Ročně provedou lékaři miliony chybných diagnóz. Pacienti umírají zcela zbytečně

Podle magazínu BMJ Quality & Safety a televizní stanice CBS News ročně provedou američtí ambulantní lékaři 12 milionů chybných diagnóz. Každých osm minut díky tomu zemře v nemocnici jeden pacient. Za rok jde až o 80 tisíc úmrtí. 

"Je to velmi vážná situace. Číslo 12 milionů, zní to jako hodně - a je to hodně. Představuje to asi 5 procent všech ambulantních návštěv," tvrdí lékař Jon LaPook s tím, že výsledek 95 procent zní dobře, pokud jde o test z dějepisu, ne o lidské životy.

Výzkumníci analyzovali data ze tří předchozích studií týkajících se diagnózy a následných návštěv lékařů. Jedna ze studií zkoumala míru chybné diagnózy, zatímco dvě studie se zabývaly mírou screeningu kolorektálního a plicního karcinomu a následných diagnóz.

Následně vědci pomocí matematického vzorce aplikovali podíl diagnostických chyb zjištěných v údajích na počet všech dospělých ambulantních pacientů. Zjistili, že podíl chybných diagnóz činí přesně 5,08 procent.

"Ačkoli není známo, kolik pacientů je diagnostickými chybami ohroženo, naše práce ukazuje, že asi polovina diagnostických chyb může vést k vážným následkům. I když se jedná pouze o odhad a neznamená to, že všechny postižené osoby budou mít skutečné následky, toto riziko se potenciálně promítne do asi 6 milionů ambulantních pacientů ročně," píší autoři studie.

Vedoucí výzkumník Hardeep Singh z Baylor College of Medicine a Michael E. DeBakey Veterans Affairs Medical Center v Houstonu provedl další studie, které zkoumají důvody nesprávné diagnózy. Jedna z nich zjistila, že mezi nejčastější příčiny chybné diagnózy patří problémy s diagnostickými testy, selhání pacientů při poskytování jejich přesné lékařské historie, a chyby provedené lékařem při interpretaci výsledků testů.

"Návštěvy lékařů bývají uspěchané, a to je velký problém," tvrdí LaPook s tím, že pacienti mnohdy lékaři nesdělí podrobnosti o své rodinné anamnéze, jako je rodič s rakovinou, přičemž jde o velmi potřebné informace, které musí lékař vzít v potaz.

Statistika je neúprosná. Situace je mnohem horší

Dopátrat se přesného čísla chybných diagnóz je prakticky nemožné. Mnoho zemí či středisek je neeviduje a například v případě těch evropských prakticky nelze toto číslo zjistit. Lékařský magazín Journal of Cancer například uvádí, že až 30 procent diagnóz při onkologických onemocněních je nesprávných. 

Lékařský magazín Very Well Health dokonce tvrdí, že celkový počet všech chybných diagnóz dosahuje až 40 procent. "Chybná diagnóza popisuje situaci, kdy vám lékař řekne, že máte nějaké onemocnění nebo stav, ale není to pravda. Například by lékař by mohl diagnostikovat chřipku, ale pacient má ve skutečnosti lymskou boreliózu," uvádí server.

Jako příklad uvádí ženu, které je řečeno, že malá hrudka v prsou je neškodná, později se ale dozví, že je ve skutečnosti maligní. Jiná je zkušenost další ženy, která je poslána ke gastroenterologovi pro symptomy v oblasti žaludku, její skutečný problém je ale rakovina vaječníků, která vyžaduje zásah gynekologa.

V některých případech je poté diagnóza tak odlišná od skutečnosti, že výsledná špatná léčba nebo zameškaná léčba může způsobit smrt. 

Největší počet chybných diagnóz ale najdeme u pacientů s chronickými obtížemi. Podle vědců z Johns Hopkins Hospital se u těchto pacientů míra chybné diagnózy pohybuje mezi 40 až 80 procenty. Uvedli to ve studii, kterou publikovali na portálu Research Gate.

"Hlavní příčiny těchto chyb jsou neschopnost získat od pacienta důkladnou a úplnou historii a nařídit správné testy. Typické chyby při testování jsou použití anatomických testů pro detekci fyziologického jevu chronické bolesti a neschopnost pochopit specifičnost a citlivost běžně používaných testů," uvádí autoři studie.

Na druhou stranu je potřeba zmínit, že ne vždy je na vině lékař. Stále totiž existuje celá řada pacientů, kteří své problémy tají a při prohlídkách neříkají vše. Přitom právě symptomy spojené s pocity člověka jsou pro lékaře prvním vodítkem.

Na specializovaná vyšetření vás lékař pošle vždy, když k tomu má důvod.  Pokud ale pacienti zatajují své problémy, i na vážnou rakovinu v oblasti hrtanu vám může předepsat antibiotika a postel s horkým čajem, zkrátka proto, že neví o všech příznacích, které vaše obtíže doprovází.

Pacientům, kteří s lékařem nespolupracují, se říká problémoví, a u nich riziko nesprávné diagnózy prudce stoupá, a to až o desítky procent. Základem správného vyšetření by proto měla být otevřená komunikace ze strany pacienta. Ta může riziko špatné diagnózy výrazně minimalizovat, avšak ne zcela odstranit. Pořád platí, že i lékař může udělat chybu, a to i fatální.