Moskva - Rusové se po dvaceti letech vrtání dostali k antarktickému jezeru Vostok v hloubce 3,7 kilometru, píše v úterý portál Pravda. Badatelé doufají, že v něm najdou formy života, které nejsou nikde jinde na planetě.
Vostok je největší jezero na Zemi nedotčené lidmi.Na možnost života v jezeře ukazuje poměrně vysoká teplota vody (až deset stupňů Celsia) a vysoký obsah kyslíku. Badatelé by tam mohli nalézt aminokyseliny nebo bakterie.Antarktická expedice ruské Federální služby pro hydrometeorologii (Rosgidromet) použila při hloubení nemrznoucí prostředek s petrolejovou substancí.S výzkumem vody však musí experti počkat, lze s ním začít nejdříve v prosinci, protože nyní přichází do Antarktidy podzim a na zimní období se tam veškeré práce ukončují. Rusové tak vrt zakonzervují do dalšího antarktického léta.Průzkum jezera by mohl nejen vést k objevu dosud neznámých forem života, ale iměl by osvětlit klimatické změny na planetě.Vědci použijí sondy, které v jezeře změří tlak, teplotu, chemické složení vody a další parametry. Jedna z nich bude vybavena videokamerami. Přítomnost života chtějí zjistit s pomocí laserů, hlavní naděje ale upírají na testování vzorků vody vyzvednutých z jezera na povrch.První pokus dostat se k Vostoku podnikli sovětští, francouzští a američtí vědci už v roce 1989.Vostok je považován za největší z jezer v Antarktidě, která se nachází pod ledovci. Jeho plocha dosahuje 15,5 tisíce čtverečních kilometrů.
Související
Nikde na světě už není bezpečno. Trump uvalil cla i na tučňáky u Antarktidy
Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim i na odlehlé, neobydlené ostrovy v Jižním oceánu, čímž vyvolal překvapení a kritiku nejen v Austrálii. Do seznamu zemí a území postižených novými obchodními opatřeními se dostaly i Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy – nehostinné kusy země pokryté ledovci, kam lidé zavítají jen zřídka a kde jedinými trvalými obyvateli jsou tučňáci.
Svět je na pokraji jedné z největších ekologických katastrof současnosti. Ptačí chřipka dorazila na Antarktidu
Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě. Informoval o tom server The Guardian.
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 22 minutami
OBRAZEM: Předávání filmových cen Český lev v plném proudu, Franz má už tři sošky
Pražské Kongresové centrum se v sobotu večer stalo dějištěm 33. ročníku udílení prestižních cen Český lev. Slavnostní galavečer, který poprvé ve své historii moderuje stand-up komička Bianca Cristovao, odstartoval krátce po osmé hodině futuristickou scénkou z Prahy roku 2050. Hlavním tématem letošního předávání je budoucnost české kinematografie a nastupující generace tvůrců, což se promítlo i do úvodního humoru moderátorky, která nešetřila vtipy na adresu své rodiny i české politické scény.
před 50 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
Evropská unie dospěla v sobotu k dohodě o prodloužení sankčního rámce namířeného proti ruským podnikům a oligarchům. Tento krok byl nezbytný k tomu, aby platnost omezení nevypršela během nadcházejícího víkendu. Pokud by k dohodě nedošlo, hrozilo by náhlé uvolnění restrikcí u tisíců firem a jednotlivců, kteří jsou na unijním seznamu vedeni.
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.
před 5 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.
před 5 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.
před 8 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.
před 9 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News odmítl nabídku ukrajinské pomoci s protivzdušnou obranou na Blízkém východě. Podle jeho slov Spojené státy podporu Kyjeva v boji proti dronům nepotřebují. Trump zdůraznil, že USA vědí o dronech více než kdokoli jiný a disponují v tomto směru nejlepší technologií na světě.
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.
před 12 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.
před 13 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák