Vědci pracující na vakcíně hlásí opatrný optimismus

Bezpečné, účinné a masově dostupné očkování by mohlo přinést definitivní konec pandemie covidu-19 a souvisejících preventivních opatření, jeho vývoji se proto aktuálně věnuje už více než 100 týmů v různých koutech světa. List NYT hovoří o projektu lékařského výzkumu, který co do ambicí a rozsahu prakticky nemá obdoby.

Jen několik měsíců poté, co byl virus SARS-CoV-2 identifikován, se očkovací látky začínají testovat na lidech. Platí to například pro iniciativu britské Univerzity v Oxfordu, která podle zpravodajské společnosti BBC uzavřela smlouvu s farmaceutickou společností AstraZeneca o výrobě 100 milionů dávek v případě úspěšných klinických testů. Oxfordští experti tvrdí, že pro využití ve výjimečných případech by jejich vakcína mohla být připravena už v září.

Podle NYT je ale cílem prvních testů na lidech prozkoumat bezpečnost experimentálních látek spíše než jejich efektivitu. Pokud jde o druhé kritérium, přinesl tento měsíc povzbudivé informace po testech na opicích. Ty se kromě Oxfordu uskutečnily také v laboratoři Sinovac Biotech v Pekingu, ve středu pak výsledky svého experimentu zveřejnili pracovníci laboratoře Beth Israel Deaconess Medical Center v Bostonu.

Tým kolem virologa Dana Baroucha testoval několik různých prototypů vakcíny na makacích a zatímco některé byly jen částečně účinné, jedna varianta vedla k tomu, že imunitní systém naočkovaných primátů se "vycvičil" k silné obranné reakci na "trnový" protein koronaviru. Opicím byl tři týdny po podání vakcín koronavirus nastříkán do nosu a u osmi zvířat vědci následně SARS-CoV-2 vůbec nedetekovali. "Pro mě je tohle přesvědčivé ve smyslu, že vakcína je možná," komentoval výzkum Nelson Michael, který vede oddělení výzkumu infekčních chorob na institutu Walter Reed Army Institute of Research.

Optimismus na akciových trzích zase vyvolalo pondělní oznámení společnosti Moderna o "pozitivních předběžných údajích" z úvodní fáze klinických testů. Vakcína nazvaná mRNA-1273 údajně u osmi dobrovolníků vzbudila podobně silnou imunitní odezvu, jakou vědci pozorují u osob, kteří se koronavirem přirozeně nakazili. Moderna ovšem nezveřejnila detailní údaje o svém výzkumu a její závěry následně zpochybnil server STAT zaměřený na zpravodajství ze zdravotnictví.

NYT uvádí, že vědci ve světě k vývoji vakcíny přistupují nejméně čtyřmi různými způsoby. "Mnohé z vakcín s postupem testování ztroskotají. Po naočkování většího počtu lidí některé verze neposkytnou ochranu před virem a vedlejší účinky budou více patrné. Ale soudě podle toho, co se vědci o koronaviru dozvídají, by mělo jít o poměrně snadný cíl," píše deník. Ukazuje se prý, že SARS-CoV-2 je "neohrabanou kořistí", neboť jde o stabilní patogen, který pravděpodobně nebude zásadně mutovat a tím unikat účinku očekávané vakcíny.

Její příchod pochopitelně stále není zaručený, jak minulý týden připomněl vědecký poradce britské vlády Patrick Vallance. "Nikdy nemůžete s jistotou říct, že vakcínu budeme mít. Je to složitá věc," poznamenal.

Podobně skepticky se vyjádřil v rozhovoru s agenturou Reuters prominentní americký vědec William Haseltine, který v minulosti zkoumal virus HIV či lidský genom. "Nespoléhal bych na to," řekl ke scénáři, že lidstvo bude mít v dohledné době účinnou vakcínu.

Média zároveň připomínají, že po úspěšných klinických testech a povoleních od patřičných úřadů by úsilí kolem nasazení vakcíny do boje proti nákaze zdaleka nebylo hotové. "Vyrábět vakcíny je daleko složitější než vyrábět, dejme tomu, boty nebo kola," připomínají NYT. "Nakonec by přišla ohromná logistická výzva kolem samotného naočkování většiny světové populace," dodává BBC.