Londýn - Evropští fyzici dospěli k novým poznatkům na podporu jejich nedávného experimentu, při němž se subatomární částice údajně pohybovaly rychleji než světlo. Informuje o tom v pátek webový portál deníku Financial Times.
Na experimentu s názvem OPERA se podílejí vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) u švýcarské Ženevy, která provozuje obří hadronový urychlovač (LHC), s kolegy v italských laboratořích Gran Sasso.
Koncem září oznámili, že zaznamenali částice menší než atom, které se pohybují rychleji než světlo. Pracovali s elementárními částicemi zvanými neutrina, které vysílali v obrovském množství podzemní cestou z laboratoří CERN do 732 kilometrů vzdáleného výzkumného střediska v Itálii.
U částic tehdy naměřili rychlost 300 006 kilometrů za vteřinu, přičemž rychlost světla dosahuje 299 792 kilometrů za vteřinu. Po asi 15 000 opakování dosáhli úrovně tzv. statistické významnosti, kterou lze ve vědeckých kruzích formálně pokládat za nový objev.
Svým oznámením však vědci vyvolali u odborné veřejnosti spíše skepsi. Přistoupili proto k opětovné analýze pokusu a zároveň k novému testu. Šéf výzkumného projektu v italských laboratořích Dario Autiero sdělil, že se tak podařilo eliminovat několik možných zdrojů chyb.
Při novém pokusu badatelé vysílali neutrina do Gran Sassa v extrémně krátkých dávkách trvajících pouhé tři nanosekundy, zatímco v září částice přilétaly v delším čase. To jim umožnilo změřit čas pohybu neutrin mnohem přesněji než v předchozím případě.
Neutrina dorazila do Gran Sassa o 60 nanosekund dříve, než kdyby se pohybovala světelnou rychlostí. Ačkoliv prý překonala rychlost světla o pouhých 20 miliontin, i takový úspěch by v případě potvrzení zboural teoretické základy fyziky.
Vědci plánují na příští rok další experimenty, aby dosáhli ještě přesnějších měření. Autiero spolu s jeho 160 kolegy z celého světa nicméně připouští, že výsledek musejí nezávisle potvrdit experimenty na jiných pracovištích, má-li ho vědecká obec přijmout.
Pokus se prověřuje zejména ve středisku Fermilab, které leží poblíž Chicaga. Tamní vědci v rámci projektu Minos vystřelují neutrina z laboratoří do podzemního detektoru v Minnesotě. Částice přitom urazí podobnou vzdálenost jako v případě evropského pokusu.
Chicagští vědci už v roce 2007 na základě experimentů předpokládali, že se neutrina nejspíš pohybují rychleji než světlo. Byli však přesvědčeni, že nedosáhli statistické významnosti.
"Vrátíme se k datům z našich původních měření a zdokonalíme naše systémy, například zmodernizujeme naše atomové hodiny, abychom mohli lépe změřit čas," citoval deník Joea Waldinga z projektu Minos. "Do čtyř či pěti měsíců budeme moci říct, zda je projekt Opera na správné cestě, do roka pak zodpovíme, zda je jeho výsledek platný," uzavřel Walding.
Jestliže se zjištění podaří potvrdit, bude to znamenat vědeckou revoluci. Vysvětlení je zřejmé: Einsteinova teorie relativity říká, že nic nemůže cestovat prostorem rychleji než světlo, a tento výklad vědci z celého světa dosud pokládali za správný a nezpochybnitelný.
Související
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Švýcarsko odmítlo zpřísnění neutrality. Dál může zavádět sankce proti Rusku, rozhodli lidé
před 2 hodinami
Trumpova administrativa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků voleb
před 3 hodinami
Matoucí prohlášení Lavrova: Přípravu Evropy na válku s Ruskem označil za proroctví, zároveňse jí vysmál
před 4 hodinami
Počasí bude i příští týden v duchu babího léta, naměříme až 24 stupňů
včera
Srbský prezident Vučić rezignoval
včera
Trenér fotbalové reprezentace Denia učinil sedmou změnu v nominaci. Krejčí nadále kapitánem
včera
Po nervozitě předvedli fotbalisté zlepšený výkon, Češi přesto s Chorvatskem prohráli 1:2
včera
Írán od Trumpa stále nedostal odpověď na nabídku otevření Hormuzského průlivu
včera
Británie zadržela pět lidí připravujících útok na základnu. Sledujeme je delší dobu, chtěli napáchat velké škody, uvedl Trump
včera
Bill Gates: Nekontrolovaná umělá inteligence může způsobit až miliardu úmrtí
včera
Fico zpochybnil spolehlivost NATO, mluví o vojenské neutralitě i předčasných volbách
včera
Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá
včera
Pražský okruh byl v obou směrech uzavřen
včera
Policie zadržela u americké základy v Británii podezřelé muže, hledá výbušniny
včera
Trump odmítl potvrdit, zda umožní Ukrajině výrobu střel do Patriotů
včera
Ukrajinská armáda podniká třikrát více dronových útoků než Rusko
včera
Trump tvrdě narazil. Vyzval Evropu k vystoupení z Haagu, lídři ho hromadně odmítli
včera
Počasí: Nadprůměrné teploty nás neopustí do konce prodlouženého víkendu
26. září 2026 21:36
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
26. září 2026 20:11
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Zdroj: Libor Novák