly vedeny do Svaté země, za účelem osvobození Jeruzaléma.

Těchto tradičních výprav bychom mohli napočítat celkem 9, ale není to tak úplně jednoduché, protože některé z těchto učebnicových křížových výprav nesplňují uvedená kritéria. Například proto, že tzv. 4 křížová výprava, která po troše intrik a úplatků skončila dobytím Konstantinopole, sídla byzantské říše. Vzhledem k tomu, že neskončila ve Svaté zemi a navíc byla vedena proti jiným křesťanům (byť schizmatikům) je dost pochybné, jestli ji lze mezi křížové výpravy zařadit. Pátá a sedmá zase zamířily na Egypt, což také úplně neodpovídá úvodní definici.

Ale celá věc je ještě komplikovanější, protože postupem času papež vyhlašoval křížové výpravy proti dalším nepřátelům církve, ať už šlo pohanské národy na severu Evropy – v Pomoří, Litvě či Švédsku, obrana proti postupu Turků na Balkáně, nebo války proti odpadlým křesťanům – heretikům jako byli Albigenští či husité. Místo cíle výpravy tak někteří historikové považují za hlavní kritérium zejména způsob organizace výpravy (vyhlášení výpravy papežem, získávání financí pomocí církve a odpustky jako odměna pro účastníky křížové výpravy) a její záměr (šíření či obrana víry).

Všechny tyto historické definice ale byly převráceny vzhůru nohami moderními médii a politiky. Vše začalo, když po 11. září Bush označil boj proti terorismu za křížovou výpravu. Za tento výrok byl často kritizován, hlavně kvůli jeho nediplomatičnosti. Z pochopitelných důvodů obyvatelé Blízkého východu považují křížové výpravy za velmi kontroverzní podnik a v žádném případě si obnovování této tradice nepřejí, a to ani v symbolických analogiích. Obránci Bushova výroku ho většinou hájili tím, že v moderní angličtině je slovo crusade používáno v podstatně širším významu, jako jakýkoli urputný boj pro obhajobu nějakého názoru či činu, bez původních náboženských konotací.

Bushův výrok tak oživil kontroverzní debaty o křížových výpravách a došlo k několika svérázným pokusům o jejich „přečíslování“. Americký novinář Alexandr Cockburn v jednom sloupku nazval Bushovo snažení jako 10. křížovou výpravu, přičemž za prvních 9 výprav považoval tažení z let 1095-1272. Politický komentátor James Pinkerton chápal analogii výrazně pozitivněji a počítal křížové výpravy velice kreativním způsobem. Za středověké považoval 8. křížových výprav z let 1096-1270 a všechny je považoval za obranné války.

Ale k nim navíc připočítal 3 křesťanské invaze na Blízký východ – Napoleonovu invazi do Egypta z roku 1798, Britskou okupaci Egypta z roku 1882 a Britsko-Francouzskou správu Egypta ustanovenou Versaillským mírem po první světové válce. Pro Bushovu válku s terorizmem tak zbylo až číslo 12. Pinkertonův názor ale rychle zapadl, a není se ani čemu divit, protože jeho chápání křížových výprav postrádalo prakticky jakoukoli historickou spojitost.

Zajímavější je názor, který nadhodil Max Fischer, který komentoval projev papeže Františka, vyhlašující podporu vojenském zásahu proti ISIS v roce 2014, jako výzvu k desáté křížové výpravě. Takovýto názor už má i nějaké opodstatnění, šlo o papežovu výzvu a cílem tohoto podniku byla Sýrie, tedy svým způsobem „Svatá země“. Na druhou stranu papežova role ve vojenském zásahu a jeho organizaci nebyly ani formální a pokus vyvrátit teroristickou organizaci má také daleko k šíření či obraně křesťanské víry – a papež ani nic takového na mysli neměl.

Všechny tyto moderní pokusy oživit termín křížových výprav tak působí dost nemístně, a nakonec by bylo lépe, kdyby pojem sám zůstal ve středověku, a počítání křížových výprav by bylo přenecháno historikům. Snaha oživit ideu křížových tažení totiž přináší víc diplomatických a politických problémů a terminologických nejasností, než užitku. Bohužel toho se jen tak hned nedočkáme, protože ve spojitosti s raketovým útokem na základny Asadova režimu se už opětovně začalo na křížové výpravy odkazovat.

Související

Více souvisejících

historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

před 2 hodinami

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

před 16 hodinami

včera

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

včera

včera

včera

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

včera

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

včera

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy