Letošní léto trhá všechny rekordy. Jak vedra ovlivňují naše tělo a mozek?

V horkém počasí není nic lepšího než zůstat v klimatizované místnosti nebo se ponořit do bazénu, moře nebo rybníku. Pokud se vám zdá, že poslední léta jsou obzvláště horká, nemýlíte se. Poslední čtyři roky padaly po celém světě teplotní rekordy, tento rok je navíc podle serveru Business Insider označován jako čtvrtý nejteplejší rok v historii.

Teploty v roce 2018 již překonaly další zaznamenané rekordy, včetně nejvyšší teploty, která kdy byla naměřena v Africe. Rekordně horké jsou i noci, píše server. Bohužel se očekává, že tento trend bude pokračovat.

Lidé i nadále vypouští do atmosféry skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý, díky čemuž Země absorbuje více tepla ze Slunce, to zvyšuje průměrnou teplotu na světě a způsobuje další změny.

Předpokládá se že do roku 2050 města v USA a po celém světě zaznamenají výrazný nárůst počtu dní s teplotami nad 38 stupňů Celsia. Tento trend by měl pokračovat až do roku 2100 let. Očekává se, že New York, který má ročně nulový průměr dnům nad 38 stupňů Celsia, bude mít do roku 2050 průměrně 11 dní takových dní ročně, do roku 2100 by jich pak mělo být dokonce třicet.

Teplo není jen nepříjemné. Tropické počasí má vážné dopady na fyzické zdraví, duševní pohodu a kognitivní schopnosti lidí. Jak podle vědy extrémní teplo ovlivňuje tělo a mozek?

Teplo způsobuje vyčerpání

Když v létě vyjdete z domu ven, můžete se cítit, jako byste dostali facku. Čím delší dobu strávíte v teple, tím závažnější jsou účinky na vaše tělo. Zvýšená tělesná teplota může způsobit těžké pocení a ulepenou kůži. Můžete pociťovat dehydrataci, únavu, bolest hlavy, závratě, nevolnost, křeče a rychlý, slabý puls.

Pokud se objeví tyto příznaky, měl by se jedinec schovat na chladné místo, popíjet vodu a dát si studenou sprchu. Nebo alespoň tělo zchladit vlhkými ručníky. Pokud tyto příznaky trvají déle než hodinu, nebo pokud se začnou zhoršovat a přidá se i zvracení, je nutné vyhledat lékaře.

Pozor na úžeh a úpal

Úžeh je přehřátí mozku, které se projevuje bolestí hlavy, horečkou a slabostí. Úžeh vzniká účinkem přímého slunečního záření, když člověk tráví příliš mnoho času na slunci bez dostatečné ochrany (např. pokrývka hlavy). Vyvolává překrvení mozkových plen. Těžká forma může způsobit otok mozku a následnou smrt. Léčí se studenou sprchou či koupelí, pobytem ve větrané místnosti či ve stínu - každopádně mimo slunce a dusno, podáváním studených obkladů a hlavně dostatkem tekutin.

Úpal je poškození organismu způsobené nahromaděním tepla v těle. K úpalu dochází, když organismus není schopen za pomoci termoregulace odvést z těla dostatečné množství tepla. Tělo se poté zahřívá a tělesná teplota může překročit 40 °C. Teplo se následně šíří všemi orgánovými soustavami a ohrožuje je. Na mozku se například může vytvořit otok (oedema), může také začít tachykardie srdce nebo může dojít ke snížení krevního tlaku. Vyšší riziko úpalu je u starších osob, osob s onemocněním srdce, osob trpících obezitou a u dětí. Úpal často dostaneme tehdy, když kromě pobytu v horkém prostředí ještě zapomeneme dostatečně doplňovat tekutiny. 

Kvůli teplu jsme hloupější

Pokud jste někdy cítili, že vám kvůli teplu hůře pracuje mozek, rozhodně nejste jediní. Řada studií ukazuje, že když teploty stoupají , lidé vyplňují kognitivní testy pomaleji a nepřesněji. Jinými slovy – v horku nám to myslí pomaleji.

Teplo způsobuje zhoršení kvality ovzduší a vzduchu, což ztěžuje dýchání a vede k dalším nemocem

V létě se objevuje více výstrah týkajících se kvality ovzduší. Čím je tepleji, tím větší je znečištění ozonu. Jedna studie z roku 2008 zjistila, že při nárůstu o jeden stupeň Celsia, lze očekávat, že znečištění ozonu zabije dalších 22 000 lidí po celém světě prostřednictvím respiračních onemocnění, astmatu a emfyzému, píše server Business Insider.

Abnormálně vysoké teploty mohou zvýšit počet sebevražduStudie zveřejněná tento měsíc v časopise Nature Climate Change uvádí, že nárůst průměrné měsíční teploty o jeden stupeň Celsia byl spojen s nárůstem měsíční míry sebevraždy. V USA to bylo asi o 0,7%, v Mexiku to bylo o 2%.

Autoři studie dospěli k závěru, že do roku 2050 přibude dalších 14 tisícům sebevražd v USA, říkají ale, že jich ve výsledku může být až o 26 050 více.

Teplejší počasí způsobuje zhoršení duševní pohody

Pokud si myslíte, že přechod ze zimy na léto u lidí způsobuje pozitivní náladu, jste na omylu. Zdá se, že horké počasí nás naopak deprimuje. Autoři studie o vztahu mezi klimatem a sebevraždami také analyzovali více než 600 milionů tweetů a zjistili, že lidé s větší pravděpodobností projevují depresivní pocity ve chvíli, kdy se teplota zvyšuje.

Teplé počasí zhoršuje alergie a astma

Spolu s jarem přichází těžké období pro alergiky, kterým otékají oči, nos a občas i celá hrdla. Jaro navíc každoročně přichází dřív a vegetační období alergenních pylů se prodlužuje. Větší množství oxidu uhličitého ve vzduchu také zvyšuje hladinu pylu.

Teplotní vlny jsou nejnebezpečnější formou extrémního počasí

Tropické teploty každoročně způsobují v USA více úmrtí než hurikány, bouře, tornáda, zemětřesení a povodně dohromady.

Studie zveřejněná minulý rok v časopise Nature Climate Change ukázala, že 30% světa je každoročně 20 nebo více dní vystaveno teplám, které jsou dostatečně intenzivní, aby zabíjely lidi. Tato úroveň intenzity je definována pomocí indexu tepla, který zohledňuje teplotu a vlhkost. „Při teplotě nad 40 stupňů Celsia se orgány zvětšují a buňky se rozpadají. Podle některých odhadů v roce 2003 letní vlna tepla v Evropě zabila až 70 000 lidí,“ dodává server.