Čeští vědci se budou podílet na misi Plato Evropské kosmické agentury (ESA), která bude od roku 2026 ve vesmíru hledat druhou planetu Zemi. Tým z Astronomického ústavu Akademie věd ČR bude vyvíjet software na zpracování a vyhodnocování dat. Mise se zaměří na výzkum a hledání zejména kamenných planet, které obíhají kolem hvězd podobných Slunci a nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Astronomický ústav AV ČR.
"Jednou z velkých otázek je, zda existuje ve vesmíru život mimo Sluneční soustavu. Mise Plato by měla objevit planety podobné Zemi a vzhledem k tomu, že to zde se životem funguje celkem dobře, dá se předpokládat, že na podobné planetě mimo naší soustavu to může být stejně nebo by tam mohl být i život," sdělil ČTK vedoucí českého týmu Petr Kabáth.
Pro 26 kamer, kterými bude sonda Plato vybavena, má jeho tým zajišťovat 33 kontejnerů, které musí být odolné vůči otřesům a splňovat vysoké požadavky na čistotu. "Kamery budou monitorovat velkou část oblohy a budou hledat zákryty a ztemnění vznikající při přechodu planety přes hvězdný disk. Data budou částečně zpracována na palubě a poté poslána na Zem k vyhodnocení," řekl ČTK Kabáth. Dodavatel kontejnerů bude vybrán z českých firem na základě výběrového řízení vypsaném agenturou ESA.
Česká účast bude podpořena ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy příspěvkem ve výši 840.000 eur.
Mise Plato si klade za cíl objevit extrasolární planety, tedy planety obíhající kolem jasných hvězd jiných než Slunce. Nacházejí se v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci vody v kapalném stavu na povrchu planety. "Zatím nebyla objevena žádná soustava, která by se podobala té naší ve vzdálenosti planet od hvězdy. Všechny soustavy, které zatím známe, mají planety blízko své hvězdě, jsou tedy dosti jiné než naše soustava," vysvětlil Kabáth.
Vědci očekávají,že najdou další tisíce hvězd a několik desítek planet podobných planetě Zemi. Kromě toho chtějí podle Kabátha vědět, kolik je planet ve vesmíru, jaké jsou a jak vznikají.
Související
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
věda , akademie věd , astronomie
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák