"Sobotní útok v tureckém hlavním městě se blíží tureckému 11. září, jak se v zemi uvádí. Dva výbuchy v centru Ankary, naproti rušnému hlavnímu nádraží vzdálenému jen pár minut od klíčových vládních budov, zabily nejméně 95 lidí a stovky dalších zranily. Stručně řečeno: jde o nejhorší teroristický útok v dějinách země," shrnuje turecko-americký historik a politolog Soner Çağaptay. V komentáři pro server CNN analyzoval širší kontext a možné dopady včerejší tragédie.
Znepokojivý faktor útoku
"Masakr je zarmucující a šokující, především kvůli tomu, že jde proti vnímání Turecka jako relativně stabilní a pokojné (země). Ačkoliv sousedí s bouřlivým Blízkým východem, Turecko má živoucí ekonomiku, velkou střední třídu a demokratickou vládu. Násilí tohoto rozsahu je bezprecedentní v moderní historii země," konstatuje politolog.
"Co je na víkendovém útoku znepokojivé, krom toho že se vůbec stal, je fakt, že přišel v době zvyšující se polarizace, společenské i politické - rozdělení, které je vyhrocováno samotnou podstatou osobní vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Od doby, kdy se v roce 2003 dostal k moci, Erdogan řídí zemi prostřednictvím Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která několikrát vyhrála volby. Ačkoliv jeho ultrakonzervativní pravicový přístup přináší hospodářský růst, existuje i temná stránka jeho vlády," tvrdí Çağaptay.
"Ve skutečnosti Erdogan brutálně potlačuje politickou opozici, přičemž kritici jsou zavíráni a policie je vysílána k násilnému potlačování opozičních demonstrací. Výsledkem je, že Erdogan vytvořil silnou pravicovou základnu, ale generuje i významnou animozitu mezi rozsáhlými segmenty obyvatel, kteří ho nepodporují. Jelikož je opozice v zemi rozdělená, Erdoganova AKP stále dominuje legislativě. Ve volbách 7. června však AKP ztratila svou absolutní většinu v parlamentu, když prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) vyletěla v průzkumech a zanechala zemi v úžasu," připomíná expert.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Neočekává se, že předčasné volby, které proběhnou 1. listopadu, politický pat zlepší a není ani pravděpodobné, že by ho nějak změnil útok v Ankaře, protože politická polarizace ohledně Erdogana vítězí nad všemi ostatními úvahami - zřejmě jen málo lidí v táborech stoupenců a odpůrců AKP změní svou volbu, sobotnímu masakru navzdory," předvídá politolog.
Budoucnost vypadá pochmurně
"Co činí toto hluboké rozdělení tolik znepokojivým, je skutečnost, že se objevilo v době, kdy země čelí rostoucím bezpečnostním výzvám ve svém sousedství, jmenovitě brutálnímu syrskému režimu Bašára Asada a Islámskému státu v Iráku a Levantě (ISIL). Od počátku syrské občanské války v roce 2011 se Ankara marně snažila svrhnout Asada, jehož režim byl Tureckem obviňován ze spojení s bombovým útokem z roku 2013 v Reyhanli, tureckém městě nedaleko syrských hranic, který si vyžádal přes 50 životů," uvádí komentář.
"Tím, že jsou Asadova vojska nyní posílena Ruskem, Ankara má ze Sýrie ještě větší strach. Obává se ale rovněž ISIL, především od doby, kdy se v létě přidala k Spojenými státy vedenému boji proti ISIL. Tento krok následoval po útoku ISIL v Surucu, dalším tureckém městě nedaleko syrských hranic. Bohužel, jediná otázka zní, kdy, nikoliv zda ISIL na Turecko opět zaútočí," zoufá si historik.
"Konečně, Ankara se potýká také s Kurdskou stranou pracujících (PKK), která s Ankarou bojuje. PKK již Ankaru obvinila, že neudělala dost, aby dvěma výbuchům v Surucu zabránila. Útok přitom byl velmi podobný tomu v Ankaře, který rovněž cílil na demonstraci. Pravda, PKK se držela svého chystaného plánu a v sobotu oznámila příměří. Teprve se však ukáže, zda stárnoucí vedení PKK dokáže udržet kontrolu nad mladými v hnutí a jeho více radikálními složkami," poukazuje Çağaptay.
"Není pochyb, že Turecko by se mělo obávat samo sebe víc než čehokoliv jiného. Na rozdíl od 11. září, které Spojené státy semknulo, útok v Ankaře zřejmě zanechá Turecko rozdělené, přičemž proerdoganovské skupiny budou z ankarského masakru vinit PKK a protierdoganovské skupiny naopak vládu. A zatímco Turecko dokáže mít navrch nad Asadem, PKK či ISIL, nedokáže vyhrát boj proti sobě samému. Pozorovat dnešní Turecko tak ve výsledku znamená pozorovat rozvíjející se katastrofu ve zpomaleném záběru, kdy země stále více vypadá, jako by se začínala praskat ve švech. Skutečně doufám, že se mýlím. Budoucnost však vypadá pochmurně," uzavírá politolog.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák