Vyhynutí hrozí milionu druhů živočichů a rostlin, z nichž mnoho může vymizet už v příštích desetiletích, varoval dnes v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Stav přírody, kterou lidé nezbytně potřebují kvůli vodě, jídlu, energii či lékům, se zhoršuje "dosud nejrychlejším tempem v historii lidstva". Ve svém globálním hodnocení odborníci podle agentury AFP uvedli, že pomoci k obnově poškozených ekosystémů může jen reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a spotřeby.
"Dopouštíme se ničení samotných základů našich ekonomik, prostředků výživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života v celém světě," uvedl předseda mezivládního panelu Robert Watson.
Na zprávě podle AFP pracovalo zhruba tři roky asi 450 expertů. Mezi 132 členských zemí IPBES patří i Česká republika.
Odborníci podle AFP stanovili pět hlavních příčin poškozování ekosystémů: využívání půdy (zemědělství, odlesňování), přímé využívání zdrojů (rybolov, lov), změnu klimatu, znečištění a invazivní druhy. Výsledkem je ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin z odhadovaných osmi milionů na Zemi.
Lidé podle odborníků využívají a znečišťují přírodu nejvíce v historii. "Vážně poškozeno" tak podle nich je 75 procent suchozemského prostředí a 66 procent moří.
Ztrátou biodiverzity také podle vědců netrpí všichni obyvatelé planety stejně. Rozvinuté země mají stále větší spotřebu a zdroje často musejí dovážet. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je v bohatých zemích 50krát vyšší než v chudých zemích, 40 procent populace nemá přístup k pitné vodě a více než 800 milionů lidí v Asii a v Africe čelí nedostatku potravin. Tyto nerovnosti tak mohou vést k napětí. Podle zprávy "více než 2500 současných konfliktů souvisí s fosilními palivy, vodou, potravinami a půdou".
Globální hodnocení stavu biodiverzity minulý týden na šestidenním plenárním zasedání v Paříži projednávali zástupci členských zemí IPBES. Klíčovým výsledkem tohoto setkání je zmíněná vědecká zpráva určená pro "rozhodující činitele". Ekologové doufají, že tyto závěry otevřou cestu k přijetí ambiciózních cílů na konferenci stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti příští rok v Číně.
Někteří vědci už dříve uváděli, že planeta je na prahu šestého hromadného vymírání. "Během pěti předchozích hromadných vyhynutí (před stovkami milionů let) jsme přišli o 75 procent druhů," uvedl Watson. Během posledních 500 let planeta podle něj ztratila asi dvě procenta druhů, což je uvedenému prahu vzdálené. Tempo vymírání druhů je ale podle zprávy IPBES několiksetkrát rychlejší než průměr uplynulých deseti milionů let. Při takové rychlosti by mez 75 procent mohla být překročena za několik set let.
Mnoho světových expertů v reakci na zprávu panelu OSN zveřejnilo otevřený dopis, nazvaný #Call4nature. Vyzývají v něm vlády, aby jednaly a zastavily financování aktivit vedoucích k destrukci přírody. Mezi signatáři je například britská primatoložka Jane Goodallová nebo herečka Juliette Binocheová.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Rada bezpečnosti konečně udělala něco správně. Přesto OSN zůstává zoufale nefunkční
RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák