Vědci na to přišli. Zde je recept na dlouhověkost

Harvardští výzkumníci po tři desetiletí sledovali na 119.000 mužů a žen, aby zjistili, že u každodenního konzumenta ořechů je pravděpodobnost úmrtí během zkoumaného období o 20 procent nižší, než u zatvrzelého odpůrce pojídání ořechů. 

U lidí, kteří si ořechy dopřáli sedmkrát i více do týdne, klesalo riziko úmrtí na onemocnění srdce o 29 procent a riziko úmrtí na rakovinu o 11 procent v porovnání s lidmi, kteří ořechy vůbec nejedli.

Zdraví prospěšnými se ukázaly ořechy vlašské i oříšky arašídové a pistáciové, jakož i mandle a další tři druhy ořechů. Výzkumníci nepřihlíželi k tomu, zda ořechy byly praženy, soleny či jinak upraveny, anebo pojídány v surovém stavu.

Za stárnutí mohou toxiny z jídla

Čas života máme nicméně naprogramovaný v genech. Existují dva typy lidí: dynamický a vytrvalostní. Ten první, sprinter, rychleji spaluje a zpracovává spoustu energie. Krátkodobě dokáže obrovské výkony. Ale v jeho těle také vzniká víc škodlivin, čímž roste riziko onemocnění, které zkrátí život. Protipól reprezentuje maratonec. Umí si rozložit síly a vydrží déle. Jeho metabolismus je pomalejší, díky čemuž se v těle hromadí méně toxických odpadů. Má šanci na delší přežití, píše zena.centrum.cz.

Stárnutí organismu způsobují toxiny, uvolňující se z nezpracovaných zbytků jídla v tlustém střevě. Nebýt jich, zdvojnásobí se délka života. Možná proto se nejvíce stoletých obyvatel nachází v Bulharsku. Tento národ často konzumuje kyselé mléko, kefír a jogurty - laktóza v nich obsažená živí střevní bakterie, které čistí trávicí trakt.

Jedna z nejstarších populací světa žije se pak nachází v jihoamerickém městečku Vilcabamba na jihu Ekvádoru. Nejvyšší množství srážek v zemi dělá z jeho okolí rajskou zahradu, kde se daří banánům, melounům, papáje, pomerančům, maracuje, rajčatům, paprice, cukrové třtině, kávě a kakau. A místní lidé je konzumují v pořádném množství, protože jsou levné.