Křížové výpravy jako výsada středověku? Ani náhodou, Západ má spadeno na Levantu i dnes

I když se nám mohou zdát křížové výpravy jako dávno promlčený fenomén, který s moderní Evropou má pramálo společného, není tomu tak. Stačí se jenom podívat na některé z politických projevů k situaci na blízkém východě. Asi nejznámějším z nich jsou výroky bývalého prezidenta USA George Bushe, který válku proti terorismu označil slovem „křížová výprava.“

Samozřejmě základní otázkou je, co všechno lze pod pojem křížová výprava zařadit, protože názory odborníků se značně liší. Nejčastěji ale najdeme definice, které zní zhruba takto: vojenská výprava křesťanů proti nevěřícím. Zásadní rozpory přichází ale v definici toho, proti komu všemu je možné vyhlásit křížovou výpravu. Dlouho panovala základní shoda v tom, že křížové výpravy byly vedeny do Svaté země, za účelem osvobození Jeruzaléma.

Těchto tradičních výprav bychom mohli napočítat celkem 9, ale není to tak úplně jednoduché, protože některé z těchto učebnicových křížových výprav nesplňují uvedená kritéria. Například proto, že tzv. 4 křížová výprava, která po troše intrik a úplatků skončila dobytím Konstantinopole, sídla byzantské říše. Vzhledem k tomu, že neskončila ve Svaté zemi a navíc byla vedena proti jiným křesťanům (byť schizmatikům) je dost pochybné, jestli ji lze mezi křížové výpravy zařadit. Pátá a sedmá zase zamířily na Egypt, což také úplně neodpovídá úvodní definici.

Ale celá věc je ještě komplikovanější, protože postupem času papež vyhlašoval křížové výpravy proti dalším nepřátelům církve, ať už šlo pohanské národy na severu Evropy – v Pomoří, Litvě či Švédsku, obrana proti postupu Turků na Balkáně, nebo války proti odpadlým křesťanům – heretikům jako byli Albigenští či husité. Místo cíle výpravy tak někteří historikové považují za hlavní kritérium zejména způsob organizace výpravy (vyhlášení výpravy papežem, získávání financí pomocí církve a odpustky jako odměna pro účastníky křížové výpravy) a její záměr (šíření či obrana víry).

Všechny tyto historické definice ale byly převráceny vzhůru nohami moderními médii a politiky. Vše začalo, když po 11. září Bush označil boj proti terorismu za křížovou výpravu. Za tento výrok byl často kritizován, hlavně kvůli jeho nediplomatičnosti. Z pochopitelných důvodů obyvatelé Blízkého východu považují křížové výpravy za velmi kontroverzní podnik a v žádném případě si obnovování této tradice nepřejí, a to ani v symbolických analogiích. Obránci Bushova výroku ho většinou hájili tím, že v moderní angličtině je slovo crusade používáno v podstatně širším významu, jako jakýkoli urputný boj pro obhajobu nějakého názoru či činu, bez původních náboženských konotací.

Bushův výrok tak oživil kontroverzní debaty o křížových výpravách a došlo k několika svérázným pokusům o jejich „přečíslování“. Americký novinář Alexandr Cockburn v jednom sloupku nazval Bushovo snažení jako 10. křížovou výpravu, přičemž za prvních 9 výprav považoval tažení z let 1095-1272. Politický komentátor James Pinkerton chápal analogii výrazně pozitivněji a počítal křížové výpravy velice kreativním způsobem. Za středověké považoval 8. křížových výprav z let 1096-1270 a všechny je považoval za obranné války.

Ale k nim navíc připočítal 3 křesťanské invaze na Blízký východ – Napoleonovu invazi do Egypta z roku 1798, Britskou okupaci Egypta z roku 1882 a Britsko-Francouzskou správu Egypta ustanovenou Versaillským mírem po první světové válce. Pro Bushovu válku s terorizmem tak zbylo až číslo 12. Pinkertonův názor ale rychle zapadl, a není se ani čemu divit, protože jeho chápání křížových výprav postrádalo prakticky jakoukoli historickou spojitost.

Zajímavější je názor, který nadhodil Max Fischer, který komentoval projev papeže Františka, vyhlašující podporu vojenském zásahu proti ISIS v roce 2014, jako výzvu k desáté křížové výpravě. Takovýto názor už má i nějaké opodstatnění, šlo o papežovu výzvu a cílem tohoto podniku byla Sýrie, tedy svým způsobem „Svatá země“. Na druhou stranu papežova role ve vojenském zásahu a jeho organizaci nebyly ani formální a pokus vyvrátit teroristickou organizaci má také daleko k šíření či obraně křesťanské víry – a papež ani nic takového na mysli neměl.

Všechny tyto moderní pokusy oživit termín křížových výprav tak působí dost nemístně, a nakonec by bylo lépe, kdyby pojem sám zůstal ve středověku, a počítání křížových výprav by bylo přenecháno historikům. Snaha oživit ideu křížových tažení totiž přináší víc diplomatických a politických problémů a terminologických nejasností, než užitku. Bohužel toho se jen tak hned nedočkáme, protože ve spojitosti s raketovým útokem na základny Asadova režimu se už opětovně začalo na křížové výpravy odkazovat.

Související

Více souvisejících

historie

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

před 1 hodinou

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 4 hodinami

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

před 5 hodinami

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

včera

Elon Musk

Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu

Kalifornská porota jednomyslně zamítla vysoce sledovanou žalobu miliardáře Elona Muska proti společnosti OpenAI a jejímu šéfovi Samu Altmanovi. Celý případ byl smeten se stolu z procesních důvodů, jelikož Musk podal svou žalobu až po uplynutí zákonné promlčecí lhůty, která je pro podvádění takových nároků stanovena.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní

Rusko a Bělorusko v pondělí uskutečnily společné vojenské cvičení zaměřené na nácvik nasazení taktických jaderných zbraní. Podle prohlášení běloruského ministerstva obrany bylo cílem manévrů prověřit připravenost armády k odpalování těchto zbraní z mobilních nebo neplánovaných stanovišť. Běloruský resort obrany zároveň uvedl, že se jednalo o předem plánovanou akci, která nebyla namířena proti žádné konkrétní třetí straně. Ruské ministerstvo obrany tyto společné manévry bezprostředně nepotvrdilo.

včera

Donald Trump

Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům

Ministerstvo spravedlnosti USA v pondělí oznámilo zřízení fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů, který má sloužit k odškodnění spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Peníze jsou určeny pro ty, kteří tvrdí, že se stali terčem nespravedlivého pronásledování ze strany předchozí administrativy Joea Bidena. Tento bezprecedentní krok umožňuje Trumpově administrativě vyplácet vládní prostředky z peněz daňových poplatníků podporovatelům hlavy státu, a to prostřednictvím úřadu, který má prezident pod kontrolou.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli nové epidemii eboly v Demokratické republice Kongo stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Boj s touto nákazou je však mimořádně komplikovaný. Epidemii totiž způsobil vzácný kmen viru, na který neexistuje očkování, a ohniska se navíc nacházejí v oblastech zasažených válečným konfliktem. Riziko šíření mimo východní Afriku je nicméně minimální a lidstvo nečelí hrozbě globální pandemie.

včera

Ilustrační foto

Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci

Svět je stále méně odolný vůči epidemiím infekčních chorob. Ve své pondělní zprávě před tím varoval Nezávislý panel pro monitorování globální připravenosti (GPMB). Odborníci upozorňují, že s rostoucí frekvencí výskytu těchto onemocnění se zvyšují i škody, které způsobují. Riziko vzniku nové pandemie podle nich v současnosti roste rychleji než investice do připravenosti, kvůli čemuž svět stále není bezpečnějším místem.

včera

WHO

Ostře sledované Světové zdravotnické shromáždění začalo. Chce se stát historickým momentem pro lidstvo

V Ženevě začalo ostře sledované zasedání Světového zdravotnického shromáždění. Úvodního slova se ujal prezident shromáždění Victor Atallah Lajam, který ve svém projevu zdůraznil, že globální zdraví se neměří množstvím schválených dokumentů, ale počtem zachráněných lidských životů. Apeloval na přítomné delegáty, aby z tohoto zasedání udělali historický moment pro celé lidstvo. Po úvodních ceremoniích začali zástupci jednotlivých států projednávat oficiální program schůze.

včera

Miroslav Hlaváč

Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče

Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu Armády České republiky navrhne generálporučíka Miroslava Hlaváče. Na pondělní tiskové konferenci to oznámil premiér Andrej Babiš, který Hlaváče označil za ideálního kandidáta a přirozeného zástupce i z hlediska armádní hierarchie. Nový náčelník by měl v letních měsících v čele armády vystřídat Karla Řehku.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly

Mezinárodní společenství mobilizuje síly k potlačení nového ohniska nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo a v sousední Ugandě. Epidemie infikovala stovky lidí a vyžádala si desítky podezřelých úmrtí, přičemž Spojené státy již podnikají kroky k evakuaci malé skupiny svých občanů, kterých se situace přímo dotkla.

včera

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.

včera

FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky

Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy