Pandemie COVID-19: Už přes 10 tisíc obětí, nejhůř je na tom Itálie

Vyplývá to z údajů na specializovaném webu vědců z americké Univerzity Johnse Hopkinse, kteří se studiu pandemie věnují. Potvrzených případů nákazy je na celém světě přes 244.000.

Nový koronavirus se poprvé objevil loni ve městě Wu-chan v čínské provincii Chu-pej a postupně se rozšířil prakticky do celého světa. Pevninská Čína se v počtu nakažených i mrtvých dlouho držela na první příčce. Ve čtvrtek ji ale v počtu obětí nemoci COVID-19 překonala Itálie. V Číně dosud zemřelo 3248 lidí, v Itálii už 3405.

Po Itálii a Číně je na třetí příčce co do počtu úmrtí na nemoc COVID-19 Írán, který podle poslední bilance zaznamenal 1284 mrtvých. Následují Španělsko, které má 833 obětí, a Francie s 372 mrtvými.

Česko má podle posledních údajů 694 nakažených, a je tak zatím zemí s nejvyšším počtem případů, v níž nemoci COVID-19 nikdo nepodlehl. Hned za Českem je Izrael, který má 677 potvrzených případů a rovněž žádného mrtvého.

Epidemie označuje náhlé vypuknutí a hromadné šíření nemoci (nejen infekční) v populaci, jejíž značná část je chorobou postižena. V minulosti se celosvětové pandemie týkaly zejména chřipky, dále také moru, cholery či skvrnitého tyfu. Od 80. let 20. století je velkým nebezpečím pandemie AIDS, virem HIV bylo v roce 2018 zasaženo přes 37 milionů lidí, většinou obyvatel subsaharské Afriky.

Nový typ koronaviru vyvolává onemocnění COVID-19 s příznaky chřipky, pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.

Přehled pandemií chřipkových virů od začátku 20. století:

Španělská chřipka (1918 až 1920; kmen H1N1; až 40 milionů obětí):

Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 40 miliony mrtvých.

Asijská chřipka (1957 až 1958; kmen H2N2; až dva miliony obětí):

Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nejvyšší nemocnost byla ve věkových skupinách mladých dospělých lidí, kteří rychle ztráceli imunitu vůči viru. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva miliony.

Hongkongská chřipka (1968 až 1969; kmen H3N2; asi milion obětí):

Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700.000 až jeden milion.

Ruská chřipka (1889 až 1892; asi kmen H2N2; kolem milionu obětí):

Začala v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894.

Prasečí chřipka (mexická či chřipka nového typu; 2009 až 2010; kmen H1N1; asi 18.500 obětí):

Virus, který se poprvé objevil v Mexiku, vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Šíří se vzduchem, nejčastěji kýchnutím. Pandemie byla vyhlášena v červnu 2009, celosvětově jí podlehlo na 18.500 lidí. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010.