Evropští vědci vytvořili rekord v experimentu s antihmotou

Výjimečnost jejich úspěchu podtrhuje skutečnost, že při předchozím experimentu na podzim loňského roku vytvořili 38 antivodíkových atomů, které se jim podařilo udržet jen na 172 milisekund. Nyní antihmotu v magnetickém poli "skladovali" 16 minut a 40 sekund, což je 5000krát delší čas.Výsledky experimentu byly zveřejněny v časopise Nature Physics. Tento zásadní úspěch může vědcům napomoct zjistit, co se stalo s antihmotou po Velkém třesku. Podle současných teorií totiž po Velkém třesku vzniklo přibližně stejné množství hmoty a antihmoty.Hmota a antihmota se ale měly navzájem zničit a nemělo tak zůstat nic, z čeho by se mohl vesmír vytvořit. Antihmota však zmizela a snahou vědců je zjistit, proč se tak stalo.Profesor Joel Fajans z Kalifornské univerzity, který členem týmu CERN, řekl, že je důležité udržet antihmotu stabilní po tak dlouhou dobu, protože ji pak vědci mohou zkoumat laserovými paprsky a mikrovlnami. Podle něj bude možné atomy antihmoty ve vakuu udržet i několik hodin.Antihmota je tvořena antičásticemi, které mají stejnou hodnotovou velikost jako částice hmoty, ale opačné charakteristiky. Vodík je nejjednodušším atomem, antivodík zase nejjednodušší antihmotou.Zatímco atomy jsou tvořeny elektrony, protony a neutrony, antiatomy jsou z antiprotonů a pozitronů (antielektronů). Antiproton se od protonu liší opačným nábojem – proton má kladný a antiproton záporný.I když se myšlenka negativní hmoty objevovala i dříve, existenci antihmoty předpověděl pomocí matematické rovnice kombinující kvantovou teorii a speciální teorii relativity v roce 1928 britský fyzik Paul Dirac. Brit za svůj teoretický výzkum dostal v roce 1933 Nobelovu cenu za fyziku.