Na Marsu byla voda, Curiosity objevila důkaz

Vozítko Curiosity na cestě kráterem Gale nedávno vyfotografovalo horninu a snímky mezi odborníky vzbudily nadšení. Okamžitě totiž došli k závěru, že slepenec písku a různě velkých oblázků zřejmě kdysi vytvořila voda.  "Vědecký tým se shodl na tom, že je unášel silný vodní proud," řekla novinářům Rebecca Williamsová. Její kolega z týmu John Grotzinger pak připustil, že odborníci jsou z odhalení "skutečně nadšení".  Na dalekosáhlé závěry o možné existenci života je zatím příliš brzy, vědci ale připouštějí, že díky nálezu stop vody je hypotéza o "živém Marsu" zase o něco pravděpodobnější. "Otázka obyvatelnosti jde daleko za toto prosté zjištění (známek) vody na Marsu," zdůraznil Grotzinger. "Každopádně je ale voda místem, kde se mikroorganismy mohly vyvíjet."  Zkoumané horniny podle předpokladů vznikly asi před sedmi miliardami let, ale tekoucí voda se pak mohla na Marsu vyskytovat ještě dlouho poté. "Máme za to, že to mohly být tisíce nebo miliony let," uvedl Bill Dietrich z Kalifornské univerzity.  Po první zběžné analýze se vědci chtějí novému objevu věnovat hlouběji. Budou měřit tvar a velikost jednotlivých oblázků, což by jim mohlo pomoci odhadnout velikost a rychlost pradávného vodního toku. Už nyní odhadují, že vyfotografovaná hornina zřejmě kdysi byla dnem mělké říčky, v níž bylo vody asi po kotníky či po kolena. Zatím se nerozhodlo, zda Curiosity dostane na tomto místě příkaz prozkoumat vzorky horniny ve své mobilní chemické laboratoři nebo zda bude hledat lepší místo pro odběr. Rozbor by mohl napovědět něco více o oné zmizelé vodě - například to, jaké měla pH.  Existence vody na Marsu není pro vědecký svět žádným velkým překvapením, protože díky družicovým snímkům povrchu planety se o výskytu vodních toků spekulovalo už dříve. Fotografie oblázků se ale mohou stát prvním přímým důkazem.  Vozítko Curiosity za 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard Kč) přistálo ve velkém kráteru poblíž rovníku Marsu začátkem srpna. Nyní se pohybuje v oblasti Glenelg vzdálené jen několik stovek metrů od přistání, protože zpočátku popojíždělo v terénu jen velmi opatrně a pomalu. Hlavním cílem Curiosity je ale Mount Sharp, což je hora zvedající se ze dna Galeova kráteru, kam sonda dosedla. Od místa přistání je hora vzdálená asi osm kilometrů a cesta k ní by měla Curiosity trvat několik měsíců.