Můžete se dožít 150 let, jsou přesvědčeni vědci. Tohle ale musíte obětovat

Dlouhověkost je snem nejednoho z nás. Jak se ale dožít sta let i více? Podle vědců to jde, vyžaduje ale velké oběti.

Profesor Alex Zhavoronkov je přesvědčený, že člověk se může klidně dožít 150 let. Tajemství pokojného stáří se vám ale rozhodně nebude líbit, podle serveru Telegraph vyžaduje totiž velké oběti.

Sám věří tomu, že bude žít nejméně dalších 114 let. Světový expert na stárnutí a na biomedicínské výzkumy se už mnoho let věnuje otázkám dlouhověkosti a zlepšení zdraví. Ve své knize Věčně mladá generace vysvětluje, že pokud budeme následovat jeho rady a "nastartujeme" svá očekávání na dlouhověkost, můžeme se dožít velmi požehnaného věku.

A jak prodloužíte svůj život? Základem je pohyb. Sám Alex každé ráno cvičí jógu, protahuje se, dělá sto kliků, stojky a sedy-lehy. Tím prý chrání svou svalovou hmotu a kostru, což je základním předpokladem dlouhého života.

Jako pes si pak hlídá stravu. Denně spotřebuje 1600 - 1700 kalorií, nejčastěji jí ovoce, zeleninu, jogurty, proteinové tyčinky,pije kafe a příležitostně si dá i jablečný mošt, který kombinuje s prášky cukrovce, aby udržel hladinu glukózy. Také jí hovězí, ačkoli věří tomu, že je otázkou času, než bude maso dělané prakticky jen v laboratořích.

Není to tak dlouho co jeden lotyšský vědec prohlásil, že život se prodlouží, pokud se vzdáme manželství, vztahů, dětí, materiálního vlastnictví, ale i sexu. Podle něj nás to jako lidi velmi oslabuje a příliš rozptyluje, proto bychom s takovými věcmi měli počkat déle - třeba do sedmdesáti. A co si o tom myslí Zhavoronkov? Má podobný názor.

"Zdržovalo by mě to od mých výzkumů. Pokud se chci dožít 150, je manželství moc velkým rozhodnutím. Jste v něm velmi dlouho," řekl vědec. Samotnému se mu stává, že ho očaruje nějaká žena, všichni prý máme touhy, po sexu se prý ale často nudí.

Vědec zašel tak daleko, že v rámci vlastní posedlosti ze sebe udělal pokusného králíka. Sám na sobě testuje různé vitamíny a chemické látky. Otázkou ovšem zůstává, jestli to není právě jeho posedlost, která ho nakonec o život okrade.

Může se to zdát jako nesmysl, ale i dánští vědci tvrdí, že se klidně můžeme dožívat 135 let. Brání nám v tom ale naše mysl. Kdybychom byli přesvědčeni, že můžeme, žili bychom prý mnohem déle.

Sami sobě škůdcem. Podle týmu Rudiho Westendorpa z kodaňské univerzity nežijeme déle, protože si myslíme, že nemůžeme. Přitom je současná doba dožití nejvyšší v historii a stále narůstá. Mohla by být ale ještě vyšší, kdybychom věřili.

Podle dánských vědců se snažíme smířit se smrtí a průměrnou délkou života kolem 80 let, tím si ale nevědomky škodíme. Navíc nevěříme, že se můžeme dožít vyššího věku a umíráme relativně "mladí".

"Je špatné si myslet, že můžeme vzít život našich rodičů a prarodičů a překopírovat ho do svého vlastního," poukazuje doktor Westendorp ve své nové knize. Stejně tak ani doba, které se dožijeme, nebude stejná jako u našich předků.

Dánští akademici navíc tvrdí, že člověk, který se 135 let dožije, už se narodil. Průměrně se doba dožití bude zvyšovat o 6 let každou generaci, prohlašuje Westendorp. Profesor Alex Zhavoronkov přitom před nedávnem prohlásil, že lidé se mohou dožít i 150 let.

Související

Bern, Švýcarsko Komentář

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

Více souvisejících

Lidé Vědci

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové

Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Sergej Lavrov

Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí

Ruské ministerstvo obrany 3. července letošního roku zveřejnilo záběry svých vojáků vyvěšujících ruské vlajky v různých částech centra města Kosťantynivka na východní Ukrajině s tvrzením, že nad ním získalo plnou kontrolu. Toto prohlášení se však ukázalo jako nepravdivé. Nedávno zveřejněné videonahrávky, svědectví ukrajinských vojáků i nezávislé mapování frontové linie totiž potvrzují, že ukrajinské síly v městských částech nadále kladou odpor.

včera

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.

včera

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

včera

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

včera

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

včera

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

včera

včera

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

včera

včera

CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje

Vyšetřování amerického leteckého úderu, který zasáhl školu v Íránu, již měsíce stagnuje u vojenského velení. Lídři Pentagonu a Centrálního velitelství USA (CENTCOM) dosud nenařídili standardní a klíčové prověření zpravodajských informací, které by pomohlo přesně objasnit, co se stalo. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy