Pozdní mráz může ovlivnit migraci listnatých stromů, zjistili čeští vědci

Za Akademii věd ČR (AV) o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Markéta Růžičková. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopisu PNAS.

Vědci zkoumali výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 až 2017. Popsali, že v oblastech, kde jsou běžné, například na východě Severní Ameriky, mají stromy takzvaně pozdě rašící listy. Naopak v Evropě a v Asii stromy rychle reagují na rostoucí teplotu vzduchu a pozdní mrazy jsou pro ně kritické. Podle Toma Fayla z Biologického centra AV studie ukázala na vyšší četnost pozdních mrazů v některých částech světa. Následné poškození tkání přitom ovlivňuje růst i konkurenceschopnost stromů. Vědci odhadli, že u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu, ale pouze 10 procent severoamerických, se v budoucnu zvýší poškození stromů mrazem.

"To, že budou rozdíly jsme předpokládali, ale databáze výzkumných ploch severní polokoule umožnila přímo otestovat s daty v terénu, jak to s náchylností dřevin na planetě je," řekl ČTK Miroslav Svoboda z katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze.

Dodal, že výsledky ukazují, že podle výzkumu vývoj může jít občas proti tomu, co je očekáváno v důsledku klimatické změny. Svoboda popsal, že vědci předpokládají, že v některých horských polohách například ustoupí smrk a na jeho místo se bude šířit buk. Právě výskyt pozdních mrazů však může zásadně ovlivnit populační dynamiku listnatých dřevin a jejich schopnost migrace do vyšších nadmořských výšek. Jehličnany jsou v tomto ohledu naopak v konkurenční výhodě. Zmapování toho, jak dřeviny na mráz reagují, může pomoci také odborníkům v lesnictví, krajinářství či zemědělství.

Údaje o fenologii listů podle AV pochází z více než 1500 dřevin. Se zkoumáním těch na území Česka pomohly údaje z databáze Invetarizace krajiny CzechTerra na Akademii věd.