Věda

Související články:

Mimozemšťané sledovali Zemi dříve, než se objevili lidé, tvrdí vědec

Nobelovu cenu za lékařství dostali tři vědci, jejich objev může porazit rakovinu

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolínský institut.

Vědci zjistili, že cestování časem má jeden zásadní problém. Lidem se líbit nebude

Každý z nás někdy zatoužil vrátit se do minulosti a napravit chybu, kterou učinil, nebo se podívat do budoucnosti a zjistit, kam se bude dále ubírat vývoj lidstva. Podle vědců není cestování časem ale není tak nedostižné, jak si lidé myslí. Jediný problém je v tom, že cesty do minulosti zřejmě nejsou tak reálné, jako cestování do budoucnosti.

Mléčná dráha explodovala, lidé to sledovali. Sci-fi, které se opravdu odehrálo

Před několika miliony lety se v centru naší galaxie objevil obrovský záblesk. Záření bylo ve dvou energizovaných kuželech, které byly tak silné, že dopad se dal zaznamenat až 200 000 světelných let daleko.

Rozsáhlé požáry děsí svět. Vědci přišli s unikátní "vakcínou"

Vědec Eric Appel ze Stanfordské univerzity vytvořil sprejový gel, který funguje jako vakcína proti požáru. Nová tekutina podobná gelu, která se drží na vegetaci celé měsíce, by mohla být novým způsobem, jak zabránit požárům přírody.

Tady odstartoval Černobyl. Turisté mohou nově do velína elektrárny

Černobylská havárie byla jednou z nejhorších jaderných katastrof v historii. Ukrajina nyní zpřístupnila velín elektrárny. Sovětští inženýři v roce 1986 v rámci testu zavřeli chladicí čerpadla a to způsobilo výbuch a požár. Zemřelo nejméně 54 lidí a stovky tisíc obyvatel vystavil radioaktivnímu záření. Po katastrofě bylo evakuováno 50 tisíc obyvatel.

Existuje devátá planeta? Dvojice vědců přišla s následující hypotézou

Záhadná Devátá planeta by mohla být podle fyziků prastará černa díra. Podle některých hypotéz se ukrývá někde na okraji sluneční soustavy. Údajná planeta číslo devět leží asi 300–1000 astronomických jednotek od Slunce.

Vyhladí lidstvo nemoc nebo radiace? Děsivý scénář

Zemi hrozí řada nebezpečí. Některá jsou více reálné, jiná méně. Pokud ale chceme spekulovat na vědecké bázi, je potřeba si prvně stanovit, které hrozby jsou skutečné reálné. Na ty upozornil server The Telegraph.

Očkování, o kterém se nemluví? Češi na něj kašlou, nemoc zabíjí dál

Odmítání očkování je sice v posledních měsících tématem číslo jedna, většinou se ale jedná o nedůvěře k vakcínám proti spalničkám. Odborníci však upozorňují, že podobným problémem trpí i vakcíny proti jiným chorobám, a pokles jejich aplikací je znatelný i v Česku, přitom zcela zbytečně.

NASA objevila na Saturnově měsíci možné známky života

Ve výtryscích ze Saturnova měsíce Enceladu byly zaznamenány nové organické sloučeniny, které jsou složkami aminokyselin. Oznámil to dnes americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) jako významné zjištění.

V Antarktidě se odlomil obří kus ledovce, je velký jako tři Prahy

V Antarktidě se minulý týden utrhla obří ledová kra o rozloze 1636 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek území českého hlavního města Prahy. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na vědce z australského antarktického programu, kteří oblast dlouhodobě sledují.

Objev českých vědců: Nová sloučenina efektivněji rozloží bojové chemické látky

Nová látka, tzv. nanokompozit, by mohla ve srovnání s používanými komerčně dostupnými materiály několikanásobně účinněji rozložit bojové chemické látky jako novičok nebo sarin i insekticidy, tedy přípravky určené k hubení hmyzu. Na vývoji nanokompozitu se podíleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) a Ústavu anorganické chemie AV ČR, dalších českých institucí a z univerzity ve švédské Uppsale.

Vědci našli novou část Země. Leží v ní bohatství a zabije každého

Naše planeta je z velké části tvořená vodou. Ta zabírá nejen 71 procent povrchu, ale je také ukrytá v podzemních studnách. Vědci ale nyní odhalili další zdroj vody, který se nachází hluboko pod oceány a některými moři. A jedním dechem dodávají, že v ní nikdo a nic nepřežije.

Noc vědců na Hvězdárně: lunalón, promítání zdarma i trenažer mistrovství světa v cyklistice

Brno v pátek 27. září zažije Noc vědců. Do noci plné vědy se v krajském městě zapojuje osm univerzit, vědeckých center i Hvězdárna a planetárium Brno.

Unikátní objev archeologů: Děti už před 3000 lety pily mléko z lahviček

Malé děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové na základě stop zvířecího tuku uvnitř nádobek vyrobených z hlíny. Na svých internetových stránkách o tom informovala britská BBC. Na základě tohoto zjištění je možné usuzovat, že malé děti v době bronzové a železné dostávaly jako doplněk k mateřskému mléku i mléko zvířat a to pak mohlo přispět k nárůstu populace.

Klimatický panel: Hladina moří kvůli tání ledovců prudce stoupá

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) dnes vyzval politiky a vědce, aby urychleně konali, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé dopady stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas na miliony lidí.

Spolupracovníci Hawkinga se sjeli do Prahy, diskutují o speciálním laseru

Spolupracovníci zesnulého fyzika Stephena Hawkinga z programu Breakthrough Initiative (BI), jehož byl duchovním otcem, diskutují tento týden v Praze o výzkumu a vývoji supersilného laseru pro mezihvězdné cestování.

Lidé po smrti žijí? Vědci objevili něco nečekaného

Smrt je nedílnou součástí života a znamená nevyhnutelný konec našeho bytí na tomto světě. K otázce jestli je něco po něm, případně co, je většina vědců skeptická, nyní se jim ale povedlo zjistit, co se děje s naším těle.

Dopady klimatických změn jsou stále intenzivnější, varuje WMO

Dopady klimatických změn jsou stále intenzivnější a urychlují se, uvedla ve své nejnovější studii Světová meteorologická organizace (WMO). Podle dat, které organizace shromáždila, bylo například posledních pět let (2014 až 2019) nejteplejších v historii, zrychlilo se zvyšování hladiny moří a nejvyšších hodnot dosáhly i emise skleníkových plynů.

Nejhorší okamžik v historii Země. Vědci mají záznam posledního dne éry dinosaurů

Vědci mají záznam nejhoršího dne v historii Země - rozhodně nejhoršího za posledních 66 milionů let - ve formě 130 metrů dlouhého sloupce hornin, který vyvrtali z podloží Mexického zálivu. Jde o sedimenty, které se nahromadily, když na planetu dopadl obrovský meteorit. Ten, o kterém se vědci domnívají, že zapříčinil konec éry plazů a počátek éry savců, píše BBC.