Věda

Související články:

Záhadné lidské tělo: Proč můžeme koutkem oka vidět věci, které neexistují?

Zemi ročně ohrožují stovky asteroidů. Můžeme se s některým srazit a dozvíme se to předem?

Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?

Lék, který zachraňuje životy. Jak vznikl penicilin a proč nejde jen o obyčejnou plíseň?

Organizovaný nepořádek a vrozená šetrnost stály mimo jiné před 90 lety, 3. září 1928, u zrodu jednoho ze zásadních léků v historii medicíny - penicilinu. Když se skotský lékař Alexander Fleming vrátil po dovolené do své laboratoře v londýnské nemocnici, rozhodl se při úklidu nevyhodit, nýbrž blíže prozkoumat pár zplesnivělých vzorků. Než však jeho objev došel uplatnění a začal zachraňovat lidské životy, uplynulo dalších 15 let.

Přelomový lék na rakovinu? Každý z nás ho má doma, jen o něm doteď nikdo nevěděl

Vědci z Velké Británie a Indie jsou na stopě přelomovému objevu. Tvrdí, že ví, jak zničit buňky podporující rakovinu plic. Stačí k tomu věc, kterou má doma každý z nás - čaj.

V boji proti rakovině pomůže umělá inteligence. Dokáže predikovat nemoc

Londýn – Institut onkologického výzkumu ve spolupráci s univerzitu s Edinburghu vyvinul novou revoluční technologii s názvem „revolver“. Jedná se prý o umělou inteligenci, která na bázi genetických mutací, dokáže predikovat genetické změny v organismu člověka odpovídající za vznik rakoviny.

Nová analgetika způsobí revoluci v medicíně. Potvrdily to pokusy na zvířatech

Američtí vědci vyvinuli nový lék, který dokáže tišit bolest bez žádných vedlejších účinků, to také potvrdily pokusy na zvířatech. Vědci mimo jiné nový lék neustále zdokonalují a plánují ho používat jako alternativu jiným škodlivějším lékům včetně morfinu.

Fobie z hadů? Univerzita marně hledá dobrovolníky pro výzkum. Důvod je jiný, než si zřejmě myslíte

Basilej - Vědci z univerzity v Basileji narazili na nečekaný problém. Již měsíce marně shání dobrovolníky, kteří by se zapojili do studie, která hledá způsob, jak překonat strachu z hadů (ofidiofobie).

Zkáza sopky Krakatoa: Gigantické erupce ovlivnily celý svět, tsunami byla znát až v Lamanšském průlivu

Málokterá přírodní katastrofa připomínala obrazy apokalypsy lépe než gigantické erupce sopky Krakatoa v Indonésii, která po sobě zanechala tisíce mrtvých a natrvalo pozměnila geologický charakter svého blízkého okolí. Důsledky tohoto mohutného výbuchu ale byly pozorovatelné po celém světě, a to dokonce i v Evropě.

Jak dostat z hlavy nepříjemné vzpomínky. Odborníci vydali tento návod na zapomínání

Určitě to znáte také. Například zazní písnička a vy si okamžitě vybavíte určitou osobu nebo situaci, ve které jste ji slyšeli. Kontext hraje podle vědců v našich vzpomínkách velkou roli. Nicméně nový výzkum ukazuje, že lze i úmyslně zapomenout. Jak?

Vesnice z doby před vládou faraonů? Egypt hlásí další unikátní objev

Káhira - Archeologové severně od Káhiry narazili na zřejmě jednu z nejstarších vesnic nalezených v deltě Nilu. Neolitické osídlení pochází zřejmě z pátého tisíciletí před naším letopočtem.

Obezitu celou dobu měříme špatně, přiznali vědci. BMI index nahradil RFM, takhle ho spočítáte

Index tělesné hmotnosti označovaný zkratkou BMI je jedním z nejznámějších vzorečků na světě. Nepředpokládá velkou znalost matematiky a znají ho i lidé, kteří se o své zdraví až tak přehnaně nezajímají. Vědci ale nyní přiznali, že index je špatný a pro výpočet tělesné tloušťky absolutně nevhodný. Nahradili ho proto novým výpočtem.

Vědci otáčí: Vitamíny mohou škodit zdraví. Jak jsme na tom s tuky?

Vliv vitamínů a dalších prospěšných látek na lidský organismus je dnes zmapován takřka dokonale. Přesto se objevují studie, které před nadbytkem vitamínů varují a upozorňují, že mohou člověka i zabít. Opačně to platí v případě některých tuků, které jsou pro tělo velmi prospěšné.

Vědci se zaměřili na alkoholismus v manželství. A zjistili překvapivé věci

Washington - Starší manželé, kteří mají oba stejný vztah k alkoholu - ať už abstinují, nebo si dopřejí sklenku, mají šťastnější manželství než partneři, z nichž pije jenom jeden.

Jak dlouho umíráme? Vědci poprvé změřili rychlost lidské smrti

Ač zní sebevíc děsivě, smrt je nedílnou součástí našich životů a dříve či později čeká na každého. Vědci přesně ví, jak ke smrti dochází a pokud nejde o násilnou smrt či sebevraždu, tělo se jednoduše unaví a skoná stářím. Jak dlouho to ale trvá?

Tohle je největší mýtus o pivu, varují vědci. Nevěřte mu

Říká se, že jedno pivo denně zdraví neškodí, spíše je naopak pro tělo prospěšné. Nejnovější studie ale zjistila, že je tomu přesně naopak. A i jedno pivo může být pro člověka a jeho zdraví vážným rizikem.

Netradiční výzkum: Kozy milují usměvavé lidi, zjistili vědci

Londýn - Kozy mají raději lidi se šťastným výrazem v tváři. Prokázala to seriózní vědecká studie, kterou otiskl časopis Open Science.

Výzkum tak šokující, že sto let nesměl na veřejnost. Tohle zjistili vědci v roce 1912

Z říše zvířat jsme zvyklí na ledajaké extrémy. Někteří tvorové umí chodit po vodě, jiní mění barvy a další prostě jen létají nebo žijí pod vodou. Mezi všemi těmito dovednostmi působí tučňáci jako zdánlivě neohrabaní tvorové, kteří neumí létat ani příliš rychle chodit. Studie, která byla provedena v roce 1912 ale zjistila, že ukrývají jiné tajemství, tak temné, že se na povrch dostalo až po sto letech.

Můžete se dožít 150 let, jsou přesvědčeni vědci. Tohle ale musíte obětovat

Dlouhověkost je snem nejednoho z nás. Jak se ale dožít sta let i více? Podle vědců to jde, vyžaduje ale velké oběti.

Vědci v tichosti provedli pokus, který může zachránit miliony lidí. Takový výsledek ale nečekali

Hladomor je problém nejen ve vnitrozemních afrických zemích, ale i v některých přímořských nebo asijských státech. Snaží se proti němu bojovat humanitární organizace, soukromí majetní podnikatelé i vědci. A ti nyní hlásí úspěch, který by mohl celou situaci změnit.

Vědci s hrůzou zjistili, jak křehká je Země. Co by se stalo, kdyby vyvrtali desetimetrovou díru?

Představte si hypotetickou situaci. V Mariánském příkopu, nejhlubším místě na Zemi, by se objevila desetimetrová díra. Skoro nic by se nestalo, voda by v ní postupně mizela a možná by stáhla pod hladinu neopatrné lodě. Ačkoliv se to může zdát jako banalita, opak je pravdou. Po několika letech by se totiž Země změnila k nepoznání.