Lidé

SŽDC se s aktivisty z Kliniky nedomluvila, dům musejí vyklidit

Horší než rakovina? Chřipka i vzteklina. Jaké nemoci patří mezi ty nejhorší, které můžeme dostat?

Nemoci zabijí každoročně miliony lidí po celém světě. Velkou zásluhu na tom mají virová onemocnění, mezi které patří například virus HIV, ebola, ale i SARS, vzteklina, viróza, neštovice, mononuklóza nebo určité procento nádorových onemocnění. Portál LiveScience zmapoval devět nejsmrtelnějších virů, se kterými se dnes můžeme setkat.

Vědci po 70 letech zjistili, že se spletli. To, o čem tvrdili, že nám prospívá, naopak ničí zdraví

Říkalo se, že manželství je pro zdraví člověka prospěšné. Desítky let tomu lidé věřili a vědci to potvrzovali dalšími a dalšími výzkumy. Ten poslední ale podle televize NBC ukázal, jak šíleně se spletli. Je to totiž všechno přesně naopak.

Dosáhneme někdy nesmrtelnosti? Podle vědců si ji může každý koupit už dnes

Zajímá vás, co se stane s lidstvem po vaší smrti? Kdy dojde ropa, vypukne další válka nebo kdo bude prezidentem v roce 2100? Nebo se jen bojíte smrti a chcete se jí vyhnout? Za pouhých pár milionů korun si dnes můžete všechny tyto sny splnit, má to ale jeden háček. Nikdo zatím neví, jestli nesmrtelnost opravdu funguje. A zjistí se to až za několik desítek let.

Proč zapomínáme? Podle vědců je to dobře, opačná varianta by byla děsivá

Všichni si čas od času stěžujeme na paměť. Podle vědců bychom ale za ni měli být rádi. Je totiž mnohem lepší zapomínat, než si pamatovat vše. Zapomínání nám totiž pomáhá víc, než se zdá.

Deodorant jako spása lidstva? Podle vědců skrývají velké nebezpečí

Deodoranty používá každý z nás a málokdo si bez nich dovede představit běžný den. Vědci ze Ženevy ale varují před škodlivými účinky solí hliníku, které většina přípravků obsahuje. Podle nich totiž mohou způsobovat rakovinu.

Co dělají s lidským tělem hádky? Vědci provedli unikátní studii a zhrozili se

Je všeobecně známo, že stres lidem neprospívá. A nejvíce ho do sebe pumpujeme v situacích, kdy se nám tak úplně nedaří, nebo v hádkách. Dánští vědci proto zkoumali, jak na nás taková hádka působí, a výsledky zveřejněné v časopise Journal of Epidemiology and Community Health jsou zarážející.

Co budeme dělat, až se bude blížit konec světa? Vědci zjistili, jaké budou naše poslední kroky

Jak by lidé reagovali na informaci, že se blíží definitivní konce světa? To je otázka, kterou si kladou mnozí vědci. Zároveň ale hned dodávají, že jde o psychologický jev, který lze jen velmi obtížně zkoumat, protože není etické financovat studii, v rámci které by bylo třeba přesvědčit lidské subjekty, že má být planeta zničena. Američtí výzkumníci si proto na pomoc vzali počítačovou hru.

Překvapivý efekt alkoholu? Pití může pozitivně ovlivnit důležitou věc, má to ale jeden háček

Pokud vypijeme 10 piv, zřejmě všichni budeme mluvit „jiným“ jazykem - za podmínky, že budeme schopni komunikovat. Je ale pravděpodobné, že našemu žvatlání nebude nikdo rozumět. Pokud si jich ale dáme méně, možná z toho budeme mít prospěch.

Co dělat, když je partner workoholik? Pracovní přetížení ohrožuje vztahy i manželství

Paříž - Pokud jeden z partnerů věnuje práci příliš mnoho času, může být rovnováha v manželství narušena. Jak tedy dosáhnout toho, aby v páru opět zavládla spokojenost a rovnováha? Francouzský týdeník L´Express se snaží najít odpověď.

Prožíváme několik životů? V průběhu let se lidská mysl mění k nepoznání, zjistili vědci

Představte si, že jste dosáhli příjemného věku 77 let a slyšíte zprávy o školním srazu. Budete mít příležitost setkat se s několika z vašich bývalých spolužáků, se kterými jste se neviděli od vašich čtrnácti let. Budou vypadat hodně jinak, samozřejmě, ale co jejich osobnosti? Budou mít zhruba stejnou osobnost jako tenkrát?

Chcete se líbit ostatním? Nemusíte vypadat jako model, vědci zveřejnili triky, jak být atraktivní

Lidé z podstaty své povahy chtějí vypadat atraktivně. Jak ukazují různé průzkumy, vliv na to má kromě našeho vzhledu také naše chování a to, jak jednáme s lidmi. Tímto tématem se zabývala nejedna vědecká studie.

Co by se stalo, kdybychom několik dní nespali? Nejprve se přiznáme k vraždě, a poté?

Spánek je jednou ze základních potřeb všech živých organismů. Co by se ale stalo, kdybychom ho měli dlouhodobě nedostatek nebo nespali vůbec. V prvním jmenovaném případě začne člověk trpět halucinacemi a přizná se i k věcem, které nikdy nespáchal, jako například k vraždě. O poznání horší konec ale čeká ty, kteří by chtěli zkusit nespat vůbec.

Ubraňte se chřipce. Jak se v chladných dnech vyhnout nákaze?

Česko se v posledních dnech potýká s nestálým a proměnlivým počasím. To je přímo ideální ke vzniku řady respiračních onemocnění včetně chřipky. Její největší sezóna sice každoročně přichází až začátkem roku, není ale od věci začít se proti ní bránit už nyní.

Kam se v případě konfliktu schovají boháči? Do jednoho z nejdražších a nejbezpečnějších míst světa

Obří soběstačná podzemní budova ukrytá uvnitř masivního protiatomového bunkru zní jako výkvět moderní science fiction. Na rozdíl od ní se ale stal realitou. Vznikl totiž v americkém státě Kansas a je určen především pro bohaté.

Jak řeší astronauti intimitu na vesmírné stanici?

Do vesmíru se nelétá na pár dní. Mise na mezinárodní vesmírné stanici ISS trvají dlouhé týdny až měsíce a během nich je člověk vystaven kromě stavu beztíže i permanentnímu psychickému tlaku. Přesto jsou věci, které lidé musejí řešit stejně tak na Zemi jako ve vesmíru. Touhu po sexu, v případě žen navíc i takové věci, jako menstruace. O těchto problémech se ale dodnes pořádně nemluví.

Svět denně přichází o stamiliardy dolarů. Stojí za tím obyčejná banalita

Spánek považuje každý z nás za samozřejmost a i když se vědci dosud nedokázali přesně shodnout, k čemu vlastně slouží, jisté je jen jedno - potřebujeme ho. Výzkumníci však nyní zjistili, že kvůli němu přichází ekonomika o stamiliardy dolarů.

Tyhle symptomy si s rakovinou běžně nespojujeme. Možná bychom měli začít

Každý z nás nejspíš ví, že když začne vykašlávat krev, je nejvyšší čas všeho nechat a běžet k doktorovi. Může to totiž být rakovina. Tu ale mohou signalizovat i příznaky, které si s ní mnohdy nespojujeme.

Slaná, sladká, škrobová nebo umami. Co vše umí poznat náš jazyk?

Možná jste se na základní škole učili, že každou chuť v ústech cítíte na jiné části jazyka. Pokud tomu tak je, jste jedněmi z mnoha, kteří se tuto známou, avšak chybnou teorii učili. Jak poukázaly servery New York Times (NYT) a Science Alert, tento omyl přitom vznikl více méně jen kvůli chybnému překladu.

Záhada rozluštěna? Kolik zdravých potravin bychom měli jíst?

Lékaři a výživoví poradci neustále nabádají, abychom jedli hodně ovoce a zeleniny. Není ovšem zcela jasné, jaké množství přesně. Záleží totiž také na jednotlivci, na druhu zvoleného ovoce a zeleniny a na způsobu, jak jsou konzumovány.