Klíšťatům se u nás daří. Exotické druhy mohou šířit nebezpečné nemoci

Se svou zkušeností se se serverem lidovky.cz podělila Marcela, která v Libereci našla na své zahradě tři klíšťata. Podle informací má cizopasník, který se s radostí přisává na lidi a zvířata, už od května žně. Nejlépe se mu daří v teplu a vlhku, jehož je momentálně dostatek.

"Na nich se dobře množí, je to pro ně snadná potrava. Když je hrabošů víc, pak je i víc klíšťat, protože se snáz roznáší,“ objasnila Miroslava Burýšková, vedoucí laboratoře Protean, kauzalitu mezi přemnožením hrabošů a klíšťat. Právě na těchto hlodavcích si parazité nejvíc "pochutnávají", a pak z nich jako mezipřenašeči šíří nakažlivá onemocnění.

Přestože se klíšťatům nejvíc daří hlavně ve vlhku, tedy u vody nebo na rozhraní smíšených a listnatých lesů a luk, tak nyní se nacházejí na celém českém území. Laboratoř Protean hlásí, že se na ní momentálně obrací i spousta lidí z Prahy, na něž se tito cizopasníci přisáli nejen na zahradách u domů, nýbrž i v parcích.

"Klíště nemá závit, má kusadla, za která je zaháknuté. Ideální je kartička nebo háček se zářezem, které člověk dostane v některých lékárnách,“ varovala vedoucí laboratoře před špatným odstraňováním klíšťat.

V případě, že je klíště malé, pak je nasnadě použití vatového tamponu namočeného do mýdlové vody, díky kterému jej lze velmi snadno vyviklat. Burýšková zároveň také ubezpečila, že není nebezpečné ani použití pinzety, protože zanechaná kusadla lidské tělo samo vypudí jako například třísku. Musí se ale chytnout těsně u kůže.

Nové druhy v Česku

Odborníci zároveň ale také upozorňují, že Česko trápí i neobvyklé druhy klíšťat. V rámci projektu "Najdi pijáka" byl například objeven takzvaný piják lužní, který se momentálně vyskytuje pouze na jižní Moravě a který parazituje především na psech a volně žijících zvířatech.

"Dnes už víme, že se sporadicky vyskytuje téměř po celém Česku a dál se šíří díky cestování psů. Podobně je to i v dalších evropských zemích. S rozšířením roste i riziko babeziózy, což je významné infekční onemocnění psů, které pijáci přenášejí,“ informoval David Modrý z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Biologického centra Akademie věd.

Ukázalo se sice, že není problém s detekcí patogenu způsobujícího babeziózu, což ale nic nemění na tom, že máme co do činění s novou chorobou. Z tohoto důvodu ho veterinář nemusí vždycky spolehlivě odhalit. Problematické může být i shánění léků, který není dostupný.

Buď jej lze zakoupit v zahraničí, anebo dovézt na speciální výjimku. Nesmí se však otálet, protože pes může na nemoc zemřít velmi rychle, a to i v řádu několika hodin.

Ve výjimečných případech může piják obrátit svou pozornost i na lidi, ale nebezpečný pro ně není. Naopak velice ohrožení jsou koně. Vědci proto v souvislosti s tím žádají jejich majitele, aby jim nalezená klíšťata posílali do výzkumu.

Díky součinnosti veřejnosti se parazitologům podařilo objevit ještě další zvláštní klíště, a to africkou a jihoevropskou hyalommu. Ta sice v Česku trvale nežije, ale mohou jí přinášet stěhovaví ptáci. Tento druh rovněž přežívá na koních a je zdrojem významných nákaz, které mohou být nebezpečné i pro lidi.

"Přirozeně se vyskytuje na Blízkém východě nebo v Africe, kde přenáší některá virová onemocnění včetně takzvané krymsko-konžské hemoragické horečky. A ta může být smrtelným onemocněním pro člověka,“ upozornil Modrý.

Pijáků mají vědci ve výzkumu stovky, zatímco afrických a středomořských klíšťat pouhých dvacet. Obecně je ale výskyt nových druhů těchto parazitů v Česku raritní. Vědci si ale všímají ještě jednoho druhu, a to Rhipicephaluse.

Ten se vyskytuje na Balkáně a ve Středomoří, odkud se může do tuzemska dostat také se psy. Před dvěma lety se mu v Bratislavě dokonce podařilo vytvořit krátkodobou populaci, kterou se ale povedlo úspěšně zlikvidovat. Infekce, které přenáší, jsou nebezpečné zejména pro čtyřnohé domácí mazlíčky.