Křížové výpravy jako výsada středověku? Ani náhodou, Západ má spadeno na Levantu i dnes

I když se nám mohou zdát křížové výpravy jako dávno promlčený fenomén, který s moderní Evropou má pramálo společného, není tomu tak. Stačí se jenom podívat na některé z politických projevů k situaci na blízkém východě. Asi nejznámějším z nich jsou výroky bývalého prezidenta USA George Bushe, který válku proti terorismu označil slovem „křížová výprava.“

Samozřejmě základní otázkou je, co všechno lze pod pojem křížová výprava zařadit, protože názory odborníků se značně liší. Nejčastěji ale najdeme definice, které zní zhruba takto: vojenská výprava křesťanů proti nevěřícím. Zásadní rozpory přichází ale v definici toho, proti komu všemu je možné vyhlásit křížovou výpravu. Dlouho panovala základní shoda v tom, že křížové výpravy byly vedeny do Svaté země, za účelem osvobození Jeruzaléma.

Těchto tradičních výprav bychom mohli napočítat celkem 9, ale není to tak úplně jednoduché, protože některé z těchto učebnicových křížových výprav nesplňují uvedená kritéria. Například proto, že tzv. 4 křížová výprava, která po troše intrik a úplatků skončila dobytím Konstantinopole, sídla byzantské říše. Vzhledem k tomu, že neskončila ve Svaté zemi a navíc byla vedena proti jiným křesťanům (byť schizmatikům) je dost pochybné, jestli ji lze mezi křížové výpravy zařadit. Pátá a sedmá zase zamířily na Egypt, což také úplně neodpovídá úvodní definici.

Ale celá věc je ještě komplikovanější, protože postupem času papež vyhlašoval křížové výpravy proti dalším nepřátelům církve, ať už šlo pohanské národy na severu Evropy – v Pomoří, Litvě či Švédsku, obrana proti postupu Turků na Balkáně, nebo války proti odpadlým křesťanům – heretikům jako byli Albigenští či husité. Místo cíle výpravy tak někteří historikové považují za hlavní kritérium zejména způsob organizace výpravy (vyhlášení výpravy papežem, získávání financí pomocí církve a odpustky jako odměna pro účastníky křížové výpravy) a její záměr (šíření či obrana víry).

Všechny tyto historické definice ale byly převráceny vzhůru nohami moderními médii a politiky. Vše začalo, když po 11. září Bush označil boj proti terorismu za křížovou výpravu. Za tento výrok byl často kritizován, hlavně kvůli jeho nediplomatičnosti. Z pochopitelných důvodů obyvatelé Blízkého východu považují křížové výpravy za velmi kontroverzní podnik a v žádném případě si obnovování této tradice nepřejí, a to ani v symbolických analogiích. Obránci Bushova výroku ho většinou hájili tím, že v moderní angličtině je slovo crusade používáno v podstatně širším významu, jako jakýkoli urputný boj pro obhajobu nějakého názoru či činu, bez původních náboženských konotací.

Bushův výrok tak oživil kontroverzní debaty o křížových výpravách a došlo k několika svérázným pokusům o jejich „přečíslování“. Americký novinář Alexandr Cockburn v jednom sloupku nazval Bushovo snažení jako 10. křížovou výpravu, přičemž za prvních 9 výprav považoval tažení z let 1095-1272. Politický komentátor James Pinkerton chápal analogii výrazně pozitivněji a počítal křížové výpravy velice kreativním způsobem. Za středověké považoval 8. křížových výprav z let 1096-1270 a všechny je považoval za obranné války.

Ale k nim navíc připočítal 3 křesťanské invaze na Blízký východ – Napoleonovu invazi do Egypta z roku 1798, Britskou okupaci Egypta z roku 1882 a Britsko-Francouzskou správu Egypta ustanovenou Versaillským mírem po první světové válce. Pro Bushovu válku s terorizmem tak zbylo až číslo 12. Pinkertonův názor ale rychle zapadl, a není se ani čemu divit, protože jeho chápání křížových výprav postrádalo prakticky jakoukoli historickou spojitost.

Zajímavější je názor, který nadhodil Max Fischer, který komentoval projev papeže Františka, vyhlašující podporu vojenském zásahu proti ISIS v roce 2014, jako výzvu k desáté křížové výpravě. Takovýto názor už má i nějaké opodstatnění, šlo o papežovu výzvu a cílem tohoto podniku byla Sýrie, tedy svým způsobem „Svatá země“. Na druhou stranu papežova role ve vojenském zásahu a jeho organizaci nebyly ani formální a pokus vyvrátit teroristickou organizaci má také daleko k šíření či obraně křesťanské víry – a papež ani nic takového na mysli neměl.

Všechny tyto moderní pokusy oživit termín křížových výprav tak působí dost nemístně, a nakonec by bylo lépe, kdyby pojem sám zůstal ve středověku, a počítání křížových výprav by bylo přenecháno historikům. Snaha oživit ideu křížových tažení totiž přináší víc diplomatických a politických problémů a terminologických nejasností, než užitku. Bohužel toho se jen tak hned nedočkáme, protože ve spojitosti s raketovým útokem na základny Asadova režimu se už opětovně začalo na křížové výpravy odkazovat.

Související

Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Více souvisejících

historie

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 5 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 9 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron

Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy