Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Teroristický útok v Reina Night Club, Turecko (1.1.2017)

Zaútočil IS za tichého souhlasu Turků? Turecko je ve válce samo se sebou, tvrdí odborník

Ankara - Šokující útok v prominentním istanbulském klubu uskutečnil IS. V oficiálním stanovisku nazývá útočníka statečným hrdinou, který „napadl jeden z nejznámějších nočních klubů, kde křesťané slaví svůj odpadlický svátek.“ IS mylně zaměňuje novoroční rok s Vánocemi, jeho negativní postoj vůči novoročnímu slavení se nicméně objevuje i v určitých kruzích turecké společnosti, které nesouhlasí se sekularismem. Jestli něco útok ukazuje, tak je to hluboká trhlina uvnitř turecké společnosti, tvrdí v komentáři pro CNN Soner Cagaptay, ředitel Turkish Research Program na Washington Institute.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan měl osm účtů ve Švýcarsku, ztratil smysl pro realitu

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl jako politik kdysi sám za mřížemi, nyní ale nechává věznit své oponenty. V zahraničí je vnímán jako diktátor, většina Turků jej ale ctí. Má zdravotní problémy, trpí ztrátou smyslu pro realitu a původ jeho bohatství není zcela jasný.
Recep Tayyip Erdoğan

Turecko směřuje k despocii a Západ mlčí. Padlo závažné obvinění

Od doby, kdy v roce 2014 turecký vládce Recep Tayyip Erdoğan zaujal nominálně ceremoniální funkci prezidenta, aspiruje na zisk rozsáhlých pravomocí a náhradu parlamentního systému v zemi něčím podobným, co zavedl v Rusku Vladimir Putin, konstatuje úvodník serveru Washington Post. Prestižní deník dodává, že Erdoğanovy autoritářské ambice odmítají liberální opoziční strany, přičemž ještě loni se prezidentovy snahy zdály u konce, jelikož Erdoğan ztratil parlamentní většinu.
Berlín, ilustrační foto

Imámové v Německu hledali pro Erdogana sympatizanty pučistů

Berlín/Ankara - Turečtí muslimští duchovní v Německu pomáhali vládě v Ankaře s vytvářením seznamů údajných příznivců duchovního Fethullaha Gülena, jemuž Turecko připisuje zorganizování neúspěšného červencového puče. Imámové předávali informace tureckým konzulátům v německých městech, které pak posílaly zprávy do Ankary. V depeších figurují i jména německých poslanců, napsal web listu Die Welt.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA

Moskevský obvodní soud schválil žádost o vzetí do vazby v nepřítomnosti na občana Spojených států Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA Roberta F. Kennedyho, který je v Ruské federaci obviněn z účasti v ozbrojeném konfliktu na straně Ukrajiny jako žoldnéř. Rozhodnutí soudu již nabylo právní moci poté, co jej v odvolacím řízení potvrdil Moskevský městský soud.

před 2 hodinami

Požár v Chorvatsku

Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry

Rozsáhlý lesní požár, který se během noci na pátek přehnal přes pobřežní oblasti Chorvatska, si vyžádal nejméně jednu lidskou oběť a přibližně čtyři desítky zraněných. Plameny zasáhly vyhledávané turistické lokality i přilehlá sídla v blízkosti Jadranského moře. Místní úřady i záchranné složky označují tuto živelní pohromu za jednu z nejničivějších v historii země.

před 3 hodinami

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých

Silné zemětřesení o síle 7,7 stupně podle Richterovy škály zasáhlo v sobotu v brzkých ranních hodinách indonéský ostrov Flores v provincii Východní Nusa Tenggara. Podle dosavadních informací provinčního guvernéra Emanuela Melkiadese Laky Leny si katastrofa vyžádala nejméně pět lidských životů, přičemž oběti byly zasypány troskami budov během spánku. Na místě zasahují záchranáři, kteří se snaží vyprostit případné přeživší uvízlé v poškozených stavbách.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že v nejbližší době prohlásí Hormuzský průliv za území Spojených států amerických. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy se jeho administrativa potýká s komplikovaným ukončením válečného konfliktu s Íránem. Zda myslel šéf Bílého domu svá slova zcela vážně a zda představují nový oficiální směr americké zahraniční politiky, však v tuto chvíli zůstává nejasné. 

před 7 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon

Sparťané v úvodním zápase po velice slibném výkonu porazili francouzský Lyon 2:1. Přestože ale kouč Brian Priske vyrukoval do odvety v Lyonu se stejnou základní sestavou, stejně nadějný výkon se tentokrát bohužel pro český fotbal nezopakoval. I kvůli chybě gólmana Jakuba Surovčíka a osudnému faulu Adama Ševínského, jenž byl vyloučen, lyonští přeci jenom dokázali přesilovku beze zbytku využít. Ke gólu Nuamaha z 20. minuty se přidaly ve druhé půli ještě trefy Maitlanda-Nilese a Nortona a díky výhře 3:0 tak Lyon Spartu odsoudil pouze k účasti v ligové fázi Evropské ligy.

včera

včera

včera

Letiště Václava Havla Praha

Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací

Letiště Praha dokončilo druhou závěrečnou etapu modernizace okolí hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24, na kterou bude dnes během odpoledne opět převeden veškerý letecký provoz. Během čtyř a půl měsíce se podařilo realizovat 14 stavebních a technologických projektů Letiště Praha společně se 3 významnými investičními akcemi externích partnerů, informovala společnost v tiskové zprávě. 

včera

MotoGP, ilustrační fotografie.

Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2

Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vážným komplikacím při hledání nového velvyslance ve Spojených státech. Klíčový diplomatický post ve Washingtonu zůstává neobsazen poté, co byla začátkem srpna z funkce odvolána dosavadní velvyslankyně Olha Stefanišynová v souvislosti s chystaným obviněním ze zpronevěry. Podle bývalých vysokých ukrajinských představitelů a zákonodárců je však pro Kyjev mimořádně obtížné najít vlivnou osobnost, která by byla ochotna tuto náročnou roli v administraci Donalda Trumpa převzít.

včera

včera

včera

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

včera

včera

V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté

V chorvatském Omiši a jeho okolí vypukl rozsáhlý požár, který vyvolal mimořádně dramatickou situaci a vynutil si masivní evakuaci obyvatel i turistů, uvedl server index.hr.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy