Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Ilustrační foto

Turci zastavili nálety proti IS? Nesmysl, popřela Ankara informaci diplomata

Ankara - Moskva a Ankara dospěly podle diplomatického zdroje k dohodě. Turecko pozastavilo letecké útoky na Islámský stát v Sýrii, aby se vyhnulo dalším konfliktům s Ruskem, a Moskva nebude operovat u syrsko-tureckých hranic. Kreml vzápětí informaci popřel. Ani turecký prezident nemluví zrovna smířlivě.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan odpálkoval Rusko: Nejsme to my, kdo by se měl omlouvat

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je "smutný" z odvetných opatření Ruska po sestřelení bombardéru Su-24, nicméně úterní incident nad turecko-syrsko hranicí hodnotí jako "automatickou reakci" v souladu s platnými instrukcemi pro tureckou armádu. Moskva požaduje po Turecku omluvu, nedočká se jí.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan nestojí o eskalaci napětí. Okolnosti sestřelení Su-24 jsou nejasné

Istanbul/Moskva - Turecko si nepřeje zhoršení vztahů s Ruskem, prohlásil dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ke včerejšímu sestřelení ruského bombardéru dodal, že Turecko jen hájilo svou vlastní bezpečnost a "práva našich bratří" v Sýrii. Okolnosti incidentu jsou rozporuplné. Narušili Rusové turecký vzdušný prostor?
Barack Obama, prezident USA

Obama na straně Erdogana: Turecko má právo bránit svou suverenitu

Washington - Americký prezident Barack Obama se včera telefonicky spojil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Politici se shodli na nutnosti snížit napětí ve vztazích s Ruskem. To nebývale vzrostlo poté, co turecká armáda sestřelila ruskou stíhačku Su-24. Údajně narušila turecký vzdušný prostor.
Recep Tayyip Erdoğan

Turecko chce jednotu a celistvost, komentuje volby Erdogan

Ankara - Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se turečtí voliči v nedělních předčasných parlamentních volbách vyslovili pro jednotu a integritu země. Nedělní volby se konaly v době rostoucí nestability v těsné blízkosti Turecka - za bojů v Sýrii a Iráku a za uprchlické krize, která se z Turecka přelévá do Evropy.
Recep Tayyip Erdoğan

Černý den pro Turecko? Tisk hodnotí proběhlé volby

Berlín/Londýn/Paříž - Podle zahraničního tisku musí být vítězství strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v nedělních předčasných parlamentních volbách musí pro hlavu státu a pro Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) velkou satisfakcí.
Recep Tayyip Erdoğan

Turecko se zklidní nebo hrozí konflikt? V předčasných volbách vybírá nový parlament

Ankara - Obyvatelé Turecka dnes v předčasných volbách vybírají po pěti měsících nový parlament. Politické strany se totiž nedokázaly dohodnout na složení vlády. Dosud vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) přišla v parlamentu o většinu a s ostatními se na koalici nedohodla. Podle analytiků chce vládnout sama, zřejmě se jí to ale po nedělním hlasování opět nepodaří.
Recep Tayyip Erdoğan

Ankara vyšetřuje víkendový útok. Selhal státní aparát?

Ankara – Při víkendovém útoku v turecké Ankaře zahynulo podle oficiálních údajů 97 lidí, opozice mluví dokonce o ještě větším počtu. Útoky, které se odehrály tři týdny před předčasnými parlamentními volbami, jsou nejkrvavějším takovýmto činem v dějinách moderního Turecka. Vyšetřování by mělo zjistit, jestli v tomto případě neselhal státní aparát, uvedl prezident.
Teroristický útok v Ankaře

Udeří Islámský stát? Otázka zní jinak, varuje politolog

"Sobotní útok v tureckém hlavním městě se blíží tureckému 11. září, jak se v zemi uvádí. Dva výbuchy v centru Ankary, naproti rušnému hlavnímu nádraží vzdálenému jen pár minut od klíčových vládních budov, zabily nejméně 95 lidí a stovky dalších zranily. Stručně řečeno: jde o nejhorší teroristický útok v dějinách země," shrnuje turecko-americký historik a politolog Soner Çağaptay. V komentáři pro server CNN analyzoval širší kontext a možné dopady včerejší tragédie.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 54 minutami

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Aktualizováno před 7 hodinami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

včera

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

včera

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

včera

včera

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

včera

včera

včera

Hasiči dostali požár v Českém Švýcarsku pod kontrolu. Zásah pokračuje

Hasiči zásadně pokročili s hašením požáru v Českém Švýcarsku, s nímž zápasí už od soboty. Oheň se v pondělí podařilo dostat pod kontrolu, už dnes by se měly snížit počty nasazených jednotek. Zásah by mohl skončit do konce probíhajícího týdne. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy