Tým vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) převedl strukturu koronaviru do hudební formy. Ačkoliv zní jako vcelku uspořádaná skladba, zdání klame, podobně jako koronavirus obelhává tělo.
"Ačkoliv malé nanoskopické objekty, jako jsou proteiny nebo jiné molekuly, které vytvářejí prakticky veškerou živou hmotu včetně našich buněk, tkání a také patogenů, jako jsou viry, nevidíme, náš výpočetní algoritmus nám umožňuje učinit jejich zvukový projev slyšitelným. Tato skladba je hudební reprezentací aminokyselinové sekvence a struktury hrotových proteinů covid-19," uvedli tvůrci.
Skladbu vytvořili pomocí zvláštních počítačových algoritmů a jejich účelem je poskytnout vědcům lepší přehled o struktuře zmíněných hrotových proteinů, kterými se virus přichytává na buňky hostitele, informovala BBC.
Podle profesora Markuse Buehler, který projekt řídí, má provedení struktury viru na zvuk mnoho výhod. Proteiny jsou nanočástice a na jejich pozorování je zapotřebí velmi výkonný mikroskop.
Ani při jeho použití ale oči nedokáží odhalit tolik detailů najednou, jako uši. Během poslechu totiž dokáže člověk současně sledovat zvuk nástroje, výšku tónu, melodii, rytmus či harmonii. Zrak je oproti tomu velmi limitovaný.
Parametry vědci využili k popsání tří proteinových řetězců na povrchu koronaviru, které jsou do sebe zapleteny podle složitého vzorce. Ve vytvořené skladbě proto lze slyšet tři prolínající se melodie, které společně tvoří kompozici.
Zhudebněná forma viru se může jevit jako příjemná a melodická, což odpovídá chování viru v těle. Po nakažení totiž ovládne mechanismy, které vytvářejí proteiny, a donutí je vyrábět své vlastní kopie. Tváří se přitom velmi přátelsky.
Zhudebnění viru ale nemá ani tak kulturní, jako spíš vědecký význam. Může vědcům pomoci například v tvorbě vakcíny, kdy mohou "doplňovat" jednotlivé části melodie, tedy proteiny, které by fungovaly jako antivirotikum.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
včera
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
včera
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
včera
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
včera
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
včera
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
včera
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
včera
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
včera
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
včera
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
včera
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
včera
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
včera
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
včera
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
včera
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
včera
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
včera
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
včera
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
10. července 2026 21:36
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
10. července 2026 20:27
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák