Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan: O trestu smrti by Turci mohli hlasovat v referendu

Ankara - O opětovném zavedení trestu smrti se v Turecko začalo hovořit loni v červenci po pokusu o vojenský převrat. Prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že pokud návrat nejvyššího trestu neschválí parlament, mohli by o něm občané hlasovat v referendu.
Turecko, ilustrační foto

Západ ovládá magii, poslal na nás zemětřesení, varuje Turecko

Ankara - Turecko se čím dál tím častěji prezentuje jako země neomezených nápadů. A zatímco například v Severní Koreji úřady tvrdí, že objevily jednorožce nebo lék na rakovinu, podle Ankary vládne Západ nadpřirozenou silou. Ta měla vyvolat i sérii zemětřesení.
Recep Tayyip Erdoğan

Trump v rozhovoru s Erdoganem potvrdil podporu Turecku

Washington/Ankara - Americký prezident Donald Trump v úterý telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, oznámil Bílý dům. Trump v rozhovoru potvrdil americkou podporu Turecku jako strategickému partnerovi a spojenci v NATO. Oba prezidenti hovořili o boji proti terorismu, uprchlické krizi a společném postupu ve válce v Sýrii, uvedla agentura AP.
Recep Tayyip Erdoğan

Turecko změní ústavu ve prospěch Erdogana

Ankara - Turecko učinilo krok ke kontroverzním změnám ústavy, které prosazuje prezident Recep Tayyip Erdogan. Parlament v noci na dnešek odsouhlasil debatu o reformě, která by zemi posunula k prezidentskému systému, napsala agentura DPA.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Nicholas Merrick

Babišova vláda má problém. Trumpův muž tvrdě zkritizoval Česko, stane se jednou z nejhorších zemí v NATO

Americký velvyslanec Nicholas Merrick vystoupil na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ s neobvykle přímočarým projevem, ve kterém podrobil kritice současný přístup České republiky k financování vlastní obrany. V úvodu sice ocenil vysokou úroveň vzájemných vztahů a podporu, kterou Praha projevuje Washingtonu, zároveň však zdůraznil, že v dnešní nebezpečné době nelze bezpečnost považovat za automatickou a vyžaduje konkrétní investice.

před 1 hodinou

Těžba ropy

Ceny ropy na světových trzích dál prudce rostou. Zklidnění situace zatím nehrozí

Ceny ropy na světových trzích pokračují v prudkém růstu, protože eskalující konflikt mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé nevykazuje žádné známky zklidnění. Brent si připsal více než 3 % a obchoduje se nad 84 dolary za barel, zatímco americká lehká ropa WTI vzrostla o 4,5 % na 78 dolarů. Jedná se již o pátou seanci růstu v řadě, přičemž trhy reagují na vážné narušení dodávek i dopravy.

před 2 hodinami

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Íránské drony zaútočily v Ázerbájdžánu. Alijev slibuje odvetu, uvedl armádu do stavu nejvyšší pohotovosti

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev ve čtvrtek svolal mimořádné bezpečnostní zasedání v reakci na nedávný útok bezpilotních letounů v oblasti Nachičevanu. Během svého projevu zdůraznil, že země nebude tolerovat žádné formy agrese a jakákoli nepřátelská síla pocítí plnou moc ázerbájdžánské „železné pěsti“. Tento incident vyvolal v Baku vlnu rozhořčení a vedl k okamžitému zpřísnění vojenských opatření na hranicích.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

ANO Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá. Porušuje vlastní kodex, tepe koalici opozice

Jednání Poslanecké sněmovny o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání se proměnilo v ostrou debatu o základech právního státu a morálce politiků. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan ve svém vystoupení varoval před nebezpečím populismu, jehož skutečným obsahem je podle něj pokrytectví. Uvedl, že populisté těží z hrané lidovosti, ale ve chvíli, kdy se jich týká spravedlnost, neváhají využít imunitu, kterou běžní občané k dispozici nemají. Babišovi vzkázal, že jeho odmítavý postoj k vydání je pouze projevem nervozity, slabosti a strachu.

před 4 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO údery na Írán podporuje, prohlásil Rutte. Aktivaci článku 5 ale nezvažuje

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že sestřelení balistické rakety směřující na Turecko není bezprostředním důvodem k aktivaci článku 5 o vzájemné obraně. Rutte zdůraznil, že o tomto kroku v rámci Aliance nikdo nediskutuje. Podle jeho slov je nejdůležitější skutečností, že protivníci mohli v uplynulých hodinách vidět sílu a vysokou bdělost NATO, která se od sobotního vypuknutí krize ještě znásobila.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Válka mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách. Konflikt otevírá dveře čtvrté straně

Válečný konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách a zdá se, že se otevírá nová, pozemní fronta. Intenzivní vlny náletů v posledních hodinách zasáhly desítky vojenských pozic, pohraničních stanovišť a policejních základen podél severní hranice Íránu s Irákem. Podle analytiků jde o systematickou přípravu na mobilizaci kurdských bojovníků, kteří by mohli do Íránu vniknout z iráckého území pod leteckým krytím Spojených států.

před 5 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Brutální metoda zachraňující životy. Před sestřelením amerických F-15 se piloti katapultovali, hrozí jim doživotní problémy

Během pondělních ranních hodin byly nad Kuvajtem v rámci operace Epic Fury sestřeleny tři americké stíhačky F-15E, pravděpodobně v důsledku nešťastné palby do vlastních řad. Všech šest členů posádek se dokázalo úspěšně katapultovat a jejich stav je stabilizovaný. Termín „úspěšně“ je však v letectví relativní, protože proces opuštění poškozeného stroje v bojové rychlosti vystavuje lidské tělo extrémním silám, které balancují na hraně přežití.

před 6 hodinami

Ropa

Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání

Eskalující konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem dosáhl kritického bodu, který se neprojevuje pouze na bitevním poli, ale drasticky zasahuje do tepen světového obchodu. Středem pozornosti se stal Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších námořních cest pro přepravu ropy a plynu na světě. Tento úzký koridor, spojující přístavy v Perském zálivu s otevřeným oceánem, nyní čelí zásadnímu narušení, což vyvolává krizi globálních dodavatelských řetězců v přímém přenosu.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Přestaňte fňukat.“ Opozice před hlasování o vydání tepe Babiše

Do sněmovní debaty o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury se zapojili také zástupci Pirátů. Předseda strany Zdeněk Hřib ve svém vystoupení ostře kritizoval přístup premiéra Babiše a vyzval ho, aby přestal fňukat a přestal se schovávat za poslaneckou imunitu, kterou označil za „papalášskou“. Podle Hřiba by premiér měl přestat s rozkladem právního státu a čelit spravedlnosti jako každý jiný občan.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se rozhoduje o osudu dvou klíčových postav současné vlády, byla zahájena za velké pozornosti médií i veřejnosti. Premiér Andrej Babiš i předseda dolní komory Tomio Okamura jsou přítomni v sále a odhodláni čelit žádostem o své vydání k trestnímu stíhání. Atmosféra v jednacím sále odráží hluboký příkop mezi vládní koalicí a opozicí, který se v průběhu dopoledne jen prohluboval.

před 8 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna začala rozhodovat o vydání Babiše a Okamury ke stíhání

Poslanecká sněmovna se vrací k tématu, které se za poslední roky stalo v české politice téměř tradicí. Poslanci mají na programu již čtvrté rozhodování o tom, zda zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání současného premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Tato záležitost se táhne už od jeho vstupu do vysoké politiky v roce 2013 a úzce souvisí s kauzou Čapí hnízdo, kterou policie prošetřuje devět let.

před 10 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety

Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Badgág, ilustrační foto

Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci

Americké velvyslanectví v Bagdádu vydalo naléhavou výzvu všem občanům USA, aby opustili Irák, jakmile to bude bezpečné. Do doby, než se podmínky pro odjezd stabilizují, mají Američané v zemi vyhledat bezpečný úkryt a setrvat v něm. Toto varování přichází v momentě, kdy se irácká bezpečnostní situace prudce zhoršuje vlivem probíhajícího regionálního konfliktu.

včera

Pedro Sánchez

Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.

včera

Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket

Izraelské letectvo dnes provedlo další ze série precizních úderů hluboko na íránském území. Stíhací letoun páté generace F-35I zničil v oblasti Kermánšáhu na západě Íránu připravené odpalovací zařízení balistických raket. Izraelské obranné síly (IDF) k útoku zveřejnily videozáznam a zdůraznily, že jejich prioritou zůstává systematická likvidace hrozeb namířených proti židovskému státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy