Křížové výpravy jako výsada středověku? Ani náhodou, Západ má spadeno na Levantu i dnes

Samozřejmě základní otázkou je, co všechno lze pod pojem křížová výprava zařadit, protože názory odborníků se značně liší. Nejčastěji ale najdeme definice, které zní zhruba takto: vojenská výprava křesťanů proti nevěřícím. Zásadní rozpory přichází ale v definici toho, proti komu všemu je možné vyhlásit křížovou výpravu. Dlouho panovala základní shoda v tom, že křížové výpravy byly vedeny do Svaté země, za účelem osvobození Jeruzaléma.

Těchto tradičních výprav bychom mohli napočítat celkem 9, ale není to tak úplně jednoduché, protože některé z těchto učebnicových křížových výprav nesplňují uvedená kritéria. Například proto, že tzv. 4 křížová výprava, která po troše intrik a úplatků skončila dobytím Konstantinopole, sídla byzantské říše. Vzhledem k tomu, že neskončila ve Svaté zemi a navíc byla vedena proti jiným křesťanům (byť schizmatikům) je dost pochybné, jestli ji lze mezi křížové výpravy zařadit. Pátá a sedmá zase zamířily na Egypt, což také úplně neodpovídá úvodní definici.

Ale celá věc je ještě komplikovanější, protože postupem času papež vyhlašoval křížové výpravy proti dalším nepřátelům církve, ať už šlo pohanské národy na severu Evropy – v Pomoří, Litvě či Švédsku, obrana proti postupu Turků na Balkáně, nebo války proti odpadlým křesťanům – heretikům jako byli Albigenští či husité. Místo cíle výpravy tak někteří historikové považují za hlavní kritérium zejména způsob organizace výpravy (vyhlášení výpravy papežem, získávání financí pomocí církve a odpustky jako odměna pro účastníky křížové výpravy) a její záměr (šíření či obrana víry).

Všechny tyto historické definice ale byly převráceny vzhůru nohami moderními médii a politiky. Vše začalo, když po 11. září Bush označil boj proti terorismu za křížovou výpravu. Za tento výrok byl často kritizován, hlavně kvůli jeho nediplomatičnosti. Z pochopitelných důvodů obyvatelé Blízkého východu považují křížové výpravy za velmi kontroverzní podnik a v žádném případě si obnovování této tradice nepřejí, a to ani v symbolických analogiích. Obránci Bushova výroku ho většinou hájili tím, že v moderní angličtině je slovo crusade používáno v podstatně širším významu, jako jakýkoli urputný boj pro obhajobu nějakého názoru či činu, bez původních náboženských konotací.

Bushův výrok tak oživil kontroverzní debaty o křížových výpravách a došlo k několika svérázným pokusům o jejich „přečíslování“. Americký novinář Alexandr Cockburn v jednom sloupku nazval Bushovo snažení jako 10. křížovou výpravu, přičemž za prvních 9 výprav považoval tažení z let 1095-1272. Politický komentátor James Pinkerton chápal analogii výrazně pozitivněji a počítal křížové výpravy velice kreativním způsobem. Za středověké považoval 8. křížových výprav z let 1096-1270 a všechny je považoval za obranné války.

Ale k nim navíc připočítal 3 křesťanské invaze na Blízký východ – Napoleonovu invazi do Egypta z roku 1798, Britskou okupaci Egypta z roku 1882 a Britsko-Francouzskou správu Egypta ustanovenou Versaillským mírem po první světové válce. Pro Bushovu válku s terorizmem tak zbylo až číslo 12. Pinkertonův názor ale rychle zapadl, a není se ani čemu divit, protože jeho chápání křížových výprav postrádalo prakticky jakoukoli historickou spojitost.

Zajímavější je názor, který nadhodil Max Fischer, který komentoval projev papeže Františka, vyhlašující podporu vojenském zásahu proti ISIS v roce 2014, jako výzvu k desáté křížové výpravě. Takovýto názor už má i nějaké opodstatnění, šlo o papežovu výzvu a cílem tohoto podniku byla Sýrie, tedy svým způsobem „Svatá země“. Na druhou stranu papežova role ve vojenském zásahu a jeho organizaci nebyly ani formální a pokus vyvrátit teroristickou organizaci má také daleko k šíření či obraně křesťanské víry – a papež ani nic takového na mysli neměl.

Všechny tyto moderní pokusy oživit termín křížových výprav tak působí dost nemístně, a nakonec by bylo lépe, kdyby pojem sám zůstal ve středověku, a počítání křížových výprav by bylo přenecháno historikům. Snaha oživit ideu křížových tažení totiž přináší víc diplomatických a politických problémů a terminologických nejasností, než užitku. Bohužel toho se jen tak hned nedočkáme, protože ve spojitosti s raketovým útokem na základny Asadova režimu se už opětovně začalo na křížové výpravy odkazovat.