Začala největší polární expedice v dějinách. Pět ledoborců doprovodí letadla i vrtulníky

Z norského přístavu Tromsö dnes vyplul německý ledoborec Polarstern (Polárka) s dosud největší polární vědeckou expedicí. Vědci z 19 zemí budou v rámci mise MOSAIC rok studovat dopady klimatických změn, které jsou zvlášť výrazné v oblasti severního pólu a Arktidy, uvedl dnes německý Institut Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI).

Základnou vědců se na dobu jednoho roku stane německý ledoborec Polarstern, na němž se během asi 390 dnů vystřídá na 600 účastníků expedice, z toho 300 vědců. Na projektu s rozpočtem 140 milionů eur (3,6 miliardy Kč) spolupracuje šedesátka institutů a 19 zemí.

Najednou může být na palubě ledoborce Polarstern posádka o 44 lidech a až 55 vědců a techniků, kteří mohou provádět výzkum v devíti laboratořích. Loď se vrátí do přístavu v německém Bremerhavenu v říjnu 2020.

Šéf mise Markus Rex dnes na tiskové konferenci před vyplutím hovořil o velké události a splněném snu. "Nemůžeme se dočkat, až budeme dělat průzkum toho, co je naléhavě nutné pro lepší pochopení arktického klimatu," řekl Rex.

Ledoborec Polarstern má během mise urazit 2500 kilometrů. Vědci zažijí 150 polárních nocí i teploty, které mohou klesat až k minus 45 stupňům Celsia. Nejméně šest členů expedice bude mít na starost bezpečnost vědců během jejich práce, včetně ochrany před ledními medvědy.

"Brzy řekneme sbohem Slunci. Budeme pracovat v nejtemnější tmě, budeme izolováni tisícovkou kilometrů od ostatních lidských bytostí," upozornil Rex a dodal, že členové mise se budou muset vypořádat se všemi problémy, včetně lékařských.

Experti budou studovat atmosféru, oceán, ledové moře i místní ekosystém. Získaná data jim mají umožnit lépe chápat, jak změny klimatu dopadají na region a celý svět. "Žádná jiná část Země se v posledních desetiletích neoteplovala tak rychle jako Arktida," řekl Rex. "Tady se nachází takřka epicentrum globálního oteplování, a my tomuto regionu přitom zatím rozumíme velmi málo," dodal vědec.

Situace v Arktidě je podle Rexe znepokojivá. "Na začátku roku jsme tu měli extrémní úkaz: V centru Arktidy bylo tepleji než v Německu," připomněl šéf expedice.

Německý Polarstern budou doprovázet další čtyři ledoborce z Ruska, Číny a Švédska a také letouny a vrtulníky, jejichž úkolem bude doplňování zásob a zajišťování rotace týmů.

Polovinu nákladů mise nese Německo. Německá ministryně školství a výzkumu Anja Karliczeková však zdůrazňuje, že jde o smysluplnou investici do ochrany klimatu. Účastníky a podporovatele expedice označila za "hrdiny naší doby".

Související

ledoborec Polarstern

Jedno z mála míst, kde karanténa neplatí: Obří ledoborec za polárním kruhem

Desítky vědců se zabydlely ve dvou hotelech v německém přístavu Bremerhaven, kde musí přečkat týden v karanténě, aby se ujistili, že nikdo z nich není nakažen koronavirem. Chystají se totiž nahradit dosavadní posádku na ledoborci Polarstern, který pluje odříznutý od zbytku světa daleko na severu za polárním kruhem.

Více souvisejících

ledoborec Polarstern

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy