Školství

Jeden, nebo dva? Na počtu jazyků na ZŠ se neshodují ani experti a jazykáři

Většina základních škol podporuje zrušení povinnosti druhého cizího jazyka

Většina základních škol podporuje to, aby se v základním vzdělávání zrušila povinnost druhého cizího jazyka a zavedla se jeho volitelnost. V průzkumu, který v květnu provedlo ministerstvo školství, s tím souhlasily zhruba tři čtvrtiny ředitelů a ředitelek škol. ČTK to řekl vedoucí expertního panelu ministerstva Jan Jiterský. Víceletá gymnázia jsou podle průzkumu v 59 procentech proti změně, na základních školách by jim ale podle Jiterského nevadila.

Nezájem o některé obory je jedním z důvodů, proč je obtížné dostat se na střední školu

Nezájem o některé obory a problematické rozmístění škol v regionech jsou zřejmě hlavními důvody, proč je nyní například v Praze pro uchazeče obtížné dostat se na střední školu. Vyplývá to z odpovědi ministerstva školství na dotaz ČTK. V celorepublikovém průměru je přitom podle ministerstva ve středních školách míst dostatek, naplněné jsou z asi 54 procent. Za nabídku oborů vzdělávání mají podle školského zákona odpovědnost hlavně obce a kraje jako zřizovatelé škol.

Česko se pro budoucí úspěch musí více zaměřit na celoživotní učení, uvedl Gazdík

Pro úspěšné zvládnutí čtvrté průmyslové revoluce musí ČR nyní změnit vzdělávání tak, aby kladlo větší důraz na celoživotní učení. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) to dnes řekl na sněmu Hospodářské komory v Olomouci. Zhruba 60 procent prvňáčků, kteří nastoupí do škol od září, podle něj bude ve svém životě později vykonávat zatím neexistující profese. Poukázal na to, že ekonomika bude potřebovat jiné dovednosti než doposud, výuka se tomu proto musí přizpůsobit.

Na podporu výuky v MŠ a ZŠ chce ministerstvo rozdělit devět miliard Kč z EU

Ministerstvo školství chce rozdělit devět miliard korun z evropských dotací na posílení podpůrných pedagogických pozic, jako jsou školní psychologové či speciální pedagogové, a zlepšení kvality vzdělávání v základních a mateřských školách.

Komentář

Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže

Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí „sociální bublině“ objevil názor, který mě zaujal, ale se kterým nesouhlasím, a navíc se mi hodí k tomuto komentáři o výsledcích maturit. Šlo o reakci na jeden text jednoho bulvárního deníku, který rozebíral neúspěch českých hráčů. A ta reakce? Prý proč kritizujeme hráče a trenéry, že se nedaří, když oni tam přece nejedou s tím, že chtějí schválně všechno prohrát, vždyť i hokej hrají lidé, kteří nejsou roboti, naprogramovaní na neustálé vyhrávání a úspěchy.

Školství na válkou zasažené Ukrajině: Někde se děti učí v metru

V situaci, kdy ruské útoky na ukrajinské území neustávají, se učitelé snaží pro děti vytvořit alespoň trochu normální podmínky. V Charkově, druhém největším městě na Ukrajině, se vyučování koná na jedné ze stanic metra, které se kvůli dopadajícím bombám stalo domovem mnoha rodin, píše agentura AP.

Ukrajinské školy budou žákům uznávat studium v Česku

Ukrajinské školy budou žákům uznávat plnění povinné školní docházky v Česku. Ve spolupráci s ukrajinským velvyslanectvím v Praze se na tom dohodla ministerstva školství obou zemí. Podobu potvrzení, které budou školy žákům vydávat, zveřejnil web ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Studenti se u přijímacích zkoušek v češtině horší, v matematice lepší

Uchazeči o studium čtyřletých oborů získali letos u jednotných přijímacích zkoušek v průměru méně bodů v češtině a více bodů v matematice než v roce 2019. Na víceletých gymnáziích se průměrný počet dosažených bodů zvedl. Vyplývá to z výsledků, o kterých dnes ČTK informoval organizátor zkoušek Cermat.

Při integraci Ukrajinců bude asi problém se zajištěním učitelů češtiny

Při začleňování Ukrajinců do škol bude problém s kapacitou pro zajištění výuky češtiny jako cizího jazyka. O tom, kdo všechno by ji mohl učit, úřady nyní jednají. Na konferenci o podpoře vícejazyčných žáků, kterou dnes na Staroměstské radnici pořádala nezisková organizace META, to uvedl ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání na ministerstvu školství Petr Bannert.

Ředitelé škol projevují stále větší zájem o proškolení pedagogů armádou

Stále větší zájem ředitelů moravskoslezských škol eviduje Krajské vojenské velitelství Ostrava o speciální školení, jehož obsahem je příprava obyvatel k obraně státu. Zájem zvyšuje současná válka na Ukrajině. ČTK do dnes řekl mluvčí velitelství Martin Ogořalek.

Učitelé jazyků nesouhlasí s tím, aby byl druhý cizí jazyk v ZŠ volitelný

Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků nesouhlasí s návrhem, aby druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebyl povinný, ale jen povinně volitelný. Změnu předpokládá připravovaná revize rámcových vzdělávacích programů, k jejíž koncepci se veřejnost může vyjádřit do 21. dubna.

Ve školství pracovalo v září 871 psychologů, žáků je asi 1,4 milionu

Počet psychologů v regionálním školství stačí v současnosti zhruba pro šestinu základních a středních škol v ČR. Zatímco psychologů ve školách bylo na začátku tohoto školního roku 871, základních a středních škol bylo 5523. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství.

Vláda schválila na začlenění Ukrajinců do škol přes 5 miliard

Vláda schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol do letošního srpna zvýšení rozpočtu ministerstva školství o 5,2 miliardy korun. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou potřeba na zařazení dětí do běžných tříd, adaptační skupiny pro mateřské a základní školy a kurzy češtiny pro školáky i ukrajinské učitele.

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje povinné roušky pro děti od šesti let

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje úpravu nařízení o nošení respirátorů a roušek u dětí, ve středu by ji měla projednat vláda. Povinnost nosit roušku bude nově začínat pro děti od šesti let věku, ne od zahájení školní docházky jako dosud. Důvodem je, aby se povinnost vztahovala i na dětské uprchlíky z Ukrajiny.

Na integraci uprchlíků do škol bude do srpna potřeba 5,2 miliardy, řekl Gazdík

Na začleňování uprchlíků do škol v ČR bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun. V rozhovoru s ČTK ke 100 dnům od svého jmenování do funkce to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, EU i třeba norských fondů. O způsobu a financování integrace uprchlíků od září se podle ministra rozhodne nejdříve v květnu - podle toho, jaká bude situace.

V českých školách v současnosti neexistuje systém psychologické pomoci dětem uprchlíků

V českých školách v současnosti neexistuje systém psychologické pomoci dětem uprchlíků. Upozornila na to studie, na které se podílely agentura PAQ Research, České priority a řada expertů z různých organizací a institucí. Přístup ke školním psychologům i vytíženost školských poraden je podle nich regionálně nevyrovnaný.

Ministerstvo školství zohlední počet Ukrajinců přijatých do škol do rozpočtu v dubnu

Ministerstvo školství zohlední počet Ukrajinců přijatých do škol při rozpisu peněz do jejich rozpočtu v dubnu. Počet žáků a učitelů ve školách ověří sběrem dat ke konci března. Pokud se jejich množství následně ještě zvýší, budou moct školy žádat o peníze navíc.

Ministerstvo chce při ubytování uprchlíků ve školách oddělit prostory pro žáky

Při nouzovém ubytování uprchlíků ve školních budovách je nutné oddělit prostory pro tyto lidi od částí pro žáky a zaměstnance školy. V případě využití tělocvičny pro běžence se může dočasně upravit rozvrh žáků a tělesná výchova by se měla ideálně přesunout ven. Vyplývá to z informací, které ministerstvo školství zveřejnilo na webu. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vedoucí oddělení vztahů s veřejností ministerstva školství Ondřej Macura.

Školy zřejmě budou moci navýšit kapacity tříd kvůli dětem z Ukrajiny

Školy v Česku zřejmě budou moci zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci také ukrajinští pedagogové bez znalosti češtiny. Opatření má platit pro zbytek letošního školního roku, tedy do konce srpna. Počítá s tím návrh zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, jehož schválení dnes jednomyslně doporučil senátní školský i ústavně-právní výbor. Horní komora o předloze rozhodne ve čtvrtek.