Příroda

Mírná zima, pak teplo a vlhko. Klíšťata se letos přemnožila, nakažených přibývá

Dobrovolníci zachraňovali v Plzni stovky mlžů z mělčiny rybníka

Stovky škeblí a velevrubů přestěhovali dnes skauti a dobrovolníci z mělčin Boleveckého rybníka v Plzni na hlubší vodu. Největší z plzeňských rybníků se už třetím rokem potýká se soustavným úbytkem vody, aktuálně jí do plného stavu chybí rekordních 115 centimetrů a týdně ubude tři a více centimetrů vody. Ustupující voda odkrývá velké písčité a bahnité plochy u břehu a mlži se nestačí včas dostat do bezpečí na hlubší vodu. Uhynutí ve vysychající lokalitě poblíž kempu hrozilo nyní zhruba tisícovce mlžů, řekl dnes ČTK hydrobiolog Jindřich Duras.

V Antarktidě byly objeveny nové kolonie tučňáků, díky jejich trusu

Britští vědci zjistili, že v Antarktidě je víc kolonií tučňáků císařských, než se původně předpokládalo. Pomohly jim k tomu dvě věci: satelitní snímky z evropské družice Sentinel-2 a trus těchto ptáků, napsala agentura AP.

Pršelo dost, houby ale moc nerostou. Mykologové si nejsou jistí proč

Houbařská sezona se zatím nevyvíjí tak dobře, jak odborníci předpokládali. I přes teplé a deštivé léto rostou houby málo, což může být způsobeno suchým začátkem roku. Dnes to ČTK řekl Jan Borovička z České mykologické společnosti.

Na Ořechovce se budou kácet kůrovcem napadené stromy

V ulici Na Ořechovce v Praze 6 bude pokáceno 31 jehličnanů, které napadl kůrovec. Místo nich budou vysazeny jiné druhy. Na svém webu to uvedla radnice Prahy 6. Kůrovcem jsou letos v Praze nejvíce postižené stromy v Kunratickém lese či v Divoké Šárce.

Objev podivného tvora. Obří dinosauři měli společného miniaturního předka

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným.

Italský ledovec se barví dorůžova. Podle experta to není dobrá zpráva

Ledovec Presena v severní Itálii se kvůli přítomnosti řas barví do růžova. A to není dobrá zpráva, protože kvůli svému zbarvení bude rychleji tát, varoval vědec, který tento jev zkoumá.

Klíšťatům se u nás daří. Exotické druhy mohou šířit nebezpečné nemoci

S přicházejícím létem, kdy si všichni užíváme sluníčka, pohody a volna, přichází zároveň i jedna nepříjemnost, která možná může konkurovat dokonce i samotnému koronaviru. Opět se totiž hlásí o slovo klíšťata šířící nebezpečná nakažlivá onemocnění, mezi něž patří například lymská borelióza a klíšťová encefalitida.

Koalům v největším australském státě hrozí vyhynutí

Koalům medvídkovitým v největším australském státě Nový Jižní Wales hrozí bez pomoci australské vlády v následujících 30 letech vyhynutí.

Česko má kvůli počasí další problém. Líhnou se roje dotěrných komárů

Deštivé počasí letos v Litovli na Olomoucku a okolních obcích komplikuje boj s přemnoženými komáry, kterých se v místních lužních lesích vylíhlo mnohem více než v předešlých letech. Samosprávy proto musejí častěji aplikovat speciální postřik do lagun a v příštích dnech přijdou na řadu i některé ulice, kde na obyvatele dotírají roje komárů. Na webu města to oznámil starosta Litovle Viktor Kohout.

Hrad Trosky: Odkud pochází název nekrásnější české zříceniny?

Trosky patří mezi nejznámější a jistě též nejkrásnější hradní zříceniny u nás. Přímo ikonická podoba hradu se již dávno stala symbolem Českého ráje. Za vše hrad vděčí jedinečné přírodní konfiguraci, která zde v dávnověku vznikla díky sopečné činnosti. Odkaz na dávnou sopku přitom můžeme najít nejen v architektuře hradu.

Na Galapágy se vrátila želva, která pomohla zachránit svůj poddruh

Do volné přírody na jednom z Galapážských ostrovů vypustili ekvádorští ochranáři patnáct samců želv sloních, kteří v uplynulých desítkách let pomáhali se záchranou svého druhu. Byl mezi nimi i více než stoletý Diego, jemuž je připisován hlavní podíl na záchraně poddruhu chelonoidis nigra hoodensis, informovala dnes agentura Reuters.

Turisté zmizeli a sloni v Thajsku mají pré

Když v březnu do Thajska dorazil koronavirus, nejstarší národní park v zemi Kchao Jaj se poprvé od svého založení v roce 1962 uzavřel, napsal list The New York Times. Od té doby, co odsud zmizely davy a džípy, se mohou tři stovky místních slonů znovu volně pohybovat i v místech, která dříve ovládali lidé.

V Podyjí byla objevena houba známá ze Středomoří. Je jedlá, má to ale háček

Mykologové našli letos na jaře v Národním parku Podyjí vůbec poprvé kriticky ohroženou muchomůrku Vittadiniho. Potvrzených nálezů této teplomilné houby v Česku není mnoho, typická je totiž pro Středomoří.

Pozdní mráz může ovlivnit migraci listnatých stromů, zjistili čeští vědci

To, jak se dřeviny v různých zemích světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy, zkoumal mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Výzkumníci odhadli, že stromy v Evropě a Asii budou v budoucnu více poškozeny mrazem než v některých částech Severní Ameriky. Studie může přispět například k lepšímu plánování v lesnictví a krajinářství či odhadům, jak mráz ovlivní přesun listnatých stromů do vyšších nadmořských výšek.

Hraboši se letos v Česku nepřemnoží, uklidňují experti. Škody mají být jen lokální

Loňské přemnožení hrabošů se letos nebude opakovat. Vyplývá to z květnového monitoringu Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Populace hraboše klesly na úroveň odpovídající počátkům let, kdy hraboši nebyli přemnožení, sdělila dnes ČTK mluvčí ústavu Ivana Kršková. Problémy zůstávají na jihu republiky.

Polní cesty zadrží vodu, v Podyjí by jich mohlo vzniknout až 30

V ochranné zóně u Národního parku Podyjí je vytipováno až 30 míst, kde by mohly vzniknout polní cesty, které by mimo jiné pomohly zadržet vodu v krajině. Jde celkem o desítky kilometrů. Prosadit se ale bohužel zatím podaří jen málokterá, řekl ČTK Robert Stejskal ze správy národního parku. Polní cesty jsou podle Stejskala prvkem, který vnáší pestrost do polní krajiny, kdy cesta například může rozdělit velký polní lán na dvě části.

Novozélandské pláže zčervenaly. Mořský ekolog vysvětluje proč

Písečné pláže oblasti Otago na jihu Nového Zélandu získaly krvavě rudou barvu kvůli hromadnému úhynu milionů polokrabů druhu Munida gregaria.

KRNAP má nově vymezené zóny. Co se mění pro návštěvníky Krkonoš?

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v závěru minulého týdne podepsal vyhlášku o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku (KRNAP). Nové vymezení člení území národních parků do čtyř zón ochrany přírody namísto tří. ČTK to dnes sdělili zástupci Správy KRNAP. KRNAP je posledním národním parkem, který na vydání vyhlášky čekal. Nové rozčlenění do zón by mělo platit 15 let.

Houbařům nepřálo sucho ani omezení pohybu kvůli nákaze

Omezení pohybu kvůli koronavirové nákaze připravilo v březnu a dubnu mykology o návštěvy lidí v jejich poradnách. Lidé na dlouhé vycházky, při kterých by nacházeli houby, nechodili, a neměli tedy ani důvod chodit si pro radu do mykologických poraden. Houby ale příliš nerostly ani kvůli suchu.