Mela před tureckým parlamentem: Policie násilím rozehnala odpůrce Erdogana

Dnešní protest před parlamentem svolala opoziční Lidová republikánská strana (CHP), která je druhou nejsilnější stranou v parlamentu. "Snaží se udělat z demokratického parlamentního systému totalitní režim," prohlásil předseda strany CHP Kemal Kiliçdaroglu. Stejně jako další kritici změn se tato opoziční strana obává, že reformy umožní prezidentovi (zřejmě Erdoganovi) koncentrovat příliš velkou moc.

Podle reformy, jejíž schválení v parlamentu se očekává zhruba po dvoutýdenní debatě, by Erdogan (62) získal možnost vládnout další dvě pětiletá období, což znamená do roku 2029. O změnách ústavy by měli Turci hlasovat v referendu, jež by se podle dnešního prohlášení vicepremiéra Nurettina Canikliho mohlo konat už začátkem dubna. Plně v platnost by měly reformy vstoupit v roce 2019, na kdy jsou plánovány prezidentské volby.

Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) argumentuje tím, že prezidentský systém pomůže ke stabilitě země.

Plánované změny by měly udělat hlavou výkonné moci prezidenta, který jmenuje vládu. Zruší se tak funkce premiéra. Prezident bude moci také zůstat v čele své strany, což teď není možné, bude navrhovat rozpočet a moci vyhlašovat výjimečný stav.

Měl by se také zvýšit počet poslanců z 550 na 600, snížit minimální věk zákonodárců z 25 na 18 a sjednotit termín konání prezidentských a parlamentních voleb. Prezident Erdogan ale vládne už nyní v zemi pevnou rukou, i přes dosavadní parlamentní systém.