Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu.
Lidstvo od roku 1993 zničilo plochu o rozloze dvakrát větší než Aljaška. Vyplývá to ze studie doktora Jamese Watsona z Queenslandské univerzity, která vznikla ve spolupráci s organizací Wildlife Conservation Society.
Odborníci také tvrdí, že při tomto tempu devastace planety lze předpokládat, že na konci 21. století už nebude na Zemi jediné místo nedotčené civilizací. Za posledních 25 let totiž lidstvo zničilo desetinu volné přírody.
Experti varují, že například Amazonský deštný prales ztratil plochu o velikosti až jedné třetiny své původní rozlohy. Stalo se tak i přesto, že se brazilská vláda snažila v uplynulých letech zamezit stupňujícímu se odlesňování krajiny. Čtrnáct procent nedotčeného území ztratil i střed Afriky. Ztráta takového množství území přitom může mít dopad nejen na živočišné druhy, ale i na snahy o zlepšení klimatických podmínek Země.
Co by se stalo, kdyby lidstvo vykácelo všechny pralesy, potažmo všechny stromy na světě? "Existují čtyři důvody, proč musíme chránit tato místa. Jedním z nich je biologická rozmanitost, druhým potřeba uhlíku, třetím fakt, že na nich žijí nejchudší lidé a čtvrtým je skutečnost, že je to referenční bod přírody pro lidské prostředí," cituje server profesora Williama Laurance z univerzity Jamese Cooka.
Zbývající oblasti netknuté přírody jsou domovem mnoha zvířat, zejména ohrožených druhů. Některé z jedinečných ekosystémů jsou ale už nenávratně ztraceny a nelze je znovu obnovit. Zastavení nebo zpomalení změn přitom nebude podle vědců jednoduché a bude vyžadovat globální spolupráci jednotlivých zemí.
Problém se týká nejvíce Brazílie, která každoročně ztrácí největší množství přírody. Není však sama a obecně vzato nejde pouze o problematiku suchého území. Lidé totiž na Zemi nedrancují pouze pouze lesy a tropy, ale využívají i vod z oceánů či řek.
Podle vědců ale boj proti zničení naší planety zahrnuje i další aspekty, například konec ilegálního trhu se zvířaty, potlačení pytláctví, či zákaz ropných vrtů v chráněných oblastech.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi
před 1 hodinou
Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví
před 2 hodinami
Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán
před 3 hodinami
Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem
před 4 hodinami
Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila
před 5 hodinami
Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze
před 5 hodinami
Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel
před 6 hodinami
Izrael stále neví, kdo stojí za pokusem o únos letadla
před 7 hodinami
Vědci: Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, lidstvo na to není připraveno
před 8 hodinami
Nejvyšší soud na poslední chvíli povolil popravu Pikeové. Obě smrtící injekce přežila
před 9 hodinami
Konec babího léta na obzoru. Předpověď počasí na příští týden skrývá odpověď
včera
Vojtěchovo ministerstvo podá trestní oznámení kvůli jedné z pojišťoven
včera
Ilegální tuningový sraz má být v Česku. Policie řekla, jak se připravuje
včera
Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů
včera
Rutte je přesvědčen, že ruská hrozba pro NATO není bezprostřední
včera
Výstřel na pardubické poliklinice. Policie zadržela podezřelého mladíka
včera
Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací
včera
Dojemné loučení i chvíle hrůzy. Internet plní dramatické záběry z letadla
včera
Konec nočního vysílání, Eurovize i populárních pořadů. ČT představila zásadní změny
včera
Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty
Ministerstvo financí přistoupilo k opětovnému zavedení cenových stropů pro pohonné hmoty, čímž stát reaguje na výrazné zdražování paliv a přetrvávající nejistotu na trhu s ropou. Maximální prodejní ceny benzínu a nafty začnou platit od čtvrtka. Litr benzínu se bude moci prodávat nejvýše za 46,14 koruny, zatímco v případě nafty činí stanovený strop 48,72 koruny za litr. Cílem tohoto vládního zásahu je zamezit dalšímu prudkému růstu cen na čerpacích stanicích.
Zdroj: Libor Novák