Křížové výpravy jako výsada středověku? Ani náhodou, Západ má spadeno na Levantu i dnes

I když se nám mohou zdát křížové výpravy jako dávno promlčený fenomén, který s moderní Evropou má pramálo společného, není tomu tak. Stačí se jenom podívat na některé z politických projevů k situaci na blízkém východě. Asi nejznámějším z nich jsou výroky bývalého prezidenta USA George Bushe, který válku proti terorismu označil slovem „křížová výprava.“

Samozřejmě základní otázkou je, co všechno lze pod pojem křížová výprava zařadit, protože názory odborníků se značně liší. Nejčastěji ale najdeme definice, které zní zhruba takto: vojenská výprava křesťanů proti nevěřícím. Zásadní rozpory přichází ale v definici toho, proti komu všemu je možné vyhlásit křížovou výpravu. Dlouho panovala základní shoda v tom, že křížové výpravy byly vedeny do Svaté země, za účelem osvobození Jeruzaléma.

Těchto tradičních výprav bychom mohli napočítat celkem 9, ale není to tak úplně jednoduché, protože některé z těchto učebnicových křížových výprav nesplňují uvedená kritéria. Například proto, že tzv. 4 křížová výprava, která po troše intrik a úplatků skončila dobytím Konstantinopole, sídla byzantské říše. Vzhledem k tomu, že neskončila ve Svaté zemi a navíc byla vedena proti jiným křesťanům (byť schizmatikům) je dost pochybné, jestli ji lze mezi křížové výpravy zařadit. Pátá a sedmá zase zamířily na Egypt, což také úplně neodpovídá úvodní definici.

Ale celá věc je ještě komplikovanější, protože postupem času papež vyhlašoval křížové výpravy proti dalším nepřátelům církve, ať už šlo pohanské národy na severu Evropy – v Pomoří, Litvě či Švédsku, obrana proti postupu Turků na Balkáně, nebo války proti odpadlým křesťanům – heretikům jako byli Albigenští či husité. Místo cíle výpravy tak někteří historikové považují za hlavní kritérium zejména způsob organizace výpravy (vyhlášení výpravy papežem, získávání financí pomocí církve a odpustky jako odměna pro účastníky křížové výpravy) a její záměr (šíření či obrana víry).

Všechny tyto historické definice ale byly převráceny vzhůru nohami moderními médii a politiky. Vše začalo, když po 11. září Bush označil boj proti terorismu za křížovou výpravu. Za tento výrok byl často kritizován, hlavně kvůli jeho nediplomatičnosti. Z pochopitelných důvodů obyvatelé Blízkého východu považují křížové výpravy za velmi kontroverzní podnik a v žádném případě si obnovování této tradice nepřejí, a to ani v symbolických analogiích. Obránci Bushova výroku ho většinou hájili tím, že v moderní angličtině je slovo crusade používáno v podstatně širším významu, jako jakýkoli urputný boj pro obhajobu nějakého názoru či činu, bez původních náboženských konotací.

Bushův výrok tak oživil kontroverzní debaty o křížových výpravách a došlo k několika svérázným pokusům o jejich „přečíslování“. Americký novinář Alexandr Cockburn v jednom sloupku nazval Bushovo snažení jako 10. křížovou výpravu, přičemž za prvních 9 výprav považoval tažení z let 1095-1272. Politický komentátor James Pinkerton chápal analogii výrazně pozitivněji a počítal křížové výpravy velice kreativním způsobem. Za středověké považoval 8. křížových výprav z let 1096-1270 a všechny je považoval za obranné války.

Ale k nim navíc připočítal 3 křesťanské invaze na Blízký východ – Napoleonovu invazi do Egypta z roku 1798, Britskou okupaci Egypta z roku 1882 a Britsko-Francouzskou správu Egypta ustanovenou Versaillským mírem po první světové válce. Pro Bushovu válku s terorizmem tak zbylo až číslo 12. Pinkertonův názor ale rychle zapadl, a není se ani čemu divit, protože jeho chápání křížových výprav postrádalo prakticky jakoukoli historickou spojitost.

Zajímavější je názor, který nadhodil Max Fischer, který komentoval projev papeže Františka, vyhlašující podporu vojenském zásahu proti ISIS v roce 2014, jako výzvu k desáté křížové výpravě. Takovýto názor už má i nějaké opodstatnění, šlo o papežovu výzvu a cílem tohoto podniku byla Sýrie, tedy svým způsobem „Svatá země“. Na druhou stranu papežova role ve vojenském zásahu a jeho organizaci nebyly ani formální a pokus vyvrátit teroristickou organizaci má také daleko k šíření či obraně křesťanské víry – a papež ani nic takového na mysli neměl.

Všechny tyto moderní pokusy oživit termín křížových výprav tak působí dost nemístně, a nakonec by bylo lépe, kdyby pojem sám zůstal ve středověku, a počítání křížových výprav by bylo přenecháno historikům. Snaha oživit ideu křížových tažení totiž přináší víc diplomatických a politických problémů a terminologických nejasností, než užitku. Bohužel toho se jen tak hned nedočkáme, protože ve spojitosti s raketovým útokem na základny Asadova režimu se už opětovně začalo na křížové výpravy odkazovat.

Související

Donald Trump Komentář

Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva

Donald Trump verbálně zaútočil na americké spojence, kteří odmítli jeho apely, aby se dodatečně zapojili do Spojenými státy a Izraelem rozpoutané války proti Íránu. Členové NATO podle šéfa Bílého domu pouze požívají amerických bezpečnostních garancí, avšak „v případě nouze“ pro svého patrona „nic neudělají“. Vzhledem ke způsobu, jakým Trumpova administrativa současný konflikt na Blízkém východě zahájila, jde o prohlášení, které v míře neomalenosti převyšuje přístup Brežněvova vedení k členským státům Varšavské smlouvy po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979.
Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

Více souvisejících

historie

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy