ESA opět navázala spojení s ruskou sondou Fobos-Grunt

"Mohu potvrdit, že jsme navázali spojení s přístrojem a získali z něj data, která nejspíš obsahují telemetrickou informaci. Ta se však musí nejprve dešifrovat," komentoval to René Pischel, šéf zastupitelství ESA v Rusku.

Signál sondy, stejně jako tomu bylo poprvé v noci na středu, opět zachytila monitorovací stanice ESA v australském Perthu.

Data byla předána Rusům. "V současné době je studují. Spojení bylo krátké, takže nemohu říct, zda jsou údaje získané z přístroje úplné, nebo ne," vysvětlil Pischel s tím, že dešifrovat by se měly v průběhu čtvrtečního rána. "Pak bude jasné, jaké kroky dál podnikat," dodal.

Moskva příjem telemetrických dat potvrdila. Ruská kosmická agentura Roskosmos uvádí, že spojení se sondou bylo navázáno během čtvrteční noci hned dvakrát. "Během dvou seancí byla získána telemetrická informace, která byla předána k prostudování expertům Vědecko-výrobní asociace S. A. Lavočkina," prohlásila tisková mluvčí Roskosmosu Anna Vědiščevová.

Rusové tvrdí, že ESA měla možnost spojit se s Fobosem v nočních a ranních hodinách hned pětkrát. Agentura RIA-Novosti píše, že výsledky třech z pěti pokusů zatím nejsou známy. Každé spojení má trvat šest až sedm minut.

Odborníci ruského ministerstva obrany odhadují, že by sonda mohla spadnout na Zem během ledna či února příštího roku, pokud se nepodaří získat nad ní kontrolu.

Sondu, která měla na Zemi přivézt vzorky hornin a půdy z marsovského měsíce Phobos, vypustili Rusové v první polovině listopadu z kazašského kosmodromu Bajkonur. Do vesmíru ji vynesla dvoustupňová nosná raketa Zenit-2, od níž se přístroj po startu úspěšně oddělil.

Po oddělení od rakety však selhal pohon sondy, když se nezažehly motory. Sonda nenabrala předpokládaný kurz k Marsu, zůstala na oběžné dráze a nedařilo se s ní navázat spojení.

Šlo o první let Rusů k rudé planetě po patnácti letech. V roce 1997 se rozpadla sonda Mars-96. Od té doby Rusové žádnou sondu za hranice oběžné dráhy Země nevyslali.