Jako první lidmi vyrobený objekt prolétla pásmem asteroidů za Marsem, poslala první snímky Jupitera a jako první člověkem vytvořené těleso opustila v červnu 1983 orbitu nejvzdálenější známé planety sluneční soustavy. I poté americká sonda Pioneer 10, vypuštěná před půl stoletím, 3. března 1972, zkoumala tajemný vesmír, než v lednu 2003 vyslala k Zemi poslední signál. Odmlčela se asi 12 miliard kilometrů od Země, směřujíc rychlostí zhruba 12 kilometrů za sekundu ven ze sluneční soustavy.
Tato sonda, která na palubě nese vzkaz pro mimozemské civilizace - destičku s obrázkem muže a ženy a polohou Země v galaxii, však dnes není nejvzdálenějším lidmi stvořeným objektem ve vesmíru. Předběhla ji v roce 1998 americká sonda Voyager 1, která směřuje opačným směrem od Země. Sonda Voyager 1, vypuštěná v roce 1977, se totiž pohybuje rychleji a v současnosti se nachází zhruba 23 miliard kilometrů od Země. I ona směřuje ven ze sluneční soustavy. Na rozdíl od Pioneeru 10 Voyager 1 ale stále funguje a odesílá data.
Sondu Pioneer 10, která váží 259 kilogramů, je široká 71 centimetrů a vysoká 25,5 centimetru, vypustil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) 3. března 1972 z floridského mysu Canaveral. Po startu dosáhla tehdy rekordní rychlosti - asi 14,4 km za sekundu a za 11 hodin přeťala oběžnou dráhu Měsíce. V polovině července 1972 jako první lidské těleso vstoupila do pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a bezpečně z něj vyšla v únoru 1973.
Během pobytu na oběžné dráze Jupitera, k němuž se dostala nejblíže (asi 130.000 km) na začátku prosince 1973, poslala na Zemi tři stovky fotek této největší planety sluneční soustavy. Díky nim se mimo jiné potvrdilo, že Jupiter je takzvaný plynný obr, tedy že většina jeho hmoty je plyn či plyn stlačený do kapalného skupenství.
Sonda Pioneer 10, která má na své palubě přístroje pro měření magnetických polí, slunečního větru, vesmírného záření a mikrometeoroidů, přinesla řadu dalších vědeckých poznatků. V červnu 1983 pak přeťala dráhu planety Neptun a dostala se tak do takzvaného Kuiperova pásu. Tato oblast sestává z několika desítek tisíc těles větších než 100 km a mnohem více menších těles, jejichž počet se odhaduje řádově v miliardách. Patří mezi ně například i trpasličí planeta Pluto.
V roce 1997 NASA projekt Pioneer 10 formálně ukončila, ale sledování sondy pokračovalo. Rádiový kontakt s ní byl naposledy navázán v lednu 2003, následující měsíc už sonda na vyslaný signál neodpověděla; podle NASA už na to neměla dostatečnou energii. Elektrickou energii dodávaly sondě čtyři radioizotopové generátory o maximálním výkonu 155 wattů.
Poslední kontakt se sondou Pioneer 10 byl navázán, když byla někde na pomezí Kuiperova pásu a takzvaného Oortova oblaku. Toto mračno asi bilionu dlouhoperiodických komet se nachází asi ve vzdálenosti 7500 až 15000 miliard kilometrů od Slunce. Je tak zřejmě nejsvrchnější vrstvou sluneční soustavy. Ta je ohraničena dosahem gravitačního působení Slunce, tedy zhruba 18750 miliard kilometrů. V Oortově oblaku, jehož existence zatím nebyla prokázána, je ale gravitační síla Slunce již velmi slabá.
Program Pioneer zahájila NASA v roce 1958 a původně byl jeho cílem výzkum Měsíce, k němuž bylo neúspěšně vysláno prvních několik sond programu. Teprve od Pioneeru 5 se program zaměřil na průzkum vesmíru mezi Zemí a dalšími planetami. Nejúspěšnější byla vedle sondy Pioneer 10 sonda Pioneer 11, která prováděla úspěšné průzkumy u Jupiteru a Saturnu.
Související
Čína už se stává hrozbou nejen na Zemi, varuje NASA
Bílý dům chce vytvořit nové časové pásmo. Nebude ale na Zemi
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 2 hodinami
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 2 hodinami
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 2 hodinami
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 2 hodinami
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 2 hodinami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 3 hodinami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 3 hodinami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 3 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 4 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 5 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 5 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 6 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 7 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 7 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 7 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 8 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
Řecko a Španělsko jsou pod stále větším tlakem spojenců z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), aby dodaly Ukrajině více systémů protivzdušné obrany. Uvedl to server Financial Times.
Zdroj: Libor Novák