Hrozí kvůli Iráku třetí světová válka? Takhle by změnila svět

V souvislosti s novou krizí na Blízkém východě svět živě spekuluje, jestli hrozí třetí světová válka. Odborníci naštěstí uklidňují a tvrdí, že válečný konflikt nehrozí. Pokud by k němu ale došlo, mohly by být nasazeny i jaderné zbraně. Jak by taková válka změnila svět?

V dnešní době je hrozba jaderné války menší, než bývala před pádem Sovětského svazu. Jaderné zbraně jsou však na světě pořád a k odpálení stačí několik tlačítek. Lze předpokládat, že jakmile bude vypuštěna jedna, ostatní na sebe nenechají dlouho čekat. Vědci zkoušeli simulace a odhadují, co se pravděpodobně stane. Přežijeme?

Z nebe bude padat temnota

Jedním z prvních následků bude černý déšť, který se spustí jen chvilku po výbuchu bomb. A nepůjde o drobné kapky vody. A rozhodně nebudou hasit ohně a čistit zemi. Budou to husté kapky černé olejovité tekutiny, které vás pravděpodobně zabijí.

Takový déšť se spustil v Hirošimě 20 minut po dopadu bomby a pršelo v oblasti asi 20 kilometrů od místa výbuchu. Všechno bylo pokryto touto kapalinou. Ti, kteří se jí dotkli, byli ozářeni až stokrát víc než v místě výbuchu. Protože oběti trpěly žízní, někteří se pokoušeli vodu pít. A následky si v sobě nesou stále, stejně jako místa, na která déšť dopadl.

Vědci si myslí, že něco podobného se stane znovu, pokud dojde k dalším výbuchům.

Přijdeme o elektřinu

Jaderná exploze je schopná vyslat puls elektromagnetické radiace, která je schopná zničit elektrický systém, či dokonce síť celých zemí. Přišlo se na to náhodou během testů, kdy puls zničil pouliční lampy, televize a telefony 1 600 kilometrů od výbuchu. Dnes výrobci bomby navrhují s tímto účelem.

Pokud taková bomba vybuchne, může zničit veškerou elektrickou síť. Jestli se to tady stane, přijdeme o světlo, veškeré chlazení potravin a počítačová data. Přijdeme také o čističky vod, takže ztratíme zdroj čisté vody. Podle odhadů by se toto dalo opravit po půl roce tvrdé práce – pokud na to lidé budou mít čas.

Zmizí slunce

Kromě jaderných výbuchů dojde k množství požárů – hořet bude všechno, co může hořet. Budovy, lesy, plasty, asfalt a další. Ropné stanice a benzínové pumpy vybuchnou. Z těchto požárů vznikne hustý a toxický kouř, který se dostane do atmosféry a později do stratosféry. Tento hustý oblak se rozptýlí natolik, že pokryje celou planetu a zakryje oblohu. Bude trvat roky, než znovu uvidíme oblohu a především slunce. Vědci odhadují, že slunce neuvidíme 30 let po katastrofě.

Nic neporoste

Protože slunce nebude svítit na Zemi, planeta se ochladí. Podle toho, kolik bomb vybuchne, by teplota mohla klesnout až o 20° Celsia. Místo letního počasí bude podzim, možná i zima. V tomto počasí se nám nepodaří vypěstovat téměř nic. Zvířata na světě pomřou a zelenina zmrzne a nebude schopná vyrůst. Nemusíme se však bát další doby ledové. Nejhorší bude prvních pět let, po 25 letech by se teplota měla vrátit do normálu. Pak budeme moci znovu pěstovat. Pokud se toho dožijeme.

Přijdeme o ochranu

Asi rok po apokalypse se začne trhat ozonová vrstva, k tomu přispěje naše předchozí oslabení této ochrany. I za předpokladu užití minimálního množství světového nukleárního arzenálu lze předpokládat, že přijdeme o polovinu ozonové vrstvy. Zemi bude ničit UV záření. Rostliny budou umírat a pěstovat potravu bude téměř nemožné. Farmáři, kteří zůstanou na slunci příliš dlouho, zemřou na rakovinu kůže.

Miliardy zemřou hlady

Protože nebudeme schopni pěstovat téměř žádné potraviny, budeme trpět hlady. Zemřou miliardy lidí. Přeživší si budou muset sehnat potravu, což nebude snadné. Nejlepší to budou mít pravděpodobně lidé v okolí oceánů, protože oceány se budou ochlazovat pomalu. I tak v mořích moc organismů nepřežije. Bez slunce nebude plankton, který je důležitým zdrojem potravy pro život v oceánu. Radioaktivita navíc otráví téměř všechno, co by šlo z oceánu jíst.

Konzervy budou poslední nadějí

Největší šanci budou mít lidé, kteří budou jíst z plechovek a pít z uzavřených lahvích. Vědci experimentovali s lahvemi piva a limonády v dosahu jaderného výbuchu. Zvenčí byly lahve silně radioaktivní, obsah byl však bezpečný. Jen pití v lahvích hned u výbuchu bylo částečně radioaktivní – ovšem hodnoty nebyly nebezpečné. Podle vědců však pití nechutnalo dobře. Konzervy by měly být také bezpečné. Vědci věří, že voda z hloubkových studní by pořád měla být pitná.

Budeme radioaktivní skrz naskrz

Kromě nedostatku jídla se lidstvo bude muset poprat s rakovinou. Radioaktivní částečky se po výbuchu rozptýlí všude kolem nás a my se jim nebudeme schopni vyhnout. Jsou malé, ale stále schopné nás zabít. Pokud částečky budou padat pomalu, možná přežijeme. Kdyby spadly po dvou týdnech od výbuchu, jejich radioaktivita by klesla asi tisíckrát, což bychom mohli přežít. Rakovina kostí a kůže bude novou normou, život bude kratší a poporodní postižení budou obvyklá. Ale lidstvo přežije.

Nevyhneme se bouřím

Během prvních dvou let můžeme očekávat bouřky, jaké jsme nikdy neviděli. Toxický kouř nezakryje jen slunce, bude mít vliv i na počasí. Změní se tvorba mraků a deště budou častější. Nějakou dobu můžeme očekávat téměř konstantní bouře, které budou nejhorší u oceánů. Ty budou chladnout pomaleji, oproti pevnině budou teplé, což způsobí ohromné hurikány a tajfuny.

Apokalypsa nás nezničí

Miliardy sice umřou, ale lidstvo nevymře. Ano, okolo 500 milionů by mohlo zemřít přímo při explozích, další miliardy zemřou hladem nebo umrznou. Malé množství lidí by však mělo být schopné přežít. Nebude nás mnoho, ale po nějakých 30 letech bychom měli být schopní znovu začít žít. Obloha se vyčistí, teploty se vrátí k normálu a my budeme moci pěstovat rostliny. Možná nebudou naše pole tak hojná, jako jsou teď, ale porostou. Po několika desetiletích bude možná svět vypadat jako dnes Černobyl, kde rostou husté lesy v troskách mrtvého světa.

Život půjde dál, lidé postaví nová města a budou tvořit historii. Svět však rozhodně nebude nikdy stejný.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.
Armáda Indie

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek

Americký prezident Donald Trump výrazně přehání délku konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Jeho výrok, spolu s čerstvým indickým útokem na pákistánské území, však nabízí příležitost připomenout si skutečnou povahu napětí mezi těmito dvěma státy. Série válek a krizí, které se od vzniku nezávislé Indie a Pákistánu v roce 1947 periodicky opakují, tvoří rámec jednoho z nejnebezpečnějších sporů, jaké dnes na světě probíhají. 

Více souvisejících

válka Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy