Studie prováděná v laboratoři Nemocnice Havlíčkův Brod ukázala, že mladí lidé jsou do velké míry odolní vůči covidu-19. Zúčastnili se jí studenti Gymnázia Havlíčkův Brod, asi čtvrtina byla proti nákaze rezistentní. Organizovalo ji Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Petra Černo.
Cílem séroprevalenční studie bylo zjistit, kolik studentů již má protilátky proti koronaviru. Závěrem je, že mladí lidé nepředstavují z hlediska šíření nákazy závažné riziko. "Naopak tím, že jejich imunitní systém zvládá, často zcela bez příznaků, potlačit infekci, tito studenti přispívají k navození kolektivní imunity," uvedla Černo.
Pracovníci laboratoře nemocnice v červnu vyšetřovali protilátky v krvi 196 studentů. Studenti vyplňovali dotazníky, pomocí kterých se zjišťovaly klinické údaje - věk, zda měli covid-19, zda měli test PCR, kdy a s jakým výsledkem, od koho se nakazili, jaké měli klinické příznaky a také informace o tom, jak onemocněla rodina. Výsledky vyšetření a údaje z dotazníků byly zhodnoceny anonymně a analýzu udělal statistik.
„Ve studii jsme zjistili, že v 83 ze 196 rodin se vyskytla infekce SARS-CoV-2 prokázaná testem PCR a studenti byli spolu s rodinnými příslušníky v karanténě. Z nich 62 studentů mělo pozitivní protilátky, ale u 21 z těch, kteří byli v karanténě, byly protilátky negativní. Tito studenti neonemocněli a ani jim nebyla nákaza prokázána pomocí testu PCR v rámci trasování. Mohli na infekci zareagovat pomocí nespecifické či T-buněčné imunity, případně pomocí jiných protilátek, než které stanovoval náš test. Každopádně se zdá, že zhruba čtvrtina středoškolské populace byla v době expozice vůči nákaze rezistentní,“ uvedl Václav Fejt z Oddělení společných laboratoří Nemocnice Havlíčkův Brod, který byl vedle Hany Zelené, Zuzany Krátké a Arnošta Komárka odborným garantem studie.
V České republice se podle Černo dosud klinická studie zaměřená na séroprevalenci koronavirové infekce u žáků základních a středních škol nedělala.
Společnost SMIS nyní připravuje publikaci studie pro odborný časopis.
Související

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Vědci , Lidé
Aktuálně se děje
před 20 minutami

Pekarová Adamová se rozloučí se Sněmovnou. Ve volbách už kandidovat nebude
před 39 minutami

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským
před 1 hodinou

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz
před 1 hodinou

Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
před 2 hodinami

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
před 2 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
před 3 hodinami

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?
před 3 hodinami

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli
před 4 hodinami

Počasí zůstane mrazivé do konce týdne, pak přijde výrazné oteplení
včera

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu
včera

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?
včera

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje
včera

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí
včera

Scholz se vymezil proti nasazené vojáků na Ukrajině. Kyjevu nelze nic diktovat, podotkl
včera

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce
včera

Otázka nasazení vojáků na Ukrajině tříští Evropu. Proti jsou další státy
včera

Zelenskyj rázně: Nepozvali jste nás na jednání, takže žádnou dohodu neuznáme
včera

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi
včera

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži
včera
K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?
Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.
Zdroj: Libor Novák