Modrá a zelená? Země měla v minulosti úplně jinou barvu

Profesor molekulární biologie Shiladitya DasSarma a astrobiolog Edward Schwieterman tvrdí, že než vývoj řas na bázi chlorofylu změnil nehostinné prostředí na velké planiny plné zeleně, měla Země fialový odstín.

Studie publikovaná v magazínu International Journal of Astrobiology vychází ze zjištění, že všechny formy života včetně jednobuněčných organismů produkují pigment vytvářející světelnou reakci ve žlutém až zeleném spektru. Pokud je světlo v modré a červené vlnové délce odraženo zpět, objeví se fialová barva.

Vědci tento jev popisují jako fototrofický proces, který není ve srovnání s fotosyntézou příliš účinný, nemá totiž za následek tvorbu kyslíku nebo cukrů. Molekuly pigmentu zvaného chromoproteinový retinal jsou ale mnohem jednodušší než molekuly chlorofylu. Díky tomu jsou vědci přesvědčeni, že než došlo díky chlorofylu k fotosyntéze, byl povrch Země fialový.

Podle odborníků mohla mít Země tuto barvu zhruba jeden a půl miliardy let. Vědci se totiž domnívají, že schopnost vytvářet pigment vznikla velmi brzy poté, co se před 4 miliardami let objevil první život. Ke vzniku chlorofylu ale došlo později, zhruba před 2,3 miliardami let.

Právě tehdy mohlo dojít k takzvanému Velkému okysličení. Kvůli kombinaci několika faktorů existující fotosyntetické řasy převzaly tvorbu ekosystému a vývoj anoxogenních fotosyntezátorů byl následován kyslíkatými fotosyntezujícími cyanobakteriemi a nakonec eukaryotickými řasami a rostlinami. To dalo vznik skutečnému životu.

Vznik komplexních organismů na bázi chlorofylu ale podle odborníků neznamená, že by zcela ztratily retinal. Naopak se domnívají, že oba pigmenty se mohou vyvíjet společně. Jestli tomu tak skutečně je ale zodpoví až další testy.