Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Ilustrační foto

Turci zastavili nálety proti IS? Nesmysl, popřela Ankara informaci diplomata

Ankara - Moskva a Ankara dospěly podle diplomatického zdroje k dohodě. Turecko pozastavilo letecké útoky na Islámský stát v Sýrii, aby se vyhnulo dalším konfliktům s Ruskem, a Moskva nebude operovat u syrsko-tureckých hranic. Kreml vzápětí informaci popřel. Ani turecký prezident nemluví zrovna smířlivě.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan odpálkoval Rusko: Nejsme to my, kdo by se měl omlouvat

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je "smutný" z odvetných opatření Ruska po sestřelení bombardéru Su-24, nicméně úterní incident nad turecko-syrsko hranicí hodnotí jako "automatickou reakci" v souladu s platnými instrukcemi pro tureckou armádu. Moskva požaduje po Turecku omluvu, nedočká se jí.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan nestojí o eskalaci napětí. Okolnosti sestřelení Su-24 jsou nejasné

Istanbul/Moskva - Turecko si nepřeje zhoršení vztahů s Ruskem, prohlásil dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ke včerejšímu sestřelení ruského bombardéru dodal, že Turecko jen hájilo svou vlastní bezpečnost a "práva našich bratří" v Sýrii. Okolnosti incidentu jsou rozporuplné. Narušili Rusové turecký vzdušný prostor?
Barack Obama, prezident USA

Obama na straně Erdogana: Turecko má právo bránit svou suverenitu

Washington - Americký prezident Barack Obama se včera telefonicky spojil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Politici se shodli na nutnosti snížit napětí ve vztazích s Ruskem. To nebývale vzrostlo poté, co turecká armáda sestřelila ruskou stíhačku Su-24. Údajně narušila turecký vzdušný prostor.
Recep Tayyip Erdoğan

Turecko chce jednotu a celistvost, komentuje volby Erdogan

Ankara - Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se turečtí voliči v nedělních předčasných parlamentních volbách vyslovili pro jednotu a integritu země. Nedělní volby se konaly v době rostoucí nestability v těsné blízkosti Turecka - za bojů v Sýrii a Iráku a za uprchlické krize, která se z Turecka přelévá do Evropy.
Recep Tayyip Erdoğan

Černý den pro Turecko? Tisk hodnotí proběhlé volby

Berlín/Londýn/Paříž - Podle zahraničního tisku musí být vítězství strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v nedělních předčasných parlamentních volbách musí pro hlavu státu a pro Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) velkou satisfakcí.
Recep Tayyip Erdoğan

Turecko se zklidní nebo hrozí konflikt? V předčasných volbách vybírá nový parlament

Ankara - Obyvatelé Turecka dnes v předčasných volbách vybírají po pěti měsících nový parlament. Politické strany se totiž nedokázaly dohodnout na složení vlády. Dosud vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) přišla v parlamentu o většinu a s ostatními se na koalici nedohodla. Podle analytiků chce vládnout sama, zřejmě se jí to ale po nedělním hlasování opět nepodaří.
Recep Tayyip Erdoğan

Ankara vyšetřuje víkendový útok. Selhal státní aparát?

Ankara – Při víkendovém útoku v turecké Ankaře zahynulo podle oficiálních údajů 97 lidí, opozice mluví dokonce o ještě větším počtu. Útoky, které se odehrály tři týdny před předčasnými parlamentními volbami, jsou nejkrvavějším takovýmto činem v dějinách moderního Turecka. Vyšetřování by mělo zjistit, jestli v tomto případě neselhal státní aparát, uvedl prezident.
Teroristický útok v Ankaře

Udeří Islámský stát? Otázka zní jinak, varuje politolog

"Sobotní útok v tureckém hlavním městě se blíží tureckému 11. září, jak se v zemi uvádí. Dva výbuchy v centru Ankary, naproti rušnému hlavnímu nádraží vzdálenému jen pár minut od klíčových vládních budov, zabily nejméně 95 lidí a stovky dalších zranily. Stručně řečeno: jde o nejhorší teroristický útok v dějinách země," shrnuje turecko-americký historik a politolog Soner Çağaptay. V komentáři pro server CNN analyzoval širší kontext a možné dopady včerejší tragédie.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku

Zatímco Washington sčítá výdaje na válku proti Íránu, Kreml ústy mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že konflikt výrazně zvýšil poptávku po ruských energetických produktech, čímž Rusko upevňuje svou roli dodavatele pro asijské trhy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy