Budeme jíst hlínu? Nejnovější studie přináší zvrat v léčbě obezity

Australští vědci zjistili, že obézní myši, které jedly určitý druh hlíny, shodily víc než ty, které užívaly léky na hubnutí. Doporučení jíst hlínu není nové. Už staří Řekové se dívali na zem pod svýma nohama a usoudili, že to vypadá jako něco k snědku.

Celebrity jako Shailene Woodleyová a Elle Macpheresonová vrátily tento nepravděpodobný stravovací trend zpátky z antických časů - jedí hlínu kvůli detoxu.

Neobvyklý zvrat událostí představuje nový vědecký výzkum, který tvrdí, že na tom něco bude. Jde totiž o neočekávaný způsob boje s obezitou.

Většina nejradikálnějších diet a očišťování organismu jsou skutečně tak šílené, jak vypadají: detoxikace zelím a sójovou omáčkou a "léčba" terpentýnovým olejem jsou nebezpečné a mohou být dokonce smrtelné. Ale když si do jídla přidáte hlínu, může to být, více než cokoli jiného, skutečně prospěšné. V celých dějinách a určitých kulturách si lidé poněkud podivné nutkání jíst hlínu hýčkali.

Tato praxe - zvaná geofagie - se nejčastěji uplatňuje mezi těhotnými ženami a samozřejmě dětmi. Starořecký lékař Hippocratés hlínu předepisoval těhotným a doporučoval, aby je jejich děti následovaly.

Tato praxe byla zjištěna na všech kontinentech světa. Mnoho kultur - včetně většiny v USA - to klasifikuje jako poruchu přijímání potravy známou jako pica. Na jihu jde ale o běžnou praxi a v roce 2015 se stala tématem dokumentárního filmu Eat White Dirt (Jezte bílou hlínu). Pojednává o zálibě Jižanů ve žvýkání kaolinu, což je druh bílého jílu, který vzniká z nerostných usazenin.

Kaolin se nachází v protiprůjmovém léku Kaopectate. A antropologický výzkum ukazuje, že právě z tohoto důvodu hlína lidi přitahuje. Zdá se, že po celou historii se lidé uchylovali k požívání hlíny, když měli něco s žaludkem.

Docela náhodou vědci z Jihoaustralské univerzity zjistili, že určitá hlína by mohla dokázat mnohem víc než uklidňovat rozrušené žaludky. Tahnee Deningová se pokusila najít směsi, které by mohly zlepšit způsob, jak tělo vstřebává antipsychotické pilulky.

"Všimla jsem si, že částečky jílu se nechovaly tak, jak jsem očekávala," řekla. "Místo toho, aby se rozptýlila a uvolňovala léky, jílovité látky přitahovaly kapičky tuku a doslova je vsakovaly. Nejenže jílovité látky lapaly tuk do své částicové struktury, ale také bránily tomu, aby je tělo vstřebávalo, čímž zajistily, že tuk jednoduše prošel vylučovacím ústrojím," popsala vědkyně působení hlíny v těle.

"Toto unikátní chování okamžitě naznačilo, že jsme možná přišli na něco významného - potenciálně na léčbu obezity," dodala vědkyně.

Ještě není jasné, zda bentonit, který si získal oblíbenost mezi celebritami, a kaolin, který konzumují lidé na jihu, mají podobné vlastnosti.

Deningová a její kolegové provedli test na skupině krys, které krmili vysoce tučnou stravou s jedním ze tří doplňků: lékem na snížení hmotnosti orlistat, jílovým minerálem nazývaným montmorillonit nebo placebem.

Myši, které jedly lilový doplněk, přibíraly nejméně, z čehož vyplývá, že jedlá hlína byla vhodnější pro splachování tuku z jejich ústrojí než lék schválený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Námi připravená hlína má neobvykle vysokou povrchovou oblast, což znamená, že má obrovskou schopnost působit a vsakovat trávené tuky a oleje přítomné v jídle, které jíme," řekla Deningová.

Orlistat pak tělu především zabraňuje v trávení tuku. Jako příští krok tak chce vědkyně vyzkoušet kombinaci obou látek. "V zásadě bojujeme proti stravování a vstřebávání tuků dvěma rozdílnými způsoby a doufáme, že to povede k větší ztrátě hmotnosti s menšími vedlejšími účinky," dodala Deningová.

Předchozí zkoumání geofagie neodhalilo žádná významná zdravotní rizika při střídmém užívání hlíny. Velké množství by ale mohlo způsobit zácpu. U dietních pilulek však experti už dlouho vyjadřují obavu, že rizika převažují nad přínosy.