Desítky vědců se zabydlely ve dvou hotelech v německém přístavu Bremerhaven, kde musí přečkat týden v karanténě, aby se ujistili, že nikdo z nich není nakažen koronavirem. Chystají se totiž nahradit dosavadní posádku na ledoborci Polarstern, který pluje odříznutý od zbytku světa daleko na severu za polárním kruhem.
Výzkumníci na něm v rámci dosud největší podobné expedice sbírají data o tání ledovců, pomocí nichž chtějí vylepšit modely předpovídající budoucí podobu klimatických změn, napsala agentura DPA.
Vůdce expedice Markus Rex prohlásil, že se na pobyt bez obav z koronaviru v Arktidě těší. "Budeme viruprostý tým bez jakýchkoliv omezení společenského kontaktu. Můžeme pořádat večírky, jaké doma dělat nelze," řekl vědec.
Asi stovka vědců se 17 zemí světa zahájila misi na Polarsternu už loni v září. Očekávají přitom, že se jim díky datům nasbíraným poprvé v průběhu dlouhé arktické noci podaří lépe porozumět tomu, jak sněhová pokrývka izoluje mořský led a jaký má dopad na pohyb energie v krách a moři.
Vědci nechali na začátku expedice ledoborec zamrznout do kry, s níž driftoval arktickou oblastí. Kvůli výměně posádky se však loď bude muset na tři týdny vzdálit ze svého stanoviště, aby se setkala na kraji ledové pokrývky moře s dvěma plavidly, které přivezou novou posádku a odvezou domů tu stávající. Výměna se měla původně uskutečnit letecky, což však není kvůli omezením souvisejícím s pandemií covidu-19 možné.
Tyto tři týdny však budou podle vědců pro jejich pozorování zásadní, protože během nich začne sezóna tání ledů. Vědci proto nechají na místě měřící přístroje včetně asi 11 metrové věže určené k měření atmosférických údajů. Pak už budou jen doufat, že pohyby ledu zařízení za tři týdny nezničí.
Podle jednoho z vědců na palubě by však pandemie mohla v konečném důsledku vést i k většímu zájmu o poznání ohledně změn klimatu u veřejnosti. "Každý se teď dívá na nové modely, jak se to (koronavirus) šíří," řekl vědec z Univerzity v Coloradu Matthew Shupe, který se na loď chystá. "Možná by to mohlo skutečně přimět více lidí k lepšímu porozumění klimatickým problémům," dodal.
Shupe nyní rovněž pobývá v karanténě, která je podle něj v současných podmínkách pro další fungování expedice zásadní. "Rozhodně nechceme, aby někdo onemocněl a nechceme to s sebou přinést na loď," řekl. "Ve skutečnosti je to realisticky jedno z nejbezpečnějších míst, které nyní na světě je," řekl o ledoborci Polarstern americký vědec.
Související
Začala největší polární expedice v dějinách. Pět ledoborců doprovodí letadla i vrtulníky
Aktuálně se děje
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
včera
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák